Modrý dům

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Modrý dům (Soul), rezidence jihokorejských prezidentů.
Modrý dům

Jižní průčelí Modrého domu
Účel stavby
sídlo Obce křesťanů, galerie
Základní informace
Architekt Josef Zasche
Výstavba 1904–1905
Stavitel Karel Wilfert
Současný majitel Obec křesťanů v České republice
Poloha
Adresa Na Špejcharu 291/3, Holešovice, Praha 7, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modrý dům (původně německy Blaues Haus, česky též Modrá vila nebo Wilfertova vila) je raně modernistická vila v Praze na Letné.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Modrý dům projektoval architekt Josef Zasche pro svého přítele, výtvarníka Karla Wilferta. Stavba byla realizována v letech 19041905. Podle původně šedomodré omítky a sytě modrých prvků na fasádě byla vila nazvána Blaues Haus, tedy Modrý dům, ovšem říkalo se jí rovněž Wilfertova vila podle jejího prvního majitele, případně též Modrá vila.

Původní korpus vily má půdorys ve tvaru písmene L s křídly mířícími na jih a na západ, s přidaným tělesem schodiště mezi oběma křídly, a je zakončen mansardovou střechou. Ve 30. letech 20. století byla stavba rozšířena o severní křídlo, o něco nižší a zakončené příkrou sedlovou střechou. Průčelí domu je ozdobeno keramickými ornamenty ve štítě a mozaikovými slunečními hodinami mezi okny ve druhém nadzemním podlaží, které jsou pravděpodobně dílem pozdějšího majitele domu Richarda Teschnera.

Vila je příkladem pražské rané moderny. Vývojově na ni navazují podobné projekty Zaschova přítele a spolupracovníka Jana Kotěry, například Suchardova vila v Bubenči.

Dějiny stavby[editovat | editovat zdroj]

Po svém dokončení byl Modrý dům zprvu obýván Karlem Wilfertem a jeho rodinou. O několik let později se vila nacházela ve vlastnictví grafika Richarda Teschnera, který ji ovšem také po několika letech prodal dále. Po únoru 1948 byl dům znárodněn a využívala jej Správa služeb diplomatických sborů. Během této doby byl dům zbaven původní barevnosti, rozšířen o krabicovitou přístavbu na severní straně a opatřen kachlíkovanou vrátnicí na jižním okraji pozemku.

Po roce 1990 byl dům restituován dědičce předchozího majitele a od ní koncem roku 1992 zakoupen Obcí křesťanů. V následujících dvou letech prošel celkovou rekonstrukcí, kterou v roce 1995 završilo zasvěcení kaple svatého Jana, vestavěné do rozšířené přízemní části domu.[1]

Současné využití[editovat | editovat zdroj]

Modrý dům je v současnosti využíván Obcí křesťanů v České republice jako její sídlo a středisko činnosti. Ve druhém nadzemním podlaží vily se nacházejí prostory Galerie Josefa Adamce.

V Modrém domě také začíná MUD Prahy.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VAVERKA, Jiří, a kol. Moderní sakrální stavby církví a náboženských společností na území Čech, Moravy a Slezska. Brno : Jota, 2004. ISBN 80-7217-297-2. S. 293-295.  
  2. HLAVATÝ, Pavel. Doma jsem v Jeruzalémě (rozhovor o prožívání virtuální krajiny). Okruh a střed. 2010, čís. 2, s. 27-34.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VEVERKA, Přemysl, et al. Slavné pražské vily. Praha : Foibos, 2004. ISBN 80-7037-128-5. S. 37.  
  • GLOSOVÁ, Michaela. Modrý dům. Okruh a střed. 2009, čís. 4, s. 51–55.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]