Přeskočit na obsah

Michael Fincke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edward Michael Fincke
Astronaut NASA
Státní příslušnostUSA
Datum narození14. března 1967 (59 let)
Místo narozeníPittsburgh, Pensylvánie, USA
Předchozí
zaměstnání		Vojenský inženýr a letec
Hodnostplukovník (2007)
Čas ve vesmíru548 dní, 8 hodin, 8 minut
Kosmonaut od1. května 1996
MiseExpedice 9
(Sojuz TMA-4/ISS)
Expedice 18
(Sojuz TMA-13/ISS)
STS-134
Expedice 73/74 (SpaceX Crew-11/ISS)
Znaky misí Emblém Expedice 73 Eblém mise SpaceX Crew-11
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Michael Fincke (* 14. března 1967 Pittsburgh, Pensylvánie, USA) je americký vojenský pilot a astronaut NASA, 432. člověk ve vesmíru. Má za sebou celkem tři půlroční lety a jeden kratší let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Při svém posledním letu na ISS, při němž byl podruhé v kariéře velitelem stanice, ho postihly zdravotní problémy, kvůli nimž se s celou posádkou vrátil na Zemi o několik týdnů dříve, než bylo původně plánováno.[1]

Mládí a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Michael Fincke pochází z Pensylvánie.

Roku 1989 získal dva tituly bakaláře na MIT (v oboru aeronautiky a astronautiky a v oboru věd o Zemi, atmosféře a planetách.[2] Léto 1989 strávil na stáži v Moskevském leteckém institutu Serga Ordžonikidzeho. O rok později se na Stanfordově univerzitě stal magistrem. Druhý magisterský titul (z planetární geologie) získal na University of Houston–Clear Lake roku 2001.

Vojenská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1990 sloužil u vojenského letectva jako inženýr pro testování kosmických systémů, roku 1994 absolvoval školu zkušebních pilotů, od ledna 1996 sloužil v Japonsku ve funkci koordinátor prací na japonsko-americkém projektu stíhačky XF-2.[3] Nalétal 30 typech letadel nalétal více než 2000 letových hodin.[4]

Astronaut

[editovat | editovat zdroj]

V květnu 1996 byl v 16. náboru NASA vybrán mezi astronauty. Po dvouletém kurzu všeobecné kosmické přípravy získal kvalifikaci letový specialista.[3]

V červenci 1999 byl zařazen do záložní posádky Expedice 4. Dalšími členy posádky byli Gennadij Padalka a Stephen Kern Robinson. Expedice 4 startovala v prosinci 2001.[3]

V březnu 2002 byl určen do hlavní posádky Expedice 9 s Gennadijem Padalkou a Olegem Kononěnkem. Současně byl v dubnu – prosinci 2002 členem záložní posádky Expedice 6. Po havárii Columbie byly plány letů a složení expedic několikrát změněny, nakonec byla posádka Padalka, Fincke koncem ledna 2004 stanovena hlavní pro Expedici 9.[3]

1. kosmický let (Sojuz TMA-4 / ISS)

[editovat | editovat zdroj]

Oba kosmonauti ještě s nizozemským astronautem ESA André Kuipersem odstartovali do vesmíru 19. dubna 2004 na palubě Sojuzu TMA-4. Nahradili kolegy z Expedice 8 a na půl roku se zabydleli na stanici. V říjnu je vystřídali členové Expedice 10. Padalka s Finckem (a Jurij Šargin přiletivší s Expedicí 10) přistáli v Kazachstánu 24. října 2004 po 187 dnech, 21 hodinách a 16 minutách letu.[3][5]

2. kosmický let (Sojuz TMA-13 / ISS)

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2005 nahradil Johna Grunsfelda v záložní posádce Expedice 13, v ní se připravoval do března 2006.[3] Od srpna 2006 do října 2007 byl velitelem záložní posádky Expedice 16 (s Saližanem Šaripovem). V únoru 2007 byla posádka Fincke, Šaripov jmenována hlavní posádkou Expedice 18. V květnu 2008 Šaripova, odvolaného ze zdravotních důvodů, nahradil Jurij Lončakov.[3]

Fincke, Lončakov a americký vesmírný turista Richard Garriott odstartovali 12. října 2008 v Sojuzu TMA-13. Po spojení s ISS během týdne přebrali stanici od Expedice 17. Její členové Sergej Volkov a Oleg Kononěnko se s Garriottem vrátili na Zemi a kosmonauti Expedice 18 (včetně Gregory Chamitoffa, který přešel z Expedice 17) zůstali na stanici. Fincke byl od 22. října do 2. dubna 2009 velitelem ISS a po obvyklém půlroce pobytu na stanici s Lončakovem přistáli 8. dubna 2009. Jejich let trval178 dní a 14 minut.[3][6]

3. kosmický let (STS-134 / ISS)

[editovat | editovat zdroj]

Potřetí se na ISS ke krátkodobému pobytu jako letový specialista mise STS-134 při předposledním letu raketoplánů Space Shuttle v květnu 2011. Během mise provedl tři výstupy do vesmíru o celkové délce 26 hodin a 12 minut, čímž svůj souhrnný čas pobytu mimo bezpečí stanice zvýšil na 48 hodin a 37 minut..

Zapojení do příprav na let Starliner-1

[editovat | editovat zdroj]

Po skončení třetího letu zůstal Fincke v aktivním tréninku pro případný další let, ale postupně se hluboce zapojil do aktivit spojených s vývojem nových kosmických lodí pro Program komerčních posádek (Commercial Crew Program, CCP), tedy lodí Crew Dragon od SpaceX a Starliner od Boeingu. V lednu NASA 2019 oznámila, že Fincke bude členem posádky první letu Starlineru označovaného Boeing Crew Flight Test (CFT).[7] V červnu 2022 však agentura rozhodla o zmenšení posádky pro testovací let na dva astronauty, Barryho Wilmora a Sunitu Williamsovou.[7] Fincke se stal záložním pilotem[8] a o čtvrt roku později NASA oznámila, že současně bude pilotem základní posádky pro první řádnou misi Boeing Starliner-1, která se podle tehdejších plánů měla uskutečnit na podzim 2023 nebo na jaře 2024.[9] Kvůli neočekávanému prodloužení testovacího letu CFT, který se z plánovaných osmi dní protáhl na 9 měsíců, a následnému prodlužování certifikace lodi pro další lety, se nakonec NASA v březnu 2025 rozhodla přeřadit Finckeho (a japonského kolegu s posádky Starlineru-1 Kimiju Jui) do mise SpaceX Crew-11 s plánovaným startem nejdříve v červenci 2025 a s výhledem půlročního pobytu na ISS.[4]

4. kosmický let (SpaceX Crew-11 / ISS)

[editovat | editovat zdroj]

Ke svému čtvrtému kosmickému tak odletěl 1. srpna 2025 jako pilot mise SpaceX Crew-11, spolu s Juim, velitelkou mise, americkou astronautkou Zenou Carmanovou a ruským kosmonautem Olegem Platonovem. Na více než 4 měsíce se stali členy Expedice 73 a poté na dalších 5 týdnů členy následující Expedice 74,[10] z níž se vrátili na Zemi 15. ledna 2026. Tedy zhruba o měsíc dříve, než NASA původně plánovala,[10] kvůli neurčenému zdravotnímu problému neurčeného člena posádky.[11] Let trval 166 dní, 16 hodin a 58 minut.

Fincke se navíc 7. prosince 2025,[12] těsně před začátkem nové expedice, stal už podruhé v kariéře velitelem ISS, když funkci a symbolický klíč od stanice převzal od odlétajícího Sergeje Ryžikova. Svému nástupci Sergeji Kuď-Sverčkovovi je předal 12. ledna 2026,[13] načež se posádka Crew-11 kvůli zdravotním problémům jednoho ze svých členů vrátila předčasně na Zemi.[1]

Fincke 6 týdnů po přistání vydal prohlášení o tom, že právě jeho postihly 7. ledna 2026 na palubě stanice „zdravotní obtíže”, které si vyžádaly bezprostřední zásah kolegů z posádky. Ačkoli se jim – i díky spolupráci s letovými lékaři na Zemi – podařilo jeho stav krátce po události stabilizovat, následovalo o několik dní později předčasné ukončení mise. Astronaut vyjádřil hlubokou vděčnost všem členům posádky ISS, pozemnímu personálu a zaměstnamcům nemocnice La Jolla nedaleko San Diega, kam byl po přistání převezen. [14][15][16] Podle vyjádření z března 2026 šlo konkrétně o náhlou, přibližně dvacetiminutovou ztrátu schopnosti řeči bez dalších bolestivých příznaků; příčina potíží zůstala i přes rozsáhlá vyšetření neobjasněna (byl vyloučen infarkt). Fincke uvedl, že se obtíže neopakovaly.[17]

Další aktivity

[editovat | editovat zdroj]

Společně s dalším astronautem Terrym Virtsem obdržel drobnou cameo roli v epizodě „Toto jsou cesty…“ (2005), posledním díle sci-fi seriálu Star Trek: Enterprise.[18]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Astronautovi, který měl na ISS zdravotní potíže, se po návratu na Zemi daří dobře. www.novinky.cz [online]. 2026-02-26 [cit. 2026-02-26]. Dostupné online.
  2. ↑ Edward Michael “Mike” Fincke [online]. Houston: NASA, rev. 2008-04 [cit. 2009-05-07]. Dostupné online. (anglicky) – Oficiální biografie NASA
  3. 1 2 3 4 5 6 7 8 IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2009-05-06]. Kapitola США. Dostupné online. (rusky)
  4. 1 2 NASA Shares SpaceX Crew-11 Assignments for Space Station Mission - NASA [online]. [cit. 2025-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  5. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2004-10-30 [cit. 2009-05-06]. Kapitola Expedice 9. [dále jen Holub]. Dostupné online.
  6. ↑ Holub. Rev. 2009-04-08 [cit. 2009-05-06]. Kapitola Expedice 18.
  7. 1 2 GRANATH, Bob. NASA Announces Updated Crew Assignment for Boeing Flight Test. NASA [online]. 2019-01-22 [cit. 2022-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-16.
  8. ↑ Packing Starliner cargo is a balancing act. www.boeing.com [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
  9. ↑ NASA Updates Crew Assignments for First Starliner Crew Rotation Flight - NASA [online]. [cit. 2025-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  10. 1 2 NASA’s SpaceX Crew-11 Launches to International Space Station - NASA [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
  11. ↑ HARWOOD, William. Crew 11: While we wait for the deorbit burn to complete, here's the re-entry ground track for Crew 11's splashdown:. X.com [online]. 2026-01-15 [cit. 2026-01-18]. Dostupné online.
  12. ↑ Crew Swaps Commanders on Sunday as Trio Packs for Departure - NASA [online]. 2025-12-05 [cit. 2025-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
  13. ↑ Fincke Hands Over Station Command, Crew Preps for Wednesday Departure - NASA [online]. 2026-01-12 [cit. 2026-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ NASA. NASA is sharing the following information at the request of NASA astronaut Mike Fincke. X.com [online]. 2026-02-25 [cit. 2026-03-10]. Dostupné online.
  15. ↑ DINNER, Josh. NASA reveals the astronaut who required 1st medical evacuation from the International Space Station. Space [online]. 2026-02-25 [cit. 2026-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
  16. ↑ NASA astronaut who required evacuation from ISS 'doing very well'. Space Daily [online]. [cit. 2026-03-10]. Dostupné online.
  17. ↑ KARLÍK, Tomáš. Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit. ČT24 [online]. Česká televize, 2026-03-30 [cit. 2026-03-30]. Dostupné online.
  18. ↑ NEVILLS, Amiko. Final Frontier Astronauts Land on Star Trek [online]. Houston: NASA's Johnson Space Center, rev. 2005-5-13 [cit. 2013-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-26. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Fincke na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michael_Fincke&oldid=25778585“