Přeskočit na obsah

Marie Popperová (filmařka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Popperová
Rodné jménoMarie Ballenbergerová
Narození7. června 1895
Libeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1943 (ve věku 47–48 let)
Auschwitz
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
BydlištěPraha I
NárodnostŽidé
Povoláníředitelka filmové společnosti
ChoťKarel Popper
PříbuzníVítězomír Ballenberger (otec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Popperová (roz. Ballenbergerová, zvaná též Mizzi, 7. června 1895 Libeň[1][2]1944 Vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka) byla česká podnikatelka a filmová producentka židovského původu, dcera pražského průkopníka kinematografie Vítězomíra Ballenbergera. Od roku 1925 až do druhé světové války působila jako ředitelka filmové distribuční a výrobní společnosti UFA-Film, posléze pak Korunafilm, zajišťujících dovoz zahraničních filmů do Československo a asistující s výrobu celovečerních filmů. Byla jednou z mála žen ve vedoucích pozicích produkčních společností v době První československé republiky.[3]

Narodila se v Libni u Prahy v židovské rodině obchodníka Vítězomíra (Siegfrieda) Ballenbergera a Herminy, rozené Wertheimerové.[4] Měla jednu mladší sestru, Růženu. Otec se na přelomu 19. a 20. století začal podnikatelsky zajímat o vynález kinematografu a podobně jako bratři Kříženečtí či Viktor Ponrepo začal pořádat filmová promítání němých filmů. Roku 1908 se stal majitelem přístroje Projektograf a zřídil si pojízdný biograf. Roku 1911 se stal zástupcem norské filmové společnosti Nordisk-film, posléze začal dovážet filmy také ze Švédska a Německa. Marie získala dobré vzdělání, podílela se též na chodu otcovy firmy. Vdala se a změnila příjmení na Popperová.

Filmovou producentkou

[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Vítězomíra Ballenbergera roku 1925 převzala rodinný podíl v distribuční firmě a ve stejném roce převedla od Nordisk-filmu spolu se společníkem Josefem Jakubů podnik pod německou filmovou společnost UFA-Film, kde působila jako ředitelka. Ta se posléze v ČSR začala zabývat též samotnou filmovou výrobou. Se společností spolupracovali například režisér Vladimír Slavínský či herečka Lída Baarová, které Popperová mj. zprostředkovala cenné kontakty u německého filmu.[5] Konkurenci ji tvořilo například studio AB Barrandov vlastněné producentem Milošem Havlem.

Spolupráce s německými partnery byla roku 1935 kvůli židovskému původu Popperové přerušena následkem změn spojených s nástupem nacismu a Adolfa Hitlera k moci ve státě roku 1933. Roku 1935 proto transformovala Popperová UFA-Film do nové firmy Korunafilm. Ta disponovala mj. distribučními právy amerických studií Columbia Pictures.

Po roce 1939

[editovat | editovat zdroj]

Od období zřízení tzv. druhé republiky roku 1938 a následného vzniku Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 byla rodina Marie Popperové kvůli židovskému původu na základě tzv. Norimberských zákonů protektorátními úřady pod vlivem nacistického Německa perzekvována. Roku 1942 byla v rámci procesu tzv. arizace[6] židovského majetku připravena o vlastnictví společnosti Korunafilm.

Marie Popperová byla v červenci 1943 transportována do Koncentračního tábora Terezín a v září 1943 byla pak přemístěna do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka na dnešním území Polska, kde nejspíše v plynových komorách zahynula. Přesné datum úmrtí není známo.[2]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Provdala se za Karla Poppera, majitele továrny v Kostelci nad Orlicí. S manželem počali dvě děti. Karel Popper zemřel roku 1941. Syn Jiří (* 1923) byl také transportován do Terezína i Osvětimi a tam také zahynul.[7]

  1. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 2648, sn. 120 [online]. NA [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  2. a b Marie Popperová [online]. Holocaust.cz [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  3. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  4. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  5. STEJSKALOVÁ, Helena. Chtěl Joseph Goebbels utéct s Lídou Baarovou do Japonska?. epochaplus.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  6. BEDNAŘÍK, Petr. Arizace české kinematografie. [s.l.]: Karolinum Press 153 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-0619-4. Google-Books-ID: QdxxBgAAQBAJ. 
  7. Jiří Popper | Database of victims | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]