Mezinárodní letiště Kábul
| Mezinárodní letiště Kábul | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Afghánistán |
| Nejbližší město | Kábul (3 km) |
| Typ letiště | civilní a vojenské |
| Kód letiště ICAO | OAKB |
| Kód letiště IATA | KBL |
| Souřadnice | 34°33′57″ s. š., 69°12′44″ v. d. |
 | |
| Nadmořská výška | 1 789 |
| Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
| Odkazy | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezinárodní letiště Kábul (persky میدان هوائی بین المللی حامدکرزی, paštunsky د حامدکرزی نړيوال هوائي ډګر; v letech 2014-2021 Mezinárodní letiště Hámida Karzaje; IATA: KBL, ICAO: OAKB) je vojenské i civilní mezinárodní letiště u Kábulu, hlavního města Afghánistánu.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Jako vojenské letiště ho používá nejen afghánská armáda – v období Sovětské války v Afghánistánu v letech 1979–1989 ho používala Sovětská armáda, v letech 2001–2014 ho používaly Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly a také ho používají Ozbrojené síly Spojených států amerických.
K roku 2021 má letiště dva terminály; mezinárodní, který byl vybudován po roce 2001, a pro vnitrostátní lety, který vznikl v 80. letech 20. století. Několik hangárů v areálu letiště slouží pro vojenská letadla.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Letiště bylo postaveno v 60. letech 20. století s mezinárodní pomocí SSSR. Jeho vznik pomohl rozvoji turistiky v zemi, která však skončila během revoluce v roce 1978.
V roce 2008 bylo obohaceno o moderní terminál pro mezinárodní provoz. Jeho výstavbu financovala agentura Japan International Cooperation Agency (JICA).
V roce 2010 odbavilo letiště denně okolo sto tisíc cestujících. Mělo dominantní postavení v celém Afghánistánu.
Jméno bývalého prezidenta Hámida Karzaje neslo od roku 2014 do návratu Talibánu k moci v roce 2021.
V rámci změn politické situace v zemi po její ovládnutí hnutím Tálibán bylo vyjednáváno, že letiště bude po roce 2021 spravovat turecký personál. V říjnu 2021 oznámil jediný zahraniční letecký přepravce zajišťujícím pravidelné mezinárodní lety společnost Pakistan International Airlines, že pozastavila lety z a do Kábulu. Důvodem rozhodnutí by skutečnost, že Tálibán firmě nařídil snížit ceny z doby před ovládnutí Kábulu islamistickým hnutím.[1]
Evakuace[editovat | editovat zdroj]
V srpnu 2021 byl v souvislosti s obsazením Kábulu Tálibánem přerušen komerční provoz letiště. Za dramatických okolností probíhal evakuace personálu a Afghánců pracujících s mezinárodními silami v Afghánistánu. Od 15. srpna 2021 probíhala z letiště v Kábulu rozsáhlá evakuace zahraničních státních příslušníků a jejich afghánských spolupracovníků.
Armáda České republiky realizovala tři lety z Prahy do Kábulu,[2] v rámci kterých bylo přepraveno 195 osob, z toho 169 Afghánců.[3] Další spojenecké země, např. Francie nebo Španělsko evakuovaly stovky lidí. Letecká operace nicméně motivovala řadu místních, aby se pokusili k letišti dostat ve snaze, že se dostanou ze země. Do týdne se na letišti dramatickým způsobem zhoršila humanitární situace. Došlo k několika přestřelkám a americké velvyslanectví požádalo občany USA, aby se nepokoušeli na letiště dostat.[4] Celkem bylo do konce srpna z letiště evakuováno přes 122 tisíc osob.
První komerční let po stažení sil NATO ze země proběhl 9. září, kdy do katarského Dauhá odletělo letadlo se zhruba 200 cizinci.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Z Kábulu odcházejí poslední zahraniční aerolinky. Mluví o ‚příliš silném vměšování‘ Tálibánu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 15. října 2021 [cit. 16.října 2021]. Dostupné online.
- ↑ Článek na stránkách idnes.cz
- ↑ Třetí české evakuační letadlo je z Kábulu v Praze. Přivezlo 62 lidí
- ↑ Článek na portálu voanews.com (anglicky)
- ↑ ČTK. Z Kábulu odletěl první komerční let od odchodu amerických vojsk. Zhruba 200 cizinců míří do Kataru. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 9. září 2021 [cit. 9.září 2021]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní letiště Hámida Karzaje na Wikimedia Commons
