Milka Balek-Brodská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Milka Balek-Brodská
Narození 26. prosince 1888
Praha-Steré Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. října 1961 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milka Balek-Brodská, rozená Matylda Häusslerová (26. prosince 1888 Praha-Steré Město[1]8. říjen 1961 Praha) byla česká divadelní a filmová herečka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Matylda Häusslerová do rodiny Ladislava Häusslera a jeho ženy filmové herečky Marie Anny Häusslerové roz. Kubíčkové (1866–1937), byla nejstarší z jedenácti dětí, kteří manželé Häusslerovi měli. Všichni její sourozenci byli umělecky činní. Bratr Ladislav Häussler (1894), byl baletní mistr v Národním divadle v Praze, bratr Jaroslav Häussler (1899–1948) vystupující jako Jaro Häussler, byl také tanečník, ostatní sourozenci, byli artisté.

Milka Balek-Brodská, neproslula svým divadelním herectvím (je známo pouze jediné divadelní angažmá, v Praze v divadle Unitarii). Mylně se uvádí, že hrála v divadle v Ostravě. Do dějin české kinematografie se nesmazatelně zapsala jako rekordmanka. Během let 1922 až 1961 natočila 161 filmů.

Z osobního života je známo, že se v roce 1916 v Praze provdala za divadelního a filmového herce, spisovatele a cestovatele Filipa Balek-Brodského (1871–1949), který krátce před svatbou sice ovdověl (jeho první manželka, byla herečka Marie Balek-Brodská, která hrála okolo roku 1905 v divadle v Ostravě). Filip Balek-Brodský však s Milkou žil již 10 let před svatbou, ačkoliv byl stále ženat s první ženou. Milka Balek-Brodská mu porodila i dvě nemanželské dcery, Růženu (1906) a Miroslavu (1911–1916), která za záhadných okolností zemřela v pěti letech na udušení, a její záhadné úmrtí v Berouně v roce 1916, bylo vyšetřováno trestní komisí.

Zajímavostí je, že celá početná rodina Häusslerů žila dlouhá léta ve velkém domě v pražské Spálené ulici.

Prvním filmem, ve kterém si zahrála epizodku ženy na ulici, byl němý film Adam a Eva (1922), od roku 1925, pak hrála ve filmu pravidelně, nepřetržitě až do své smrti v roce 1961.

V bohaté filmografii ztvárnila služky, domovnice, uklízečky, drbny, matky, atd. V letech 1925 až 1929, tedy ještě v němých filmech, hrála výrazné role, jako například Jedenácté přikázání (1925, role Veroniky Králíčkové), Otec Kondelík a ženich Vejvara (1926, role bytné Muknšnáblové), Děvče z tabákové továrny (1928, role zlé pěstounky Rabasové), Andělíčkářka (1929, role zlé tety Rozamové), Popelka (1929, macecha), a řada dalších. V letech 1925 až 1929, natočila 47 filmů.

Od roku 1930, kdy se začaly natáčet zvukové filmy, sice dál filmovala (od roku 1930 až 1945 natočila 76 filmů), ale musela se spokojit s výrazně menšími rolemi, než v němém období filmů. Ze známějších, ale epizodních rolí, stojí za připomenutí: Nevlídná domkářka Nováková, nelidsky trestající malého chlapce ve filmu Když struny lkají (1930), hospodyně s utrženým knoflíkem u Procházky (Vlasta Burian) ve filmu C. a k. polní maršálek (1930), baronka, která v nemocnici pohostí Švejka, ve filmu Dobrý voják Švejk (1931), pekáčem napadená žena ve filmu Načeradec, král kibiců (1932), opět nevlídná sousedka ve filmu Zlaté ptáče (1932), drbna-sousedka Silná ve filmu Kariéra matky Lízalky, majitelka penzionu Straková, ve filmu Děvčata, nedejte se! (1937), sousedka Marešová, která způsobí odhozením nedopalku cigarety požár domu ve filmu Královna stříbrných hor (1939).

V období 1930 až 1945 se dočkala pouze pěti velkých rolí, zamilovaná Barbora Vychytralová, sestra vypočítavé statkářky Kuličkové (Antonie Nedošinská) ve filmu Strýček z Ameriky (1933), ježibaba v pohádce Perníková chaloupka (1933), rázná Rézinka Popelková v komedii Koho jsem včera líbal? (1935), továrnice Adéla Dominiková ve filmu Panenka (1938), za peníze pomlouvající domovnice ve filmu Druhé mládí (1938).

Po roce 1945, kdy došlo k zestátnění české kinematografie, na ní čekali již jen nevýznamné epizodky, mnohdy již jen ve filmu statovala. Od roku 1946 až do své smrti 1961 natočila 37 filmů, kdy za připomenutí stojí pouze tyto filmy, překvapivě vlídná dozorkyně ve filmu Martina Friče Past 1950, plátenice v pohádce Martina Friče Dařbuján a Pandrhola (1959). V roce 1959, se po dlouhých 21 letech dočkala opět výrazné postavy švadleny Prokopové, která by se ráda nastěhovala k čerstvému vdovci (Zdeněk Štěpánek) ve filmu režiséra Vladimíra Čecha První a poslední 1959. V této roli, však byla „předabována“ herečkou Marií Rosůlkovou.

Filmovala i v roce své smrti, a to hned ve dvou filmech (Kde alibi nestačí, a Kohout plaší smrt) druhý měl premiéru v kinech až několik měsíců po její náhle smrti ve věku nedožitých 73 let.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Ducha na Starém Městě pražském