Merishausen
Merishausen | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°45′39″ s. š., 8°36′34″ v. d. |
Nadmořská výška | 533 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Schaffhausen |
Merishausen | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 17,56 km² |
Počet obyvatel | 859 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 48,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 8232 |
Označení vozidel | SH |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Merishausen je obec ve švýcarském kantonu Schaffhausen. Žije zde 859[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Merishausen se nachází asi 7 km severně od hlavního města kantonu, Schaffhausenu, v údolí Merishausertal, sevřeném mezi sedmi kopci. Obcí protéká řeka Durach. V Merishausenu se nachází vrch Hagen, který je součástí pohoří Randen a s nadmořskou výškou 912 m je nejvyšším bodem kantonu Schaffhausen.
Severozápadně od obce probíhá hranice mezi Německem a Švýcarskem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Je zde doloženo několik sídlišť z pozdní doby bronzové a doby železné. Alamanské osídlení začalo koncem 6. stol. Zmínka o obci Morinishusun pochází z roku 846.[2] Ve středověku vlastnily půdu mimo jiné kláštery St. Gallen, Allerheiligen a Rheinau, různé šlechtické rody a klášter Schaffhausen. Špitál a klášter, který patřil městu Schaffhausen, se stal postupně nejvýznamnějším vlastníkem půdy.[2]
Sekularizací opatství Allerheiligen ve druhé polovině 20. let 15. století získalo město Schaffhausen nad Merishausenem vrchnostenské právo, i když poslední soudní právo získalo až v roce 1723. Kolem roku 1550 se Merishausen a sousední vesnice Bargen staly sedmým panstvím Schaffhausenu. Obecní záležitosti upravovala obecní nařízení z let 1470, 1555 a 1628. Kostel je připomínán v roce 846, patronátní kostel svatého Martina v roce 1519, současná stavba pochází z let 1589 (věž) a 1838 (loď). Začlenění kostela pod správu špitálu v Schaffhausenu proběhlo v roce 1326 a trvalo do roku 1868/69.[2]
Nakonec se obec v roce 1839 vykoupila z područí města Schaffhausen. Od té doby bylo navždy zrušeno rozdělení obyvatelstva na městskou horní vrstvu a venkovskou poddanskou vrstvu. Od 11. července 1921 jezdí do Merishausertalu poštovní autobus.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1771 | 1798 | 1850 | 1950 | 2000 | |||||||||
Počet obyvatel | 467 | 674 | 932 | 539 | 644 |
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Až do 20. století se obyvatelé živili zemědělstvím a obchodem se dřevem. Ve středověku bylo důležité zpracování železa, jehož počátky sahají možná až do doby železné. Zpracování železa je archeologicky doloženo od 10. století a písemně od roku 1323. Skončilo na konci středověku či na počátku novověku. Zemědělství ztratilo na významu ve 2. polovině 20. století, a to i přes meliorace provedené v roce 1964. V roce 1968 byla rychlostní silnice H4 prodloužena až k dálnici A4.
Merishausen leží na hlavní silnici č. 4 ze Schaffhausenu do Bargenu. Kolem obce vede také rychlostní silnice H4, která však nemá v oblasti Merishausenu žádné křižovatky.
Napojení na síť veřejné dopravy zajišťují autobusové linky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Merishausen na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d WENDLER, Ulf. Merishausen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-10-31 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Merishausen na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky