Mokrý
| Mokrý | |
|---|---|
 Mokrý, pohled ze silnice III/27920. Budova s komínem a čapím hnízdem je bývalá družstevní mlékárna z roku 1901, dnes expedice nakladatelství Alter. Údajně jde o jediné trvalé hnízdiště čápa bílého v okrese Semily. | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Všeň |
| Okres | Semily |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°33′43″ s. š., 15°5′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 103 (2021)[1] |
| Katastrální území | Všeň (5,6 km²) |
| PSČ | 511 01 |
| Počet domů | 34 (2011)[2] |
  Mokrý | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 187232 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mokrý je vesnice patřící k obci Všeň v okrese Semily. Přiléhá ze západní strany ke Všeni. Je zde evidováno 34 adres.[3] Trvale zde žije 47 obyvatel.[4]
Mokrý leží v katastrálním území Všeň o výměře 5,6 km2.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Za nejstarší zmínku o Mokrém, původně zemědělské vesnici, je považován výčet vesnic zkonfiskovaných Adamovi z Vartmberka roku 1547.[6] Po vpádu Švédů pod vedením Banéra (kolem roku 1640) byly všechny tři usedlosti v Mokrém uváděny jako pusté.[6] Z Mokrého pocházel významný český obrozenec František Jan Tomsa, narodil se 4. října 1751 v Hamrech u Turnova, odkud pocházela jeho matka, a ještě v den narození byl převezen domů do Mokrého č. p. 7 a pokřtěn na Všeni.[6] V roce 1903 čítal Mokrý 121 obyvatel a 22 domů, jako živnostníci jsou uváděni košíkář a obuvník Špetlíkovi, krejčí Bulíř a švadlena Bártová, mezi většími rolníky byl uváděn Václav Jíra z č. p. 5 s 18 hektary.[7]
Mezi památkami a zajímavostmi je jmenována původní barokní brána bývalé usedlosti č. p. 12 a historický kříž od lidového umělce na návsi.[8] Na komíně bývalé družstevní mlékárny z roku 1901, kde dnes působí expedice nakladatelství učebnic Alter, navazujícího na odkaz Františka Jana Tomsy, se nachází hnízdo čápa bílého,[9] údajně jediné trvalé hnízdiště v okrese Semily.[10]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Horní částí Mokrého (jeho jižním okrajem) prochází silnice III/27920 spojující Všeň a Doubravu. U odbočky místní komunikace k návsi, u hranice Všeně a Mokrého, je autobusová zastávka „Všeň, Mokrý“: zajíždějí sem pouze v pracovní dny mimo prázdniny ranní a odpolední spoj spojující Ploukonice se Všení a Turnovem (linka 670109). Více spojů jezdí v pracovní dny na turnovsko-vyskeřské lince přes sousední Všeň.
V 90. letech či později byla z Příšovic přes Ploukonice a Mokrý na Všeň vyznačena žlutá pěší turistická trasa č. 7318 a cyklistická trasa č. 3048. V Mokrém se odděluje k severu zeleně značená cyklotrasa č. 4012, která vede kolem Přepeří a Jizery k Turnovu.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Brána u čp. 12
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2001-03-01 [cit. 2001-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-26.
- ↑ a b c Petr Matoušek: Z dějin Všeně, Všeň, 1941, na webu obce Všeň 23. 12. 2005
- ↑ Všeň podle Adresáře V. Kudrnáče - 1903, web obce Všeň, 18. 1. 2006. Přepsáno z publikace Václava Kudrnáče: „Adresář a popis politického okresu Turnovského.“ Turnov, 1903
- ↑ Povídání o Všeni, březen 2003, web obce Všeň, 23. 12. 2005
- ↑ Turistické informace o Všeni, web obce Všeň, 23. 12. 2005
- ↑ Čáp kolaudoval nové veřejné osvětlení, web obce Všeň, 23. 12. 2005
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mokrý na Wikimedia Commons - Katastrální mapa obce Všeň na webu ČÚZK
