Milan Ressel
Milan Ressel | |
---|---|
Milan Ressel (2017) | |
Narození | 1. prosince 1934 Ostrava Československo |
Úmrtí | 16. července 2020 (ve věku 85 let) Praha Česko |
Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, kreslíř, restaurátor |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milan Ressel (1. prosince 1934 Ostrava – 16. července 2020 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor a restaurátor.
Život
[editovat | editovat zdroj]Milan Ressel byl synem důstojníka československé armády Alfréda Ressela, který na přelomu roku 1939/1940 uprchl za dramatických okolností s celou rodinou přes Maďarsko, Jugoslávii a Francii do Anglie. Jako generálmajor pak velel dělostřelectvu 1. čs. armádního sboru Svobodovy armády.[1] Milanův starší bratr Fred roku 1944 narukoval do britské armády a zúčastnil se mj. obléhání přístavu Dunkerque. Po válce se rodina vrátila do Československa. Otce počátkem 50. let z armády propustili a pracoval pak rok a půl v ostravských dolech, poté v pražských automobilových opravnách a v reklamním podniku.
Jako malý chlapec Milan Ressel zažil těžké bombardování Londýna na přelomu let 1940-1941 a válečné zážitky i osobní zkušenost s anglickou literaturou pro mládež později poznamenaly jeho dílo. Po návratu do Prahy studoval na Vyšší škole uměleckoprůmyslové v Praze (1949 – 1953) a v letech 1953 – 1959 na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Miloslav Holý, Karel Minář, Karel Souček). Mezi jeho přátele patřili Karel Nepraš, Bedřich Dlouhý, Jaroslav Vožniak a Theodor Pištěk. Byl zakládajícím členem a prvním brankářem hokejového klubu Paleta vlasti a členem Sdružení pražských malířů. Od 70. let byl umělcem na volné noze, tvůrcem komiksů, ilustrátorem, grafikem a restaurátorem nástěnných maleb.
Milan Ressel žil a pracoval v Praze a Středoklukách u Prahy.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]V 60. letech patřil k okruhu výtvarníků, kteří se věnovali informelu a jeho volnou tvorbu ovlivnilo přátelství s výtvarníky z okruhu Šmidrů. Hledání osobitého autorova stylu se formovalo mezi inklinací ke klasické malbě a potřebou experimentovat. Jeho abstraktní obrazy z let 1965-1966 obsahují náznaky reálných útvarů a neztrácejí kontakt se smyslovým světem.
Ve druhé polovině 60. let se věnoval téměř výhradně kresbě. Od menších formátů postupně dospěl až k monumentálním kompozicím. Tyto utopické ilustrace, které mají obsahově blízko k science-fiction Ray Bradburyho, vycházejí z rozumových úvah o reálných perspektivách civilizace i z čiré fantazie autora.[2]
-
Japonský pavilon, kresba (1965)
-
Doomed City (Město), comb. tech. (1966)
-
Průniky (1969)
-
Spokojená izolace (1978)
-
Český achát, čb. foto barevné kresby (1970)
Ressel nepodléhá okouzlení z rozvoje techniky, ale domýšlí její dopady na devastaci přírody a na život současného člověka. Kresby s množstvím drobných detailů zobrazují svět plný nejistoty a varujících náznaků možného sebezničení válečnou katastrofou nebo nadměrnou exploatací přírody. Vyjadřují určitou úzkost z chladných moderních architektur i industriálních sítí, které stále více obkličují přírodu. Jeho kompozice přivádějí do protikladu pozemské i vesmírné, pomíjivé a trvalé, vegetativní a organické s technickým a neživým. Světu strojů a techniky přiznává krásu a magickou přitažlivost, která je projekcí lidského snění o vzdálených světech. Vnímá je jako přirozenou součást skutečnosti a spíše hledá možnosti vzájemné symbiózy a harmonie.[3]
Roku 1969 přijal nabídku Jiřího Binka kreslit komiks podle scénáře Ludvíka Součka (Desetioký) do časopisu Ohníček.[4] Další práci mu nabídl šéfredaktor Vlastislav Toman, který v dočasně svobodnější atmosféře přelomu 60. a 70. let prosadil do časopisu ABC komiks Dobrodružství Johna Cartera. Pokračování seriálu – Dobrodružství Thuvie z Ptarhu – skončilo po 25. dílu roku 1970.[5] Roku 1973 ilustroval knihu Ludvíka Součka Zájem Galaxie (Mladá fronta) a v 80. letech knihy Julese Verna, Tajemství Viléma Storitze (Mladá fronta, 1985) a Svatopluka Hrnčíře, Země Zet (1990). Některé Resselovy komiksy jsou považovány za klasiku žánru.[6] Živil se také jako restaurátor.
V 80. letech se Milan Ressel vrátil k malbě. Oproti kresbám je v jeho obrazech patrné zjednodušení obrazové kompozice a volný prostor vybízející ke svobodné hře fantazie. Je zachován základní realismus barev a forem, ale panují zde jiné zákonitosti, které se vymykají vizuální zkušenosti z reálného světa. Většina obrazů je komponována jako jevištní prostor zasazený do krajiny, ohraničený kulisami stromů, architektur nebo skal.
Autor přehodnocuje běžné vztahy reality podle logiky snů a zkoumá psychické rezonance neočekávaných setkání, konfrontuje navzájem techniku a přírodu a nechává se inspirovat tajemstvím asociací. Prostředkem k navození atmosféry fikce je i relativizace prostorových vztahů a "manýristické" užití perspektivy. Časté jsou citace děl jiných výtvarníků v nových souvislostech (Bosch, Gaudí, Moore, Vyšebrodský oltář).
Prostor obrazů je neosobní a "vylidněný". Lidská stopa se v nich vyskytuje prostřednictvím různých odkazů, ale figura se v Reslových obrazech objevuje až od poloviny 90. let. V kompozici To jsme my (1996) figury vystupují z obrazu na pódium v popředí, ale všechny jsou záměrně statické a dvojznačnost obsahu autor potvrzuje i statickou fixací dvou postav na hůlkách zapíchnutých do koberce.
Milan Ressel zobrazuje realitu aniž by ji napodoboval. Jeho malba je postavena stejnou měrou na spontaneitě jako na intelektuálně meditativní složce. [3]
-
Strom (1986)
-
Dráhy II (1988)
-
Gaudího zahrada (1992)
-
Zpívající ostrov, 1993, AJG Hluboká
-
Zahradní pavilon (1994-1995)
-
To jsme my (1996)
-
Měli jsme jet na A9 a pak se vrátit na R12 (2004)
-
Třináctá komnata (2005)
-
Cesta do Florencie I (2005)
-
Naši (2015)
Restaurátorské práce (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Malované stropy, Martinický palác v Praze
- Freskové malby velkého sálu, Lobkovický palác na Pražském hradě
- Fresky M. Alše na Štorchově domě v Praze
Ilustrace (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Ludvík Souček Zájem Galaxie, Mladá fronta, Praha 1973
- Dobrodružství Thuvie z Ptarhu, Vlastislav Toman/Milan Ressel podle E. R. Burroughse, navazuje na Dobrodružství Johna Cartera, časopis ABC 1-24/XV,
- Jules Verne, Tajemství Viléma Storitze, Mladá fronta, Praha 1985
- Svatopluk Hrnčíř, Země Zet, komiks, Knižní podnikatelský klub 1990
Zastoupení ve sbírkách
[editovat | editovat zdroj]- Národní galerie v Praze
- Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
- Galerie umění Karlovy Vary
- Galerie moderního umění v Hradci Králové
- Rabasova galerie, Rakovník
- Galerie Arturo Schwarz, Milano
- soukromé sbírky doma a v zahraničí
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]Autorské
[editovat | editovat zdroj]- 1970 Moravské muzeum Brno
- 1971 Milan Ressel, Městská galerie Havířov,Městské muzeum Krnov
- 1972 Galerie Mladá fronta Praha
- 1979 Městské divadlo Šumperk
- 1980 Výstavní síň st. zámku Bruntál (s V. Svobodou)
- 1983 Galerie Groll, Norimberk
- 1988/1989 Milan Ressel: Obrazy, kresby, Galerie Vincence Kramáře, Praha
- 1993 Milan Ressel: kresby, grafika, Galerie Chagall, Ostrava
- 1994 Hotel Spiritka Praha, Klášter S. Agostino, Pietrasanta
- 1996 Milan Ressel: Obrazy, kresby, Zámek Hluboká nad Vltavou
- 1998 Milan Ressel: BIG MAC a jiné obrazy a kresby, Městská galerie Art Club, Týn nad Vltavou
- 2000 Milan Ressel: Obrazy, Zámek Liběchov
- 2005 Milan Ressel: Soukromé labyrinty/obrazy, kresby, grafika, Nostický palác, Praha
- 2011/2012 Milan Ressel: Něco se mění, něco zůstává…, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice[7][8]
- 2012/2013 Milan Ressel, Rabasova galerie, Výstavní síň pod Vysokou bránou, Rakovník
- 2015 Milan Ressel, Eighty. My a Vy, Galerie Millennium Praha
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Katalogy
[editovat | editovat zdroj]- Milan Ressel, 1970, Grůza Antonín, kat. 4 s., Muzeum Krnov
- Milan Ressel: Obrazy, kresby, 1988, Kříž Jan, kat. 12 s., SČVU Praha
- Milan Ressel: Obrazy, kresby, 1996, Tetiva Vlastimil, kat. 48 s., Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
- Milan Ressel: Soukromé labyrinty: Obrazy, kresby, grafika, 2005, Koenigsmark Alex, Tetiva Vlastimil, kat. 36 s., VIVO, nakladatelství a galeristika, Praha
- Milan Ressel, 2012, kat. 16 s., Rabasova galerie Rakovník
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Alfréd Ressel, Mé cesty válkou, Mladá fronta, Praha 1975
- ↑ Jan Kříž, 1988
- ↑ a b Tetiva Vlastimil, 1996
- ↑ Milan Ressel, Ohníček ročník 20. (r.1969-70), č. 19, ročník 21. (r.1970-71), č. 5-8 (Souček, L.: Desetioký), čísla 19 až 24 (Souček, L.: Kraken)
- ↑ Komiksárium: Návrat Johna Cartera
- ↑ Kultovní komiksy 2: Milan Ressel
- ↑ Rostislav Matulík, V tvorbě malíře Milana Ressela nic nekončí, všechno zůstává (2012)
- ↑ Milan Ressel / Něco se mění, něco zůstává…, TZ
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Ressel na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milan Ressel
- Milan Ressel v informačním systému abART
- Komiks.cz: Milan Ressel, Angličan českého komiksu
- Paměť národa: Milan Ressel