Mezihvězdný let

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Mezihvězdným letem se označuje kosmický let mezi hvězdami. Největším problémem mezihvězdného letu jsou obrovské vzdálenosti mezi hvězdami. Do dnešní doby bylo navrženo mnoho konceptů mezihvězdných kosmických sond. Z finančních a technických důvodů nebyl do dnešních dnů žádný realizován. Do dnešních dnů byly vypuštěny pouze sondy ke planetám.

Voyager 1

Sondy Pioneer 10, Pioneer 11, Voyager 1, Voyager 2 a New Horizons lze označit za mezihvězdné sondy, Zmíněné sondy opustily či opustí na věčné časy Sluneční soustavu. Díky jejich velice nízké rychlosti v porovnání s rychlostí světla bude trvat statisíce let, než se přiblíží k jiné hvězdě.

Následuje tabulka kosmických sond mířících ven ze Sluneční soustavy:

Kosmická sonda Rok vypuštění Směr, vzdálenost, rychlost (vůči Slunci, 15.1.2014) funkční?
Pioneer 10 1972 Aldebaran - Taurus, 110,1 AU, 2,5 AU/rok ne
Pioneer 11 1973 Aquila - Sagittarius, 89,6 AU, 2,4 AU/rok ne
Voyager 1 1977 ? - Souhvězdí Žirafy, 126,6 AU, 3,6 AU/rok ano
Voyager 2 1977 ? - Sirius, 103,8 AU, 3,3 AU/rok ano
New Horizons 2006 ?, 28,5 AU, 3,1 AU/rok ano

Pozn.: Měřeno rychlostí světla, Voyager 1 je od Slunce vzdálen 0,73 "světelného dne", tedy 0,004 světelného roku.

Úskalí[editovat | editovat zdroj]

Doba trvání cesty při působení zrychlení o velikosti 1g.

Jedním z problémů dosažení dostatečných rychlostí k cestování je dlouhodobé působení zrychlení. Dalším problémem je mezihvězdný prach a plyn, který i přes nízké koncentrace (téměř vakuum) může při větších rychlostech značně zahřívat a poškozovat kosmickou loď.[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://arxiv.org/pdf/1608.05284v1.pdf - The interaction of relativistic spacecrafts with the interstellar medium