Marwan Barghouti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marwan Barghouti
Marwan Barghouti.jpg
Narození 6. června 1959 (59 let)
Kobar
Alma mater Birzeit University
Politická strana Fatah
Manžel(ka) Fadwa Barghouti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marwan Hasib Ibrahim Barghouti (také psáno al-Barghuthi; arabsky: مروان حسيب ابراهيم البرغوثي‎‎ ; narozen 6. června 1959) je palestinský politický činitel odsouzený a uvězněný za vraždu izraelským soudem. Je považován za vůdce První a Druhé intifády. Barghouti nejprve podpořil mírový proces, ale později se stal rozčarovaný, a po roce 2000 se stal vůdcem Druhé Intifády na Západního Břehu.[1] Barghouti byl vůdce Tanzimu, polovojenské odnože Fatahu.[2]

Izraelské úřady nazvaly Barghoutiho teroristou, a obvinily ho z organizace mnoha útoků, včetně sebevražedných bombových útoků proti civilním i vojenským cílům.[3] Barghouti byl zatčen Izraelskými obrannými silami v roce 2002 v Ramalláhu. Byl souzen na základě obvinění z vraždy a odsouzen k pěti doživotním trestům. Marwan Barghouti se odmítl bránit proti vzneseným obviněním, a po celou dobu trval na tom, že proces je nezákonný a nelegitimní.

Barghouti má stále velký vliv na Fatah i z vězení.[4] Jeho popularita však sahá mnohem dál, spekuluje se dokonce o možnosti být sjednocujícím kandidátem který by nahradil Mahmúda Abbáse.[5]

Během jednání o výměně palestinských vězňů za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, trval Hamás na zahrnutí Barghoutiho do dohody s Izraelem.[6][7] Nicméně, Izrael nebyl ochoten přistoupit na požadavek i přes původní zprávu o možném propuštění v rámci dohody 11. října 2011 mezi Izraelem a Hamásem. Izraelské zdroje zprávu brzy popřely.[8][9]

V listopadu 2014, Barghouti vyzval Palestinskou samosprávu , aby okamžitě ukončila bezpečnostní spolupráci s Izraelem a vyzval k třetí Intifádě proti Izraeli.[10]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Barghouti se narodil ve vesnici Kobar poblíž Ramalláhu, je součástí rodinného klanu Barghouti, pocházejícího z Deir Ghassaneh. Mustafa Barghouti, také palestinský politický činitel, je jeho vzdálený bratranec. Barghouti je jedno ze sedmi dětí, jeho otec byl námezdný pracovník v Libanonu. Jeho mladší bratr Muqbel ho popsal jako "neposlušného a vzpurného chlapce".[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marwan Barghouti na anglické Wikipedii.

  1. Bahaa, Sherine.
  2. Anthony H. Cordesman (2006). Arab-Israeli Military Forces in an Era of Asymmetric Wars. Praeger Security International, 315. 
  3. Marwan Barghouti incitement.
  4. An interview with Marwan Barghouti [online]. IMEU [cit. 2010-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30 September 2009. (anglicky) 
  5. MORT, Jo-Ann. Why a Jailed Dissident Is Palestine's Best Hope [online]. Foreign Policy, 14 August 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Report: Israel refuses to release Ahmad Saadat [online]. Ynetnews [cit. 2010-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Reuters."Labor minister: Israel must consider freeing Fatah victor Barghouti".Haaretz. Archived from the original. Šablona:Citation error. https://web.archive.org/web/20100107192330/http://haaretz.com/hasen/spages/1106735.html. Retrieved 9 July 2010. 
  8. Benari, Elad(12 October 2011)."Sbarro Female Terrorist Among Those Freed".Israel National News. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.israelnationalnews.com/News/News.aspx/148709#.TpVpCHKvk5I. Retrieved 17 April 2017. 
  9. Keinon, Herb(11 October 2011)."Marwan Barghouti won't be released in deal, officials say".Jerusalem Post. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.jpost.com/Headlines/Article.aspx?id=241404. Retrieved 17 April 2017. 
  10. Umberto Bacchi, Marwan Barghouti Calls Third Intifada Against Israel. 11 November 2014, International Business Times.
  11. Bennet, James(19 November 2004)."Jailed in Israel, Palestinian Symbol Eyes Top Post".The New York Times. Archived from the original. Šablona:Citation error. https://www.nytimes.com/2004/11/19/international/middleeast/19palestine.html?pagewanted=print&position=.