Minnesota Vikings

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Minnesota Vikings
Založeno28. ledna 1960[1]
LogoLogo
KonferenceNFC
DivizeNorth
NázvyMinnesota Vikings (1961–současnost)
Přezdívka(y)The Vikes
The Purple People Eaters
The Purple and Gold
DresyDresy Minnesota Vikings
Barvyfialová, zlatá, bílá               [2]
Maskot(i)Viktor the Viking
Klubová hymna„Skol, Vikings“
Stadiony- Metropolitan Stadium (1961–1981)

- Mall of America Field at Hubert H. Humphrey Metrodome (1982–2013)
- TCF Bank Stadium (2014–2015)

- U. S. Bank Stadium (2016–současnost)
SídloMinneapolis, Minnesota
MajitelZygi Wilf
Předseda klubuZygi Wilf
PrezidentMark Wilf
Hlavní manažerRick Spielman
Hlavní trenérMike Zimmer
Konferenční příslušnostNFL (1961–současnost)
  • Western Conference (1961–1969)
    • Central Division (1967–1969)
  • NFC (1970–současnost)
    • NFC Central (1970–2001)
    • NFC North (2002–současnost)
Tituly1
  • Šampionát NFL: 1969
Konferenční
tituly		4
  • NFL Western: 1969
  • NFC: 1973, 1974, 1976
Divizní tituly20
  • NFL Central: 1968, 1969
  • NFC Central: 1970, 1971, 1973, 1974, 1975, 1976, 1977, 1978, 1980, 1989, 1992, 1994, 1998, 2000
  • NFC North: 2008, 2009, 2015, 2017
Účasti v play-off29 1968, 1969, 1970, 1971, 1973, 1974, 1975, 1976, 1977, 1978, 1980, 1982, 1987, 1988, 1989, 1992, 1993, 1994, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2004, 2008, 2009, 2012, 2015, 2017

Minnesota Vikings je profesionální klub amerického fotbalu, který sídlí v Minneapolisu ve státě Minnesota. V současné době je členem North Division (Severní divize) National Football Conference (NFC, Národní fotbalové konference) National Football League (NFL, Národní fotbalové ligy), jejíž řady rozšířil v roce 1961.[3]

Tým hrával mezi roky 1961-1981 na Metropolitan Stadium na předměstí Bloomingtonu, od roku 1982 do 2013 na Hubert H. Humphrey Metrodome v Minneapolisu a od sezóny 2016 na novém U.S. Bank Stadium.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Profesionální americký fotbal v okolí souměstí Minneapolis–Saint Paul začal v souvislosti se vznikem klubu Minneapolis Marines/Red Jackets, který občas hrával NFL ve dvacátých a třicátých letech. Nicméně další tým zde vznikl až v srpnu 1959, kdy minneapoliští obchodníci Bill Boyer, H.P. Skoglund a Max Winter dostali povolení k vytvoření klubu od nově vzniklé soutěže American Football League (AFL). Nicméně o pět měsíců později, v lednu 1960, po značném tlaku od NFL, tato skupina odmítla připojení k AFL a místo toho se stala čtrnáctým týmem NFL.[4] Do seznamu vlastníků byl přidán Ole Haugsrud, protože ve dvacátých letech prodal tým Duluth Eskimos zpátky NFL a ta mu zato garantovala, že pokud někdy v Minnesotě vznikne tým, on dostane 10% akcií. Ať už to bylo shodou okolností nebo ne, středoškolský tým Oleho Haugsruda, Central High School z města Superior, se rovněž jmenoval Vikings a také vyznával fialovou a žlutou barvu.[5]

Od první sezóny 1961 až do ročníku 1981 byl domovským stadionem klubu Metropolitan Stadium na předměstí Bloomingtonu. Vikings měli v letech 1961 až 1965 tréninkové prostory na Bemidji State University, v roce 1966 se přestěhovali na Minnesota State University ve městě Mankato.[6] V roce 1982 následovalo stěhování do Minneapolisu na stadion Hubert H. Humphrey Metrodome, které skončilo 29. prosince 2013.

Od vzniku v roce 1961 mají Vikings jednu z nejvyšších procentuálních úspěšností v NFL.[7] Do sezóny 2017 tento klub pouze v jednom ročníku (1962) zaznamenal tři a méně vítězství, a naopak je jedním ze šesti týmů, kteří si v jedné sezóně připsali 15 a více vítězství. Vikings se stali šampióny NFL v sezóně 1969, těsně předtím, než se sloučili AFL a NFL. Od sloučení v roce 1970 se dostali do play-off 29krát, což je třetí nejvyšší číslo z celé NFL. Klub se dostal čtyřikrát do Super Bowlu, ale pokaždé odešel poražen. Navíc od sezóny 1978 prohrál všech šest NFC Championship Game, do kterých se probojoval. Celkem 21 členů Síně slávy profesionálního amerického fotbalu prošlo tímto klubem, ovšem pouze čtrnáct jich strávilo v dresu Vikings podstatnou část kariéry.[8][9]

Šedesátá léta[editovat | editovat zdroj]

Tým byl oficiálně pojmenován Minnesota Vikings 27. září 1960, protože v oblasti Minneosty se v minulosti usadilo mnoho lidí ze Skandinávie.[10] Hned od začátku odstartovali Vikings velmi energickou kampaň, jejímž výsledkem bylo téměř 26 tisíc prodaných permanentních vstupenek a průměrná návštěvnost domácích zápasů činila 34 586 diváků, 85 procent kapacity stadionu. Postupem let byla maximální kapacita navýšena až na 47 900 osob. Bert Rose, bývalý ředitel pro styk s veřejností Los Angeles Rams byl najat jako historicky první generální manažer. Jako první hlavní trenér byl vytypován Ara Parseghian, tehdejší trenér Northwestern University. Protože byl ale pod smlouvou, jednání se účastnil tajně. Jeho krytí odhalil místní novinář Sid Hartman, který ho následně pod pohrůžkou zveřejnění příběhu donutil odstoupit od jednání. Nakonec byl do funkce 18. ledna 1961 jmenován Norm Van Brocklin, který právě ukončil hráčskou kariéru, když ve finále NFL s týmem Philadelphia Eagles porazil Green Bay Packers 17:13.[10]

Bud Grant trénoval Vikings v letech1967–1983 a 1985)
Vikings byli v Super Bowlu IV poraženi Chiefs v poměru 7:23.

Jako nový tým měli Vikings v Draftu NFL 1961 právo první volby a vybrali si Running backa Tommyho Masona z Tulane University. Rovněž si ve třetím kole vybrali mladého Quarterbacka z University of Georgia jménem Fran Tarkenton. První vítězný zápas v historii si připsali hned v úvodním utkání, když porazili Chicago Bears 37:13. Pak ovšem Vikings zaplatili nováčkovskou daň a prohráli sedm utkání v řadě, aby sezónu zakončili s celkovou bilancí 3 vítězství a 11 porážek.[10] Podobně se jim vedlo i v následujících letech, když si v prvních sedmi sezónách dohromady připsali 32 vítězství, 7 remíz a 59 porážek, přičemž pouze v roce 1964 skončili s kladnou bilanci (8-1-5).[11][12]

7. března 1967 byl Quarterback Fran Tarkenton vyměněn do týmu New York Giants a na místo trenéra přišel Bud Grant. Grantovi se v krátké době podařilo vybudovat velmi silnou obranu a už v sezóně 1968 Vikings mohli oslavit zisk prvního divizního tiulu, a zároveň první účast v play-off.[10] O rok později vylepšili bilanci na 12-2[1], když zaznamenali 12 vítězství v řadě za sebou poté, co prohráli úvodní utkání sezóny proti Giants. Ve finále NFL 1969 na Metropolitan Stadium pak zdolali Cleveland Browns 27:7. Stali se tak prvním ze všech rozšiřujících týmů, který získal titul v NFL[1] a zároveň si zajistili účast v Super Bowlu. Zde ovšem velmi překvapivě prohráli s šampióny AFL Kansas City Chiefs 7:23. Nejužitečnějším hráčem sezóny byl zvolen Quarterback Vikings Joe Kapp, který ovšem cenu odmítl převzít, když prohlásil: "Není žádný nejužitečnější Viking, je tu 40 nejužitečnějších Vikingů!"[13]

Sedmdesátá léta[editovat | editovat zdroj]

Klub se přestěhoval do nově zformované divize NFC Central, ale i nadále v sezónách 1970 a 1971 dominoval NFL. V roce 1971 získal titul nejužitečnějšího hráče Alan Page, jako první defenzivní hráč v historii této ceny.[14]

Defensive line Vikings, přezdívaná "Purple People Eaters", zastavuje běh Los Angeles Rams během play-off 1977.

27. ledna 1972 Vikings získali zpátky z Giants stále populárního Tarkentona, což spolu s příchodem Wide receivera Johna Gilliama výrazně vylepšilo pasový útok. Bohužel běhový útok byl příliš nekonzistentní a tak ročník skončili s bilancí 7-7. Jeden ze spolumajitelů, Bill Boyer, zemřel 19. února 1973 a ve vedení byl nahrazen zetěm Jackem Steelem.[1] Na vítěznou vlnu se Minnesota vrátila o rok později, když zvítězila v prvních devíti zápasech a celkem zaznamenala 12 vítězství a pouze 2 porážky. Následně postoupila až do Super Bowlu, kde podlehla Miami Dolphins 7:24[1] Obhajoba divizního titulu v roce 1974 se zdařila a v play-off Vikings potvrdili pověst týmu, kterému se velmi daří v chladných klimatických podmínkách, když zdolali nejprve St. Louis Cardinals 30:14 a poté i Los Angeles Rams 14:10. Super Bowl se ovšem hrál v New Orleans a Vikings v něm podlehli Pittsburgh Steelers 6:16.[10][1]

Do ročníku 1975 vstoupili opět skvostně, vyhráli prvních deset zápasů a bez problémů si zajistili další divizní titul. V prvním kole play-off ale vypadli s Dallas Cowboys 14:17 po kontroverzní přihrávce na touchdown, která se stala známou jako "Hail Mary Pass". Diváci následně zasypali hřiště předměty a rozhodčí Armen Terzian dokonce skončil s otřesem mozku poté, co byl zasažen lahví od whisky.[15] Do třetího Super Bowlu během čtyř let se Vikings probojovali v roce 1976, ale 3. ledna 1977 na stadionu Rose Bowl v Pasadeně opět prohráli, tentokrát s Oakland Raiders 14:32.[1]

Zlom nastal v sezóně 1977, kdy sice Vikings opět vyválčili divizní titul, ale ve finále konference podlehli Dallas Cowboys 6:23.[10] O rok později ve vyrovnané divizi ještě s bilancí 8-7-1 získali místo v play-off, nicméně zde si na ně počíhali Los Angeles Rams a zvítězili 10:34 [10]. Fran Tarkenton následně ukončil kariéru, přičemž v té době byl držitelem rekordů NFL v počtu pasových pokusů (6 467), zkompletovaných přihrávek (3 686), naházených yardech (47 003) a touchdownech (342).[16] V prosinci 1979 byly položeny základy nového stadionu Hubert H. Humphrey Metrodome v centru Minneapolisu.[1]

Osmdesátá léta[editovat | editovat zdroj]

15. května 1981 se klub přestěhoval do nových prostor na předměstí Eden Prairie, kde se nově nacházely šatny, tréninková hřiště a kanceláře klubu. Komplex dostal jméno "Winter Park" po Maxi Winterovi, jedním ze zakladatelů Vikings a prezidentovi klubu v letech 1965 až 1987.[1] Poslední utkání na Metropolitan Stadium bylo sehráno 20. prosince 1981 a Kansas City Chiefs v něm zvítězili 6:10.[10][1]

Quarterback Tommy Kramer

V následujících sezónách se Vikings drželi ve středu ligy, obvykle s vyrovnaným poměrem vítězství a porážek, ale do play-off se dostali pouze v sezóně 1982. Mezitím sehráli historicky první zápas NFL v cizí zemi, když na Wembley Stadium v Londýně 6. srpna 1983 porazili St. Louis Cardinals 28:10. 27. ledna 1984 ukončil kariéru trenér Bud Grant, který během sedmnácti sezón zaznamenal bilanci 151-87-5 a dovedl svůj tým 12x do play-off, 11x k diviznímu titulu a čtyřem Super Bowlům. Jeho nástupcem byl jmenován dosavadní asistent ofenzívy Les Steckel, který byl v té době ve věku 38 let nejmladším hlavním trenérem v NFL. Jenže v následující sezóně Vikings prohráli 13 ze 16 zápasů a nejhorší ročník v historii klubu vyústil v jeho odvolání. Grant se na jednu sezónu vrátil a dovedl Minnesotu k bilancí 7-9 v roce 1985, ale 6. ledna 1986 definitivně ukončil kariéru.[17]

Jeho místo zaujal Jerry Burns, dlouholetý asistent hlavního trenéra Granta. Stávka NFL v roce 1987 zkrátila program zápasů o jedno utkání, ale Vikings i tak stačilo 8 vítězství a 7 porážek na proklouznutí do play-off. Zde nejprve porazili druhý nejsilnější tým základní části New Orleans Saints 44:10[18], a poté i nejlepší tým San Francisco 49ers 36:24.[19] Během tohoto utkání stanovil Anthony Carter rekord NFL v počtu nachytaných yardů v jednom utkání, kterých bylo celkem 227.[20] Ve finále konference ale Vikings prohráli s budoucímy mistry Washington Redskins 10:17.

Také v následujících dvou sezónách se Minnesota dostala do play-off, zde ovšem pokaždé vypadla s 49ers, kteří v té době dominovali celé NFL. Za zmínku z této doby stojí příchod Herschela Walkera, za nějž Vikings Dallas Cowboys poslali mnoho voleb v Draftu NFL. Cowboys toho využili ke stvoření mimořádně silného týmu, který v polovině 90. let vládl NFL. Dodnes je to považován za jeden z nejlepších obchodů v historii NFL, samozřejmě z pohledu Dallasu.[21]

Devadesátá léta[editovat | editovat zdroj]

Cris Carter působil v dresu Vikings v letech 1990–2001.

Pátým trenérem se stal Dennis Green, který předtím vedl Stanford University v letech 1989 až 1991.[22] Během deseti sezón s Vikings se dostal do osmi zápasů play-off, získal čtyři tituly v divizi NFC Central a dvakrát se, pokaždé neúspěšně, pokusil získat titul v konferenci NFC. Celkem si připsal 97 vítězství a 62 porážek.[23]

1998[editovat | editovat zdroj]

Tento ročník byl z pohledu Vikings výjimečný. Útok vedený Quarterbackem Randallem Cunninghamem, Running backem Robertem Smithem, veteránem Wide receiverem Crisem Carterem a nováčkem Randy Mossem stanovil tehdejší rekord NFL v počtu získaných bodů v základní části (556), přičemž ani v jediném utkání nezískali 23 bodů nebo méně. Perfektní sezónu jim zhatila Tampa Bay Buccaneers, která v devátém hracím týdnu zvítězila na svém stadionu 24:27.[24] Po pauze v prvním kole play-off Vikings smetli Arizonu Cardinals 41:21[25] a ve finále konference proti Atlantě Falcons byli velkými favority. Jenže Kicker Gary Anderson, který v dosavadním průběhu sezóny proměnil všechny kopy, minul field gól z 38 yardů a utkání šlo do prodloužení. A přestože Vikings vyhráli los mincí, nakonec po proměněném field gólu Mortena Andersena prohráli 27:30. Stali se tak prvním týmem v historii NFL, který s bilancí 15-1 nebo lepší nedokráčel až do Super Bowlu.

1999[editovat | editovat zdroj]

Randy Moss (1998–2004 a 2010)

Cunningham byl startujícím hráčem i na začátku sezóny, po mizerném startu 2-4 ho ale nahradil Jeff George. Ten si z deseti utkání připsal 8 vítězství a s celkovou bilancí 10-6 Vikings opět proklouzli do play-off.[26] Ve Wild Card play-off zdolali stárnoucí tým Dallas Cowboys 27:10[27] a v dalším kole vyzvali St. Louis Rams vedené nováčkem Kurtem Warnerem. V divoké přestřelce zvítězila v prvním poločase Minnesota 17:14, jenže ve druhém prohrála 20:35 a celkově pak 37:49.[28] Rams své nečekané tažení završili ziskem Super Bowlu XXXIV.

Nové století[editovat | editovat zdroj]

Vikings odstartovali nové desetiletí ziskem divizního titulu a účastí v konferenčním finále, ale pak se další roky potáceli v průměru. V letech 2001 až 2007 pouze dvakrát dosáhli na kladnou bilanci (2003 a 2005), paradoxně se ale do play-off dostali v roce 2004 s osmi porážkami a stejným počtem vítězství. Teprve příchod Bretta Favrea v roce 2009 je vystřelil do konferenčího finále, a opět neúspěšného. Celkově se toto období dá považovat za nejméně úspěšné v historii klubu.

2000[editovat | editovat zdroj]

Po skvělém začátku ročníku 2000, ve kterém Vikings vyhráli 11 z 13 prvních utkání, následně tři poslední prohráli. Volno pro první kolo play-off sice uhájili, ale prvenství v konferenci NFC museli přenechat New York Giants. Po snadném zdolání Saints 34:16 v divisional play-off je ve finále konference čekali právě Giants. Ačkoliv byli hostujícím týmem, většinou se jim věřilo víc, především na základě skvělého vstupu do sezóny; místo toho přišla drtivá porážka 0:41, nejhorší v play-off v historii klubu.[29]

2001–2005[editovat | editovat zdroj]

Running back Adrian Peterson hrál za Vikings v letech 2007 až 2016.

Po neuspokojivém začátku ročníku 2001 a pouhých pěti vítězstvích z patnácti zápasů byl propuštěn do té doby úspěšný trenér Dennis Green a nahradil ho Mike Tice. Ten si na první, a zároveň jedinou účast v play-off musel počkat až do sezóny 2004. Zde Vikings v divisional play-off narazili na Philadelphii Eagles a prohráli 14:27. Pro tým z Minnesoty jde o nejméně oblíbeného soupeře, všechna čtyři vzájemná play-off utkání vyhráli Eagles. Mezitím byli Vikings spolu se svými tradičními rivaly přesunuti z NFC Central do nově vytvořené divize NFC North.

Velkou ztrátou byl odchod hvězdného Randyho Mosse, který byl 2. března 2005 vyměněn do týmu Oakland Raiders za právo volby v prvním kole Draftu NFL 2005. Sezóna 2005 ovšem vešla ve známost kvůli skandálu, který se odehrál 17. října. Sedmnáct hráčů klubu bylo na večírku na výletní lodi na jezeře Minnentonka, kde měli někteří mít sex s prostitutkami. Po propuknutí skandálu byli čtyři hráči obviněni z několika přestupků.[30]

2009[editovat | editovat zdroj]

Brett Favre v dresu Vikings.

Po měsících spekulací se 18. srpna 2009 Vikings dohodli na dvouletém kontraktu s Brettem Favrem, který již dvakrát ohlásil ukončení kariéry a předtím 16 let vedl Green Bay Packers, úhlavního rivala Vikings. 5. října pak pomohl porazit Packers 30:23, čímž se stal prvním hráčem v historii NFL, který dokázal jako startující hráč porazit všech 32 týmů NFL.

Základní částí prošla Minnesota snadno a díky vítězství v posledním týdnu nad New York Giants 44:7 uhájila druhé místo v Konferenci NFC. Po snadném překonání Dallas Cowboys 34:3 v divisonal play-off se dostala do devátého finále konference v historii. Proti New Orleans Saints celé utkání prohrávala, dopustila se hned pěti turnoverů, přesto dovedla utkání až do prodloužení. V něm rozhodl proměněným field gólem ze 40 yardů Garrett Hartley a poslal Saints do Super Bowlu.

Defensive end Jared Allen

10. léta[editovat | editovat zdroj]

Po neúspěšném vstupu do ročníku 2010 byl dosavadní trenér Brad Childress odvolán a místo něj nastoupil Leslie Frazer, ale k velkým úspěchům to nevedlo. S bilancí 6-10 obsadili poslední místo v divizi, což se jim naposledy stalo v roce 1990.[31] Když pak definitivně ukončil kariéru Favre, propadli se Vikings až na bilanci 3 vítězství, 13 porážek v roce 2011. Víc než sportovní výkony zaujal v té době nepovedený návrat Randyho Mosse, kterého klub měsíc po angažování zase propustil. A také kolaps střechy stadionu Metrodome, který vyústil ve změnu termínů.

Po povedeném Draftu NFL 2012 se zablýsklo na lepší časy, když Vikings dokázali zvítězit v posledních čtyřech utkáních základní části a především závěrečná výhra nad Packers 37:34 je poslala do play-off. Zde se opět střetli s tím samým soupeřem, ale tentokrát odešli poraženi v poměru 10:24.[32] Adrian Peterson byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem NFL poté, co naběhal 2 097 yardů[33], druhý nejvyšší počet v historii NFL.[34]

Vikings se přesunuli na nový U.S. Bank Stadium v roce 2016.

Další neúspěšná sezóna 2013 vyústila v odvolání Fraziera a příchod Mikea Zimmera.[35] Ten razantně obrátil kormidlo a již v sezóně 2015 dovedl Vikings k diviznímu titulu, prvnímu od ročníku 2009. Ani skvělá obrana ovšem v prvním kole play-off na všechno nestačila a v defenzivně laděném utkání se radovali Seattle Seahawks 9:10, když v nejchladnějším play-off zápase v historii NFL minul rozhodující field gól Blair Walsh.

Výjimečnou pak byla sezóna 2017, ve které kompaktní tým Vikings zvítězil třináctkrát v šestnácti utkáních, zejména díky sérii osmi vítězství v řadě za sebou. Tým sice postihla řada zranění, zejména pak na postu Quarterbacka, takže se startujícím hráčem na této pozici stal až třetí pořadí Case Keenum. Prvenství v divizi uniklo Vikings pouze vinou horších výsledků se stejnými soupeři, než měla Philadelphia Eagles. Po přestávce v prvním kole se Vikings v divisonal play-off střetli s New Orleans Saints. Deset sekund před koncem utkání prohrávali domácí o jeden bod a byli na svých 39 yardech. Case Keenum hodil dlouhou přihrávku na Stefona Diggse, toho ale naprosto minul Safety Saints Marcus Williams a umožnil mu snadno si dokráčet pro touchdown. Událost vešla ve známost jako "Minneapolis Miracle" (Zázrak v Minneapolis).[36] Do Super Bowlu, který se ten rok konal na jejich domácím stadionu, ale nakonec nepostoupili, ve finále konference je snadno přehráli neoblíbení Eagles 7:38.

Logo a dresy[editovat | editovat zdroj]

Tradiční rohatou helmu a fialovo-zlaté dresy Vikings navrhl Karl Hubenthal, kreslíř novin Los Angeles Examiner. Bert Rose i Norm Van Brocklin znali Hubenthala z dob, kdy působili v klub Los Angeles Rams a tuto práci mu dohodli. Hubenthal rovněž navrhl logo Vikings.[37] V letech 1961 až 1995 zůstalo logo prakticky beze změn a odráželo skandinávský původ lidí, kteří se v této oblasti usídlili.[38]

Slovní logo Minnesoty Vikings v letech 1982–2003

Helma je celá fialová s dvěma bílými rohy po stranách, každý z nich je obtažen zlatou barvou. Původní uniformy se skládaly z bílého dresu a bílých kalhot, které měli po stranách fialovo-zlato-fialové pruhy. V letech 1962 až 1964 Vikings používali fialové kalhoty a bílé dresy. Jinak zůstávaly změny pouze kosmetické, jako například přebarvení mřížky helmy na šedou v roce 1980 a návrat k fialové v roce 1985. V roce 1996 bylo logo klubu přidáno na rukávy dresu, pruhy po jeho stranách byly ztmaveny a číslo hráče se přesunulo z rukávu na rameno. Černé tretry Vikings používali až do roku 1984, kdy je za bílé vyměnili jako poslední klub v NFL.[39][40]

25. dubna 2013, během Draftu NFL, odhalili Vikings nové uniformy.[41] Ty se skládají ze známé fialové helmy s bílými rohy a černou obličejovou mřížkou. Domácí sada dále obsahuje fialový dres, který má vpředu, vzadu a na ramenech bílé číslo hráče. Malé slovní logo Vikings ve zlaté barvě se nachází vpředu nad číslem. Rukávy dresu jsou zakončeny zlatým a bílým pruhem. Kalhoty jsou klasické bílé s fialovo-zlatým pruhem po stranách. Stulpny mají dvě barvy, horní část je fialová a dolní bílá. Tretry jsou fialové se zlatými detaily.

Venkovní světlá sada má bílé dresy s fialovými čísly a fialovou-zlatými pruhy na rukávech. Fialové kalhoty mají zlatý a bílý pruh po stranách, helma a tretry zůstávají stejné. Třetí sada dresů je celá fialová, včetně stulpen, všechno ostatní je ve zlaté barvě. Tuto kombinaci Vikings poprvé použili již v roce 1964 v utkání proti Detroit Lions, kdy měli oba týmy v první čtvrtině světlé dresy. Pro druhou čtvrtinu je vyměnili za fialové, ale kalhoty stejné barvy si ponechali.[42] Trvalo dalších 43 let, než byla tato varianta opět použita. Od sezóny 2016 je tato kombinace zařazena trvale jako třetí sada v nabídce dresů.[43]

Maskoti[editovat | editovat zdroj]

Současný maskot[editovat | editovat zdroj]

Po několika neúspěšných pokusech představili Vikings vlastního maskota, nazvaného Viktor the Viking, během sezóny 2007.[44] Vedení klubu dlouho dopředu avizovalo, že bude zaměřen na dětské fanoušky. Jedná se o svalnatou blonďatou postavu s velkým knírem, která nosí dres Vikings s číslem 1 a jejich tradiční fialovou helmu s rohy.

Bývalý maskoti[editovat | editovat zdroj]

V letech 1970 až 1992 se Hub Meeds převlékal do kostýmu Vikinga a sloužil jako maskot týmu. Během Super Bowlu IV ho totiž ochranka omylem vpustila na hřiště a následně byl požádán, aby se stal maskotem.[45]

V letech 1994 až 2015 byl maskotem Ragnar (hraný Josephem Juranitchem), který byl vytvořen na základě legendárního Ragnara Lodbroka. V roce 2015 Vikings oznámili, že se nedohodli na nové smlouvě s Juranitchem, ten totiž požadoval 20 tisíc dolarů za jeden zápas[46] a propustili ho.

Dalším maskotem spojeným s Vikings byl "Vikadontis Rex", fialový pěnový dinosaurus.[47] Ten byl oficiálním maskotem Dětské nadace Minnesoty Vikings v letech 1995 až 2000.

Tradice[editovat | editovat zdroj]

Klubová hymna[editovat | editovat zdroj]

"Skol, Vikings" je oficiální bojový song Minnesoty Vikings.[48] Byl představen v roce 1961, kdy byl klub založen. Hraje se vždy, když Vikings skórují touchdown, field gól nebo safety, na konci prvního poločasu a po vítězném utkání.

Píseň "Purple and Gold" nahrál v roce 2010 rodák z Minneapolis Prince a Vikings ji rovněž používají.[49]

Rivalové[editovat | editovat zdroj]

Největšími rivaly Vikings jsou všechny tři ostatní týmy z divize NFC North, protože se nacházejí ve stejné oblasti a sdílejí s nimi stejný kulturní rámec. Největšími rivaly jsou ale jednoznačně Green Bay Packers. Někteří dokonce tuto rivalitu hodnotí jako největší v divizi i přesto, že rivalita mezi Bears a Packers sahá až ro roku 1920.

Helga hats[editovat | editovat zdroj]

Fanoušci Vikings jsou známí nošením "Helga hats", fialových čepic doplněných dvěma bílými rohy a blonďatými vlasy, napodobující tak populární, ale nepravdivou teorii o vzhledu vikingských bojovníků. Tyto čepice jsou stále ručně vyráběny v oblasti Minneapolis.

Vikingský roh[editovat | editovat zdroj]

V domácích utkáních Vikings používají Gjallarhorn, pojmenovaný po legendárním rohu boha Heimdalla. Pokaždé když domácí skórují touchdown, dosáhnou na první down nebo se jim povede skvělá akce, je na tento roh zatroubeno. Rovněž je používán na některých předsezónních akcích.

Skol[editovat | editovat zdroj]

Pokřik "Skol, Vikings" je používán na domácích zápasech Vikings. Zahrnuje tleskání rukou nad hlavou a skandování slova "Skol" jako odpoveď na bubnování.[50] Je odvozen od válečného pokřiku vikingů a používá ho rovněž například Islandská fotbalová reprezentace.

Hráči[editovat | editovat zdroj]

Soupiska pro sezónu 2019[editovat | editovat zdroj]

Minnesota Vikings

Quarterbaci

Running baci

Wide receiveři

Tight endi

Ofenzivní linemani

Defenzivní linemani

Linebackeři

Cornerbaci

Safetyové

Long snaper

Punter

Kicker

Vyřazená čísla[editovat | editovat zdroj]

Vyřazená čísla Minnesoty Vikings
Číslo Jméno hráče Pozice V týmu v letech
10 Fran Tarkenton Quarterback 1961–1966
1972–1978
53 Mick Tingelhoff Center 1962–1978
70 Jim Marshall Defensive end 1961–1979
77 † Korey Stringer Offensive tackle 1995–2000
80 Cris Carter Wide receiver 1990–2001
88 Alan Page Defensive tackle 1967–1978

Členové Síně slávy profesionálního amerického fotbalu[editovat | editovat zdroj]

Členové Minnesoty Vikings v Síni slávy profesionálního amerického fotbalu
Číslo Jméno hráče Pozice/Funkce V týmu v letech Uveden do Síně slávy
1 Warren Moon Quarterback 1994–1996 2006
3 Jan Stenerud Kicker 1984–1985 1991
4 Brett Favre Quarterback 2009–2010 2016
7 Morten Andersen Kicker 2004 2017
10 Fran Tarkenton Quarterback 1961–1966, 1972–1978 1986
22 Paul Krause Safety 1968–1979 1998
39 Hugh McElhenny Running back 1961–1962 1970
44 Dave Casper Tight end 1983 2002
53 Mick Tingelhoff Center 1962–1978 2015
56 Chris Doleman Defensive end 1985–1993, 1999 2012
58 Jim Langer Center 1980–1981 1987
64 Randall McDaniel Guard 1988–1999 2009
65 Gary Zimmerman Offensive tackle 1986–1992 2008
73 Ron Yary Offensive tackle 1968–1981 2001
80 Cris Carter Wide receiver 1990–2001 2013
81 Carl Eller Defensive end 1964–1978 2004
84 Randy Moss Wide receiver 1998–2004, 2010 2018
88 Alan Page Defensive tackle 1967–1978 1988
93 John Randle Defensive tackle 1990–2000 2010
– Jim Finks Generální manažer 1964–1973 1995
– Bud Grant Hlavní trenér 1967–1983, 1985 1994

- hráči označení kurzívou strávili v dresu Vikings pouze malou část své kariéry

Kruh cti[editovat | editovat zdroj]

Členové kruhu cti Minnesoty Vikings
Číslo Jméno Pozice V klub v letech Uveden do Kruhu cti
10 Fran Tarkenton Quarterback 1961–1966, 1972–1978 9. září 1998
22 Paul Krause Safety 1968–1979 15. listopadu 1998
28 Ahmad Rashad Wide receiver 1976–1982 1. října 2017
30 Bill Brown Running back 1962–1974 26. září 2004
44 Chuck Foreman Running back 1973–1979 30. září 2007
47 Joey Browner Safety 1983–1991 27. října 2013
53 Mick Tingelhoff Center 1962–1978 25. listopadu 2001
55 Scott Studwell Linebacker 1977–1990 29. listopadu 2009
56 Chris Doleman Defensive end 1985–1993, 1999 23. října 2011
59 Matt Blair Linebacker 1974–1985 25. října 2012
64 Randall McDaniel Guard 1988–1999 17. prosince 2006
70 Jim Marshall Defensive end 1961–1979 28. listopadu 1999
73 Ron Yary Offensive tackle 1968–1981 9. září 2001
77 Korey Stringer Offensive tackle 1995–2000 19. listopadu 2001
80 Cris Carter Wide receiver 1990–2001 14. září 2003
81 Carl Eller Defensive end 1964–1978 10. listopadu 2002
84 Randy Moss Wide receiver 1998–2004, 2010 11. září 2017
88 Alan Page Defensive tackle 1967–1978 20. září 1998
93 John Randle Defensive tackle 1990–2000 30. listopadu 2008
– Jerry Burns Hlavní trenér 1986–1991 6. listopadu 2005
– Jim Finks Generální manažer 1964–1973 18. října 1998
– Bud Grant Hlavní trenér 1967–1983, 1985 8. listopadu 1998
– Dennis Green Hlavní trenér 1992–2001 23. září 2018
– Fred Zamberletti Trenér atletiky 1961–2011 20. prosince 1998

Draft[editovat | editovat zdroj]

Hráči draftovaní v prvním kole za posledních deset sezón:

Rok Pořadí Jméno hráče Pozice Univerzita
2010 nikdo
2011 12 Christian Ponder Quarterback Florida State University
2012 4
29		 Matt Kalil
Harrison Smith		 Tackle
Safety		 University of Southern California
University of Notre Dame
2013 23
25
29		 Sharrif Floyd
Xavier Rhodes
Cordarrelle Patterson		 Defensive tackle
Cornerback
Wide receiver		 University of Florida
Florida State University
University of Tennessee
2014 9
31		 Anthony Barr
Teddy Bridgewater		 Outside linebacker
Quarterback		 University of California, Los Angeles
University of Louisville
2015 11 Trae Waynes Cornerback Michigan State University
2016 23 Laquon Treadwell Wide receiver University of Mississippi
2017 nikdo
2018 30 Mike Hughes Cornerback University of Central Florida
2019 18 Garrett Bradbury Center North Carolina State University

Hlavní trenéři[editovat | editovat zdroj]

Jméno Roky Vítězství Porážky Remízy Úspěšnost v % Účasti v play-off
Norm Van Brocklin 1961–1966 29 51 4 34,5 –
Bud Grant 1967–1983 151 87 5 62,1 1968–71, 1973–78, 1980, 1982
Les Steckel 1984 3 13 0 18,8 –
Bud Grant 1985 7 9 0 43,8 –
Jerry Burns 1986–1991 52 43 0 54,7 1987–89
Dennis Green 1992–2001 97 62 0 61 1992–94, 1996–2000
Mike Tice 2001–2005 32 33 0 49,2 2004
Brad Childress 2006–2010 39 35 0 52,7 2008, 2009
Leslie Frazier 2010–2013 21 32 1 39,8 2012
Mike Zimmer 2014–současnost 47 32 1 59,4 2015, 2017
Celkem 475 393 11 54,5 29

Personál[editovat | editovat zdroj]

Personál Minnesoty Vikings
Management klubu

Hlavní trenéři

Trenéři ofenzívy

 

Trenéři defenzívy

Trenéři speciálních týmů

Kondiční a siloví trenéři

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minnesota Vikings na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j Vikings History Timeline [online]. NFL Enterprises, LLC [cit. 2018-09-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Minnesota Vikings Team Capsule [online]. NFL Enterprises, LLC, 09-08-2018 [cit. 2018-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-11-2019. 
  3. ↑ Team » Minnesota Vikings [online]. [cit. 2012-09-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Minnesota Vikings [online]. Pro Football Hall of Fame [cit. 2007-04-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ 1959 SUPERIOR CENTRAL HIGH SCHOOL YEAR BOOK SUPERIOR WISCONSIN - eBay [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ 2011 Training Camp Info [online]. Minnesota Vikings Football [cit. 2011-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2016. 
  7. ↑ Team Encyclopedias and Records [online]. Sports Reference [cit. 2011-12-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Hall of Famers by Franchise [online]. Pro Football Hall of Fame [cit. 2011-12-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ KRAWCZYNSKI, Jon. Hall of Fame Still Sinking In For Doleman [online]. Minnesota Vikings Football, 09-02-2012 [cit. 2012-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-02-2012. 
  10. ↑ a b c d e f g h Minnesota Vikings [online]. [cit. 2007-04-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ 1964 Minnesota Vikings [online]. 30-12-2002 [cit. 2012-09-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ 1964 Minnesota Vikings Statistics & Players [online]. [cit. 2012-09-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ Chicharito Channels Joe Kapp [online]. Dostupné online. 
  14. ↑ Hall of Famers » ALAN PAGE [online]. [cit. 2012-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-09-2012. 
  15. ↑ SEIFERT, Kevin. Armen Terzian – NFC North Blog – ESPN [online]. 10-01-2010 [cit. 2012-01-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ Fran tarkenton [online]. Pro Football Hall of Fame [cit. 2007-04-29]. Dostupné online. 
  17. ↑ Bud Grant [online]. Pro Football Hall of Fame [cit. 2007-04-30]. Dostupné online. 
  18. ↑ Minnesota Vikings at New Orleans Saints – January 3rd, 1988 [online]. Sports Reference [cit. 2012-09-03]. Dostupné online. 
  19. ↑ Minnesota Vikings at San Francisco 49ers – January 9th, 1988 [online]. Sports Reference [cit. 2012-09-03]. Dostupné online. 
  20. ↑ Anthony Carter and the receiving record [online]. StarTribune, 26-11-2009 [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-12-2013. 
  21. ↑ Scout.com: History: Walker Trade [online]. Microsoft, 20-06-2001. Dostupné online. 
  22. ↑ Sports : Stanford Hires NFL's Dennis Green as 1st Black Head Coach in Pac-10. Los Angeles Times. 03-01-1989. Dostupné online. 
  23. ↑ NFL Coaches – Dennis Green [online]. [cit. 2011-12-24]. Dostupné online. 
  24. ↑ Minnesota Vikings at Tampa Bay Buccaneers – November 1st, 1998 [online]. 01-11-1998. Dostupné online. 
  25. ↑ Arizona Cardinals at Minnesota Vikings – January 10th, 1999 [online]. 10-01-1999. Dostupné online. 
  26. ↑ 1999 Minnesota Vikings [online]. 31-01-2011. Dostupné online. 
  27. ↑ Dallas Cowboys at Minnesota Vikings – January 9th, 2000 [online]. 09-01-2000. Dostupné online. 
  28. ↑ NFL Scoreboard: Recap: St. Louis 49, Minnesota 37. CNN Sports Illustrated. 16-01-2000. Dostupné online.  Archivováno 17. 8. 2000 na Wayback Machine.
  29. ↑ 2000 Minnesota Vikings Statistics & Players [online]. [cit. 2011-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-12-2006. 
  30. ↑ Report: Wilf delivers profanity-laced address to Vikings – NFL – ESPN [online]. 19-10-2005. Dostupné online. 
  31. ↑ Dostupné online. 
  32. ↑ Vikings vs. Packers - Game Recap - January 5, 2013 - ESPN [online]. Dostupné online. 
  33. ↑ Peterson edges out Peyton for NFL MVP award [online]. Dostupné online. 
  34. ↑ NFL Single-Season Rushing Yards Leaders - Pro-Football-Reference.com [online]. Dostupné online. 
  35. ↑ North Videos - FOX Sports [online]. Dostupné online. 
  36. ↑ The Faces of a Walk-Off Miracle Win [online]. [cit. 2018-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-02-2018. 
  37. ↑ [1] Paul Lukas, "The Untold History of Minnesota's Uniforms," ESPN.com, 23-11-2017
  38. ↑ NFL Logos – National Football League Logos – Chris Creamer's Sports Logos Page [online]. SportsLogos.Net [cit. 2012-09-03]. Dostupné online. 
  39. ↑ SILLCOX, Scott. Minnesota Vikings Uniform and Team History | Heritage Uniforms and Jerseys [online]. 17-08-2010. Dostupné online. 
  40. ↑ History of NFL Uniforms – Minnesota Vikings [online]. Iml.jou.ufl.edu [cit. 2012-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-06-2018. 
  41. ↑ Vikings and Nike Unveil New Uniforms During Team's Annual Draft Party. Minnesota Vikings. 25-04-2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-04-2013.  Archivováno 29. 4. 2013 na Wayback Machine.
  42. ↑ TURNEY, John. 1964 Lions at Vikings—Purple over Purple Uniforms [online]. 19-06-2016. Dostupné online. 
  43. ↑ PETERS, Craig. Purple Dominates Vikings Color Rush Uniforms. Minnesota Vikings. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-09-2016.  Archivováno 14. 9. 2016 na Wayback Machine.
  44. ↑ Viktor [online]. Minnesota Vikings Football [cit. 2011-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-04-2018. 
  45. ↑ Lakeland Ledger - Google News Archive Search [online]. Dostupné online. 
  46. ↑ GOESSLING, Ben. Ragnar's ride as Vikings mascot ends with bold play. ESPN. 23-09-2015. Dostupné online. 
  47. ↑ GATES, Christopher. A brief history of Minnesota Vikings mascots [online]. 2018-07-16. Dostupné online. 
  48. ↑ NFL Fight Songs - National Football League Fight Songs [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-14. 
  49. ↑ GOESSLING, Ben. Prince penned 'Purple and Gold' fight song for Vikings in 2010. ESPN. 21-04-2016. Dostupné online. 
  50. ↑ What does Skol Vikings mean?. www.si.com. Dostupné online [cit. 17-11-2018]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

National Football League
AFC
East
North
South
West
NFC
East
North
South
West
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Minnesota_Vikings&oldid=22172725“