Metternich (hrad)
| Metternich | |
|---|---|
 pohled z jihovýchodu | |
| Účel stavby | |
turismus | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | polovina 13. století |
| Stavebník | nejspíše páni z Braunshornu |
| Další majitelé | páni z Winneburgu a Beilsteinu |
| Současný majitel | rodina Sprenger-Herzer |
| Poloha | |
| Adresa | Beilstein,  Německo |
| Souřadnice | 50°6′31,98″ s. š., 7°14′21,12″ v. d. |
  Metternich | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Metternich je zřícenina hradu na skalnatém ostrohu nad obcí Beilstein v německé spolkové zemi Porýní-Falc. Jméno nese od 17. století po rodině Metternichů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
O dataci vzniku hradu se vedou spory. První písemná zmínka pochází z roku 1268, kdy byl hrad v držení Johanna z Braunshornu, držitele léna kolínského arcibiskupství. Starší výzkumy však zastávaly tvrzení, že hrad pochází z výrazně starší doby, což však novodobé průzkumy od Stefana Ulricha a Alexandra Thona odmítají a zasazují vznik hradu do poloviny 13. století. Po vymření rodu pánů z Braunshornu po meči roku 1361 přešel o dva roky později hradní areál do rukou synovců posledního majitele Gerlacha z Braunshornu Kuna a Gerlacha z Winneburgu a Beilsteinu. Roku 1363 byla část hradu prodána trevírskému arcibiskupství.
Přestože byl hrad během třicetileté války obsazen švédskými a španělskými vojsky, přestál tuto dobu bez větších škod. Po vymření rodu pánů z Winneburgu a Beilsteinu přešel hrad v roce 1637 do vlastnictví Metternichů, konkrétně do rukou svobodného pána Viléma z Metternich-Winneburgu a Beilsteinu[1]. Po rodu Metternichů získal hrad i pojmenování, původně nesl jméno odvozené od přilehlé obce Beilstein. Definitivně přešel hrad do jejich majetku až v roce 1652, kdy bylo Metternichům přisouzeno od arcibiskupa trevírského trvalé léno.[2] 2. února 1689 byl hrad během devítileté války zničen francouzskými vojsky a již nebyl obnoven. Metternichové, konkrétně Klemens Václav, hrad společně s dalšími rodovými statky definitivně ztratili během napoleonských válek roku 1794. Od roku 1962 je hradní zřícenina ve vlastnictví rodiny Sprenger-Herzer a je od dubna do listopadu přístupná veřejnosti.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Hradní areál se rozkládá na ploše 80 × 50 metrů. Vstup je zajištěn ze severu přes několik parkánů. Díky dochovaným torzům několika obytných paláců se hrad řadí k tzv. ganerbenburgům, jež byly obývány několika rodinami zároveň. Nespornou dominantou hradu Metternich je 25 metrů vysoký pětiboký bergfried, který dnes slouží jako rozhledna.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na hrad od přilehlých vinic -
Pohled na hrad z obce Beilstein -
Bergfried -
Plán hradního areálu -
.jpg)
.jpg)
_Grundriss_(6978562888).jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burg Metternich na německé Wikipedii.
- ↑ SIEMANN, Wolfram. Metternich - Stratege und Visionär: eine Biografie. München: C.H. Beck, 2022. 988 s. Dostupné online. ISBN 978-3-406-78369-2. Kapitola Familienbande und Aufstieg, s. 35. (německy)
- ↑ HARTMANN, Max. Burg Metternich. Regionalgeschichte.net [online]. 2022-07-27 [cit. 2023-07-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ JUNG, Wilhelm. Burgruine Metternich, Beilstein. Mosel.de [online]. [cit. 2023-07-29]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Metternich (hrad) na Wikimedia Commons - Oficiální webové stránky hradu
