Přeskočit na obsah

Miloslav Mansfeld

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miloslav Mansfeld
Narození14. prosince 1912
Dalovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. října 1991 (ve věku 78 let)
Londýn, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Příčina úmrtírakovina [1]
Místo pohřbeníčs. válečný hřbitov v Brookwoodu, Spojené království[2]
Povolánívoják
Znám jakoPilot Royal Air Force
TitulŘád za vynikající službu (Spojené království)
Záslužný letecký kříž (Spojené království)
Československý válečný kříž[3]
OceněníSquadron Leader
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Generálmajor Miloslav Jan Mansfeld (14. prosince 1912 Dalovice[4] – 22. října 1991[3][5] Londýn, Spojené království[6][7]) byl československý pilot, který během 2. světové války létal v Royal Air Force. Za svoji službu obdržel vysoká čs. a britská vojenská vyznamenání. Patřil mezi nejúspěšnější čs. letecká esa v RAF, když sestřelil 10 nepřátelských letadel (8,333 podle britských norem).

Před válkou

[editovat | editovat zdroj]

Miloslav Mansfeld se narodil v Dalovicích u Mladé Boleslavi roku 1912 v rodině vojáka. Vyučil se automechanikem, ale v roce 1930 nastoupil do Vojenského leteckého učiliště v Prostějově, poté sloužil u pozorovací letky. Roku 1934 se rekvalifikoval na stíhače v Prostějově a poté na nočního pilota v Praze-Kbelích. V roce 1939 uprchl z Protektorátu Čechy a Morava do Polska, odkud odplul do Francie, aby nastoupil službu v Cizinecké legii v Sidi-bel-Abbès.

Za války

[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí války byl Mansfeld uvolněn k nástupu do L'Armée de l'Air. Prodělal přeškolení na bombardovací Bloch MB.200 a MB.210 v Châteauroux a v severní Africe. Po zhroucení Francie odplul lodí Neuralia do Liverpoolu. 25. července 1940 byl přijat do RAF v hodnosti Sergeant a 21. září 1940 zahájil přeškolení na stíhací Hurricany u 6. OTU v Sutton Bridge.

Bristol Beaufighter

Bitvu o Británii prožil u 111. stíhací perutě. Nad Skotskem sestřelil společně s P/O Peterem J. Simpsonem a Sgt. Otmarem Kučerou[6] Heinkel He 111 a druhý poškodil. V době noční letecké ofenzívy Luftwaffe se pak přihlásil k nočním stíhačům. 22. dubna 1941 odešel od 111. peruti do 54. OTU v Church Fentonu, kde vytvořil osádku s radarovým operátorem Stg. Slavomilem Janáčkem. Společně 18. července 1941 nastoupili k 68. noční stíhací peruti. U této jednotky se vystřídala řada čs. posádek. Mansfeld zde létal na dvoumístných strojích Bristol Beaufighter a De Havilland Mosquito, sestřelil 9 letadel a 2 bezpilotní střely V-1. Od roku 1943 velel v rámci 68. peruti letce A, která byla prohlášena za československou. Válku ukončil v hodnosti squadron leadera.[8] Nalétal 489 operačních hodin, z toho 386 v noci.[6]

Vzdušná vítězství

[editovat | editovat zdroj]
Dornier Do 217

13. 11. 1940, 111. peruť, 1 Heinkel He 111 ve spolupráci nad Severním mořem V od Skotska (sestřelen). 27. 1. 1941, 111. peruť, 1 He 111 nad Skotskem (poškozen). Noc z 12. na 13. 10. 1941, 68. peruť, 2 He 111 nad Irským mořem (sestřeleny). Noc z 30. 4. na 1. 5. 1941, 68. peruť, 2 He 111 nad Severním mořem, 1 Dornier Do 217 ve spolupráci se S/Ldr Veselým (sestřeleny). Noc z 10. na 11. 12. 1942, 68. peruť, 1 Do 217 nad Severním mořem (sestřelen). Noc z 18. na 16. 3. 1943, 68. peruť, 1 Junkers Ju 88 nad Severním mořem (sestřelen). Noc z 14. na 15. 5. 1944, 68. peruť, 2 Do 217 nad Severním mořem (sestřeleny). 27. 7. 1944, 68. peruť, 1 V-1 nad Anglií (sestřelena). 24. 10. 1944, 68. peruť, 1 V-1 nad Severním mořem (sestřelena).[9]

Po válce

[editovat | editovat zdroj]
De Havilland Mosquito

Po návratu do ČSR sloužil M. Mansfeld na MNO v Praze a poté jako velitel letky 24. bombardovacího pluku v Plzni. V důsledku komunistické perzekuce[10] po roce 1948 odešel opět do Velké Británie, kde v rámci RAF létal s mosquity i s proudovými letouny Gloster Meteor. Roku 1958 odešel do výslužby, do roku 1970 pracoval v manažerské funkci v tiskovém koncernu.[6] V roce 1991 byl mimořádně povýšen na generálmajora.[3]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Rajlich, J.: Esa na obloze, str. 60
  2. ↑ Čs. válečný hřbitov v Brookwoodu
  3. ↑ a b c d Rajlich, J.: Esa na obloze, s. 60
  4. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Bukovno
  5. ↑ RAJLICH, Jiří. MANSFELD Miloslav Jan. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. ISBN 80-7278-233-9. S. 184.
  6. ↑ a b c d Mansfeld Miloslav
  7. ↑ Czech Spitfire Club
  8. ↑ Rajlich, J.: Esa na obloze, s. 59
  9. ↑ Rajlich, J.: Esa na obloze, str. 60, 61, 62
  10. ↑ http://www.army.cz/acr/raf/cast/043.htm

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Rajlich, J.: Esa na obloze. Naše vojsko, Praha 1995, ISBN 80-206-0139-2
  • Rajlich, J.:, Sehnal, J.: Kočičí oči. Modelpress, Praha 1993, ISBN 80-901328-2-0
  • Shores, C., Williams, C.: Aces high. A Tribute to the Most Notable Fighter Pilots of the British and Commonwealth Forces of WWII, Volume One. Grub Street Publishing London, 1994, ISBN 1-898697-00-0
  • Thomas, A., Weal, J.: Beaufighter Aces of World War 2. Osprey Publishing, 2013, ISBN 1-84176-846-4

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloslav_Mansfeld&oldid=24149404“