Přeskočit na obsah

Mezinárodní ženská sionistická organizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mezinárodní ženská sionistická organizace
ZkratkaWIZO
ZakladatelVěra Weizmannová
Vznik7. července 1920
SídloTel Aviv, Izrael
Souřadnice
PrezidentHelena Glaserová
OceněníIzraelská cena (2008)
Oficiální webwww.wizo.org
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní ženská sionistická organizace (anglicky: Women's International Zionist Organisation, zkráceně WIZO, hebrejsky: ויצו, Vico) je dobrovolnická organizace věnující se sociální péči ve všech oblastech izraelské společnosti, pokroku v postavení žen a židovskému vzdělání v Izraeli a diaspoře. Současnou prezidentkou organizace je Helena Glaserová.

Věra Weizmannová, první dáma Izraele, na návštěvě školky provozované WIZO ve městě Rechovot v roce 1946

WIZO byla založena v roce 1920 v Londýně Rebeccou Sieffovou, Dr. Věrou Weizmannovou (manželkou prvního izraelského prezidenta Chajima Weizmanna), Edith Ederovou, Romanou Goodmanovou a Henriettou Irwellovou „s cílem organizovat sociální pomoc novým židovským přistěhovalcům do mandátní Palestiny, kde zvláště pro ženy a děti nebyla situace lehká.“[1] V následujících letech byly vznikaly pobočky WIZO v různých evropských zemích (v Československu v roce 1924).[1] Mnoho z nich však bylo zrušeno během druhé světové války v důsledku nacistické okupace a holocaustu.

V roce 1949 se po vzniku Izraele o rok dříve přesunulo sídlo WIZO do Izraele a Rebecca Sieffová se stala prezidentskou organizace. V roce 1966 ji nahradila Rosa Ginossarová. Ve vedení WIZO se po ní vystřídaly Raja Jaglomová a Michal Modajová. Mezi jedny z prvních sociálních projektů organizace v mandátní Palestině patřilo vytvoření dětských klinik Tipat Halav a distribučních center oblečení, z nichž mnohé jsou činné dodnes.[2] V roce 1926 vytvořila organizace v Tel Avivu první jesle.

V roce 2008 obdržela WIZO společně se dvěma dalšími ženskými organizacemi Izraelskou cenu za dlouhodobý výjimečný přínos společnosti a Státu Izrael.[3][4]

Politické aktivity v Izraeli

[editovat | editovat zdroj]

V Izraeli vytvořila WIZO politickou stranu a kandidovala v prvních parlamentních volbách v roce 1949. V nich získala 1,2 % hlasů, což představovalo jeden poslanecký mandát, který připadl Rachel Kohen-Kagan, jež byla toho času prezidentkou organizace. Později byla Rachel Kohen-Kagan za funkčního období pátého Knesetu poslankyní Liberální strany (následně však ze strany vystoupila a pomohla založit stranu Nezávislí liberálové).

Současnost

[editovat | editovat zdroj]
Knižní trh WIZO ve Štrasburku, 2009

V současnosti provozuje WIZO v Izraeli 170 jeslí, ve kterých se stará o zhruba 14 tisíc dětí pracujících matek, nových imigrantů a potřebných rodin. Organizace taktéž pořádá letní tábory, kurzy pro rodiny s pouze jedním rodičem a terapeutický program pro děti, které byly odebrány rodinám na základě soudního příkazu.[5]

WIZO je k roku 2008 největší ženskou sionistickou organizací na světě. V roce 2008 poslalo 36 členských států své delegáty do Izraele na 88. narozeniny této organizace.

WIZO v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V Československu vznikla pobočka WIZO v roce 1924. Zanikla v souvislosti s druhou světovou válkou a obnovena byla až v roce 1991. Česká pobočka „zajišťuje lístky do divadel a na koncerty, návštěvy zajímavých výstav s odborným výkladem, a hlavně besedy se známými osobnostmi.“[1] Obdobně jako jiné pobočky, avšak ne v takové míře, pořádá sbírky ve prospěch Izraele. Výtěžek sbírek je věnován například pozůstalým po teroristických útocích či na výstavbu školky ve městě Sderot. Peníze ve prospěch Izraele organizace získává i pořádáním dobročinných bazarů.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Women's International Zionist Organization na anglické Wikipedii.

  1. a b c d KOSÁKOVÁ, Eva. Ženská mezinárodní sionistická organizace (WIZO) [online]. Český rozhlas, 2008-08-17 [cit. 2010-02-19]. Dostupné online. 
  2. History: The First Decade: 1920-1930 [online]. WIZO [cit. 2010-02-20]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. Israel Prize Official Site - Recipients' C.V.’s [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2010-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-04. (hebrejsky) 
  4. Israel Prize Official Site - Judges' Rationale for Grant to Recipients [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2010-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-04. (hebrejsky) 
  5. ROCKBERGER, Ingrid. Supporting women and children [online]. Haaretz, 2007-03-23 [cit. 2010-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-07. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]