Masarykova veřejná knihovna
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Masarykovy_ve%C5%99ejn%C3%A9_knihovny_Vset%C3%ADn_-_logo.jpg/261px-Masarykovy_ve%C5%99ejn%C3%A9_knihovny_Vset%C3%ADn_-_logo.jpg)
Masarykova veřejná knihovna Vsetín | |
---|---|
![]() Budova knihovny na Dolním náměstí | |
Stát | ![]() |
Poloha | Dolní náměstí 1356
Vsetín 755 11 |
Souřadnice | 49°20′22,29″ s. š., 17°59′38,66″ v. d. |
Založena | 1921 |
Počet poboček | 2 (Luh a Rokytnice) |
Knihovní fond | |
Velikost fondu | 119 878 (2018) |
Přístupnost pro uživatele | |
Obsluhovaná populace | 26 092 (2019) |
Registrovaní uživatelé | 7 235 (2018) |
Další informace | |
Ředitel | Ing. Daniela Divínová |
Webové stránky | www.mvk.cz |
Telefon | 575 755 141 |
Sigla | VSG001 |
IČO | 00851817 (VR) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Masarykova veřejná knihovna Vsetín (MVK Vsetín) je příspěvková organizace města Vsetín. Je veřejnou knihovnou s univerzálními knihovními fondy a regionálním centrem pro síť veřejných knihoven okresu Vsetín. Sídlí na adrese Dolní náměstí č.p. 1356. Součástí knihovny je Turistické informační centrum Vsetín. Knihovna má dále dvě sídlištní dětské pobočky v Luhu a v Rokytnici.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátky knihovnictví ve Vsetíně
[editovat | editovat zdroj]Čtenářský život ve Vsetíně souvisel se spolkovou činností v 19. století. O otevření první veřejné knihovny ve Vsetíně se zasloužil Vzdělávací spolek Snaha roku 1879, k roku 1900 měla tato knihovna 2 550 knih. Roku 1913 sdružené spolky za vedení Osvětového sboru pro Vsacko otevřely první veřejnou čítárnu.[2]
Založení knihovny
[editovat | editovat zdroj]22. července 1919 vstoupil v platnost zákon o veřejných knihovnách obecních, který uložil všem obcím za povinnost zřizovat veřejné knihovny.[3] Ve Vsetíně bylo již roku 1918 usneseno „zříditi na náklad obce veřejnou knihovnu a čítárnu“, avšak v poválečném zmatku bylo toto usnesení opomenuto. Konečné usnesení ke zbudování knihovny pochází ze 7. března 1920, kdy se v rámci oslav 70. narozenin T. G. Masaryka městské zastupitelstvo usneslo, aby: „zřízena byla na Vsetíně veřejná knihovna Masarykova, a čítárna“[4]. 2. února 1921 byla Masarykova veřejná knihovna otevřena. Čítárna při ní zřízena nebyla.
Prvních třicet let knihovny (1921–1951)
[editovat | editovat zdroj]Čerstvě založená knihovna byla provizorně umístěna v zasedací síni radnice. V roce 1924 měla 2 652 svazků, do knihovny se zapsalo 700 čtenářů, kteří si dohromady vypůjčili 15 526 knih. Prvním knihovníkem byl učitel Bohumil Lehký, který působil v knihovně až do roku 1939. Jmenována byla i knihovní rada, jejím předsedou byl zvolen František Brodský, jednatelem Richard Pavlík, pokladníkem Viktor Bečka. Roku 1932 byla knihovna přemístěna do domu č. 152 na Palackého ulici.[5]
Na začátku okupace bylo z knihovny vyřazeno mnoho knih a došlo i k první změně názvu, knihovna musela vypustit jméno Masaryka. V letech 1939–1945 zastával povinnosti knihovníka odborný učitel Stanislav Lakota. Po 2. světové válce byl profesionálním knihovníkem jmenován Zdeněk Ruda. Roku 1947 se knihovna přestěhovala do klubovního domu Zbrojovky v Jiráskově ulici. Stará budova bývalé Thonetovy továrny byla sice nově vybavena, ale chátrala. Větší prostory však umožnily otevření samostatného hudebního oddělení a roku 1948 zde byla otevřena městská čítárna a základ pozdější studovny. V knihovně působilo samostatné dětské oddělení, které vzniklo roku 1951, a novinkou byl volný výběr knih.[6]
Knihovna v období komunistického režimu (1951–1989)
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Budova_vset%C3%ADnsk%C3%A9_knihovny_na_Sv%C3%A1rov%C4%9B_asi_rok_1957.jpg/201px-Budova_vset%C3%ADnsk%C3%A9_knihovny_na_Sv%C3%A1rov%C4%9B_asi_rok_1957.jpg)
V 50. letech byl změněn název knihovny na Okresní lidovou knihovnu a proběhla vlna vyřazování – zmizela literatura protikomunistická, legionářská, „kapitalistická literatura Západu“, detektivky, publikace emigrantů, ale také literatura braková. Roku 1957 se knihovna přestěhovala do budovy na Svárově (kde sídlila až do roku 2006).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/Budova_knihovny_na_Sv%C3%A1rov%C4%9B%2C_asi_r.1983.jpg/201px-Budova_knihovny_na_Sv%C3%A1rov%C4%9B%2C_asi_r.1983.jpg)
Zpočátku získala pouze část přízemí. Do nových prostor se nevešla čítárna a dětské oddělení, proto od roku 1958 sídlily v domě na Dukelské ulici. Čítárna se s knihovnou sloučila roku 1965, kdy knihovně připadlo 1. a 2. patro budovy na Svárově. Roku 1966 bylo otevřeno oddělení pro dospívající mládež. Roku 1968 bylo zřízeno oficiální hudební oddělení a dětské oddělení se přesunulo do Domu služeb v Luhu, kde sídlí dodnes. Roku 1971 začala Okresní knihovna systematicky budovat oddělení regionální literatury, kterou shromažďovala od roku 1964. Navíc přibyla povinnost soustřeďovat a archivovat tiskoviny vydávané na území okresu.
V dokumentech o činnosti knihovny ze 70.–80. let bylo nutné jasně deklarovat její politickou angažovanost. Roku 1973 bylo otevřeno samostatné oddělení politické literatury v Domě politické výchovy (zrušeno v prosinci 1989). Roku 1973 bylo také otevřeno další dětské oddělení v Domě služeb na Trávníkách. Toto oddělení zde působilo až do roku 2012, kdy bylo přestěhováno do centrální budovy. Roku 1974 bylo zrušeno vybírání poplatků ve všech lidových knihovnách (první pokus o jejich zrušení proběhl v letech 1961–1964) a rozšířila se spolupráce s knihovnami jiných sítí (zejména s knihovnami ROH, školními, zdravotnickými a muzejními knihovnami). Po získání celé budovy na Svárově (1979) byla zahájena celková rekonstrukce, knihovna byla po rekonstrukci znovu otevřena v roce 1981. Roku 1982 vzniklo třetí dětské oddělení v Domě služeb „Kotovo“ v Rokytnici, které zde sídlí doposud.[6]
Knihovna po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Knihovna_na_Sv%C3%A1rov%C4%9B%2C_asi_r._2005.jpg/201px-Knihovna_na_Sv%C3%A1rov%C4%9B%2C_asi_r._2005.jpg)
V 90. letech došlo ke sloučení oddělení pro mládež a hudebního oddělení, byl otevřen antikvariát, zprovozněna kopírovací služba a zavedeny čtenářské poplatky. V roce 1992 byla otevřena Zvuková knihovna pro nevidomé a slabozraké. První počítač byl do knihovny pořízen roku 1991, roku 1997 byl zpřístupněn internet pro veřejnost a od roku 1998 byl spuštěn automatizovaný výpůjční proces. V 90. letech se knihovna zapojila do prvních grantů a projektů (např. grant Informační služby drobným a středním podnikatelům, roku 1993) a díky projektu Cesta knihovny ke vzdělávacímu a komunitnímu centru regionu (2003) přesídlila knihovna roku 2006 na Dolní náměstí do nově zrekonstruované budovy č. p. 1356. Součástí knihovny se stalo i Turistické a informační centrum Vsetín (doposud fungovalo na Městském úřadě ve Vsetíně).
Služby
[editovat | editovat zdroj]Knihovna je plně automatizovaná, výpůjčky jsou evidovány v systému Verbis. Knihy a zvukové knihy pro slabozraké a nevidomé se půjčují domů na jeden měsíc s možností prolongace, časopisy a stolní hry pouze na jeden měsíc, CD na dva týdny.
- Centrální půjčovna
Centrální půjčovna sídlí ve 2. patře knihovny na Dolním náměstí a tvoří ji volný výběr. Knihy se půjčují domů a provádí se zde centrální registrace nových čtenářů. Kromě knih zde lze zapůjčit i stolní hry, tematické kufříky, deštníky a brýle. Knihy lze vyhledat prostřednictvím on-line katalogu Archivováno 2. 1. 2017 na Wayback Machine., který umožňuje objednávky, rezervace a prodlužování.
- Dětské půjčovny
Knihovna má k dispozici tři dětské půjčovny – na Dolním náměstí (ve 3. patře), v Rokytnici a Luhu. K návštěvě stačí jedna registrace v knihovně. Prioritou dětských knihoven je půjčování knih a časopisů a podpora čtenářství, především formou besed pro školy a veřejných čtení. Dále nabízejí internet pro veřejnost a stolní hry.
- Čítárna a hudební oddělení
Čítárna novin a časopisů a hudební oddělení jsou propojeny s K-klubem a studovnou. Návštěvníci mohou využít přes 200 titulů periodik a přes 4 000 CD. Součástí hudebního oddělení je i fond hudební literatury (partitury, notové záznamy, libreta, knihy o hudbě a životopisy hudebníků).
- Komunitní klub
Komunitní klub (K-klub) plynule navazuje na čítárnu. Jedná se o volně přístupný prostor, ve kterém není nutné mít registraci do knihovny. Od roku 2013 je jeho součástí komiksový koutek U Mouchy CC.
- Studovna a regionální oddělení
Studovna s regionálním oddělením je umístěna ve 3. patře knihovny a je propojena s čítárnou. Knihy se půjčují pouze prezenčně. Studovna také poskytuje bibliograficko-informační služby a rešerše a má k dispozici databáze CODEXIS a ASPI (elektronické sbírky zákonů), PressReader a Anopress. Spolu s čítárnou zajišťuje studovna službu Moje ID.
- Turistické informační centrum
Turistické informační centrum Vsetín je umístěno v dolní části zrekonstruované prosklené budovy, má vstup v přízemí "z chodníku". Poskytuje informace nejen turistům, ale i místním občanům. Půjčuje kola a trekové hole. Provozuje čtyři vstupenkové portály a nabízí upomínkové předměty.
-
Masarykova veřejná knihovna Vsetín, centrální půjčovna (2. patro)
-
Masarykova veřejná knihovna Vsetín, centrální půjčovna (2. patro)
-
Masarykova veřejná knihovna Vsetín, čítárna (3. patro)
-
Masarykova veřejná knihovna Vsetín, studovna a regionální oddělení (3. patro)
-
Masarykova veřejná knihovna, dětská půjčovna (3. patro)
-
Masarykova veřejná knihovna Vsetín, dětské oddělení Luh
-
Masarykova veřejná knihovna Vsetín, dětské oddělení Rokytnice
-
Turistické a informační centrum Vsetín
Středisko knihoven okresu Vsetín
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Cirkulacni_soubory_priprava2_upr.jpg/201px-Cirkulacni_soubory_priprava2_upr.jpg)
Vsetínská knihovna působí jako metodické středisko pro knihovny okresu Vsetín. Regionální funkce jsou zajišťovány Masarykovou veřejnou knihovnou Vsetín na základě smlouvy s Krajskou knihovnou Františka Bartoše ve Zlíně. V současnosti obsluhuje 78 knihoven. Podpora knihoven spočívá především v instruktážích a sjednocení knihovnické techniky a dále v přísunu nových knih v cirkulačních souborech, počet souborů je 226 (k 31.12.2016).[7]
- Historie
Samostatný metodický koutek vznikl roku 1954 a rozvoj jeho činnosti pokračoval především v 60. letech. Během 70. let vznikla jednotná sít knihoven se 12 střediskovými knihovnami a od roku 1979 byl zaveden systém centrálního řízení.[8] Zlomem v práci knihovnického střediska byl rok 1996, kdy došlo k přesunu správy knihoven do pravomoci měst a obcí.
Literární soutěže
[editovat | editovat zdroj]Pořádání literárních soutěží doprovází knihovnickou činnost již od 50. let. Roku 1992 pořádala knihovna celookresní literární soutěž Člověk na této zemi. Roku 1999 uspořádala vsetínská knihovna poprvé dětskou literární soutěž O poklad strýca Juráša. Jedná se o soutěž krajskou (součást národního projektu Kde končí svět). Městského kola se průměrně účastní cca 100 dětí. Roku 2001 započala literární soutěž pro mladé začínající autory Talent ze šuplíku.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 2014 – Městská knihovna roku
- 2015 – 1. místo v soutěži Biblioweb
- 2015 – 3. místo v soutěži Kamarádka knihovna
- 2017 – 3. místo v soutěži Kamarádka knihovna
- 2019 – 1. místo v soutěži Kamarádka knihovna
- 2020 – Městská knihovna roku
Knihovní fondy a čtenáři
[editovat | editovat zdroj]2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | |
Registrovaní čtenáři | 6 856 | 6 978 | 7 051 | 7 614 | 7 235 |
(z toho do 15 let) | 1 540 | 1 596 | 1 649 | 1 806 | 1 870 |
Výpůjčky | 399 825 | 392 840 | 388 968 | 381 187 | 372 648 |
Knihovní fond | 113 765 | 115 962 | 118 655 | 121 075 | 119 878 |
Knihovní fond Masarykovy veřejné knihovny čítá 119 878 knihovních jednotek (k 31.12.2018). Součástí knihovny je oddělení akvizice a katalogizace, které zajišťuje přísun nových knih, přírůstek za rok 2018 činil 6 967 knihovních jednotek, úbytek 8 164.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Základní informace | Masarykova veřejná knihovna Vsetín. www.mvk.cz [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-05.
- ↑ Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. Editor Vladimír Nekuda. Valašské Meziříčí: Hvězdárna, 2002, s. 593. ISBN 80-862-9809-4.
- ↑ ČESKOSLOVENSKO. Zákon ze dne 22. července 1919 o veřejných knihovnách obecních. In: Sbírka zákonů a nařízení státu československého. Praha, 1919, ročník 1919, LXXXVIII, číslo 439, s. 572-573.
- ↑ Zápis o mimořádné veřejné schůzi obecního zastupitelsta dne 7. března 1920. SOkA Vsetín, kronika 1917-1928, s. 213. Vsetín, 1920.
- ↑ Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. Editor Vladimír Nekuda. Valašské Meziříčí: Hvězdárna, 2002, s. 594. ISBN 80-862-9809-4.
- ↑ a b Historie: léta 1921-1998. In Masarykova veřejná knihovna Vsetín [online]. 2013 [cit. 2016-12-02]. Dostupné z: http://www.mvk.cz/knihovna/vsetin/leta-1921---1998-10035/ Archivováno 5. 1. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ a b Výroční zpráva 2018. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2019, s. 7. ISBN 9788087991114.
- ↑ Historie knihovny | Masarykova veřejná knihovna Vsetín. www.mvk.cz [online]. [cit. 2016-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-05.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Masarykova veřejná knihovna na Wikimedia Commons
- Masarykova veřejná knihovna v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
- Oficiální stránky
- Turistické informační centrum Vsetín – webové stránky
- Databáze Valašských osobností Archivováno 5. 1. 2017 na Wayback Machine. – biografie osobností Valašska, které spravuje MVK Vsetín
- Katalog Masarykovy veřejné knihovny Vsetín Archivováno 2. 1. 2017 na Wayback Machine.
- Magazín knihovny Archivováno 26. 6. 2019 na Wayback Machine.