Meteorická fotografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Meteorická fotografie je obor astrofotografie, který se věnuje fotografickému záznamu meteorů. Původně se fotografovalo běžnými nebo upravenými fotografickými přístroji; od 50. let 20. století se používají speciální bolidové kamery, které dokážou snímat celou oblohu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Náhodně se první meteor podařilo vyfotografovat koncem 19. století v Praze.[1] První plánovaná fotografická pozorování meteoritů se začala provádět brzy po I. světové válce.[2] Nešlo však o každodenní systematické pozorování meteorů tak, jak je známe dnes. Fotografovalo se jen ve dnech výskytu meteorických rojů. V Československu to prováděl především astronom Josef Sýkora (1870–1944) na hvězdárně Josefa Friče v Ondřejově.[3]

Zájem o fotografování meteorů byl tehdy výrazně podpořen dnes již legendární fotografií Josefa Klepešty (1895–1976).[4] Ten 12. září 1923 fotografoval galaxii M31souhvězdí Andromedy. Během 4hodinové expozice mu zorným polem dalekohledu prolétl jasný bolid.[2] Ve výsledné fotografii jsou proto zobrazeny oba dva objekty.[1]

Po 2. světové válce začal se systematickým fotografováním bolidů v roce 1951 v Astronomickém ústavuOndřejově Zdeněk Ceplecha.[2]. Zpočátku se používalo 5 jednotlivých kamer, ale pro možnost výpočtu dráhy bolidu se začalo fotografovat současně ze 2 míst.[5]

Bolidová kamera[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Bolidová kamera.

Od 50. let 20. století se k fotografickému záznamu meteorů používají speciální bolidové kamery, které dokážou snímat celou oblohu. Zároveň jde z jejich záznamů získat i další informace o meteoru – jeho rychlost, přesný okamžik přeletu apod.

První bolidové kamery[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Ceplecha vylepšoval snímání meteorů a v roce 1955 sestrojil za spolupráce vedoucích astronomů Vladimíra Gutha (1905–1980) a Františka Linka (1906–1984) první skutečnou bolidovou kameru.[6] Skládala se z 10 relativně jednoduchých individuálně vyrobených fotografických přístrojů (kamer)[2] s objektivy o ohniskové vzdálenosti f=180 mm. Snímalo se na skleněné fotografické desky 9×12 cm. Před těmito kamerami rotoval dvouramenný sektor, který přerušoval vyfotografovanou stopu meteoru pravidelnými tmavšími úseky (z jejich vzdálenosti je pak možno zjistit rychlost meteoru).

Automatické bolidové kamery v Astronomickém ústavu na Ondřejově

Tato soustava kamer byla umístěna v Astronomickém ústavu v Ondřejově. Obdobná soustava se nacházela v 40 km vzdálených Prčicích. Z kombinace snímků z Ondřejova a z Prčic se pak počítaly důležité parametry dráhy bolidu – přesná poloha a výška nad zemí.

Moderní Automatická bolidová kamera[editovat | editovat zdroj]

Současné Automatické bolidové kamery vyvíjí v České republice Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd.[7] Oproti předcházejícím typům mají mnoho dalších vylepšení, která jim umožňují pracovat desítky dnů bez obsluhy. V současnosti (rok 2008) pracuje téměř 20 těchto bolidových kamer v České republice a na Slovensku jako součást Evropské bolidové sítě. Pracují také v poušti NullarborAustrálii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRYGAR, Jiří. Nebeský cestopis [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-01-24, [cit. 2009-01-27]. Kapitola Tradice astronomie v ČR. Čas 24:20 od začátku stopáže. Dostupné online.  
  2. a b c d CEPLECHA, Zdeněk. Výzkum meteorů. In HADRAVA, Petr. Ondřejovská hvězdárna 1898 – 1998. Praha 1998 : Astronomický ústav AV ČR v nakladatelství Vesmír ISBN 80-902487-1-3. S. 155-164.
  3. GRYGAR, Jiří. Česká astronomie a astrofyzika ve XX. století [online]. 2000, [cit. 2008-12-31]. Kapitola 2. Epocha první republiky. Dostupné online.  
  4. SUCHAN, Pavel. 90. narozeniny České astronomické společnosti. Nebeský cestopis (Český rozhlas Leonardo) [online]. 2007-01-20 [cit. 2008-12-31]. Začátek ve stopáži: 7m 40s. Dostupné online.  
  5. CEPLECHA, Zdeněk. Multiple fall of Příbram meteorites photographed. 1. Double-station photographs of the fireball and their relations to the found meteorites. Bulletin of the Astronomical Institute of Czechoslovakia. 1961, roč. 12, s. 21. Dostupné online.  
  6. CEPLECHA, Zdeněk; BUMBA, Václav; GRYGAR, Jiří, et al. Sté jubileum českého astronoma Františka Linka [online]. Česká astronomická společnost, 2006-08-16, [cit. 2008-11-12]. Dostupné online.  
  7. SPURNÝ, Pavel. Meteorit je jen třešnička na dortu. Astropis. 2008, roč. 15, čís. 1, s. 8-11.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]