Marie Bracquemondová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Bracquemondová
Marie Bracquemondová kolem roku 1880
Marie Bracquemondová kolem roku 1880
Rodné jménoMarie Anne Caroline Quivoron
Narození1. prosince 1840
Argenton-en-Landunvez
Úmrtí17. ledna 1916 (ve věku 75 let)
Sèvres
Místo pohřbeníCimetière des Bruyères
Národnostfrancouzská
ZeměFrancie
Povolánímalířka
ChoťFélix Bracquemond (od 1869)
DětiPierre Bracquemond
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Bracquemondová, rozená Marie Anne Caroline Quivoron-Pasquiou (1. prosince 1840 Argenton-en-Landunvez17. ledna 1916 Sèvres) byla francouzská malířka a grafička. Bývá pokládána za jednu ze tří velkých dam impresionismu vedle Mary Cassattové a Berthe Morisotové.[1] Všestranná umělkyně malovala hlavně portréty a postavy žen v přírodě, ale zabývala se také technikou leptu a dekorovala keramiku a porcelán. Dlouho zůstávala ve stínu svého manžela, malíře Félixe Bracquemonda a teprve v posledních letech života se jí dostalo zaslouženého uznání díky většímu počtu žen zastoupených na výstavách.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Pocházela z nemajetné rodiny. Její otec záhy zemřel, matka se znovu provdala a rodina se často stěhovala na různá místa ve Francii a Švýcarsku. Jako dospívající dívka se učila malovat soukromě u starého malíře M. A. Vassora.[2] Brzy pokročila do té míry, že v roce 1857 přihlásila do Salonu obraz – skupinový portrét své matky, sestry a učitele. Při této příležitosti byla Marie představena malíři Ingresovi. Ten ji přijal mezi studenty svého soukromého ateliéru v Paříži, i když pochyboval o schopnosti žen prosadit se ve výtvarném umění. Přiděloval jim většinou kresby zátiší, květin, ovoce, portrétů a žánrových scén.[2] Podle vyjádření současníků Marie patřila mezi jeho nejinteligentnější žáky. Později jeho studio opustila, protože získala zakázky na své obrazy včetně požadavku císařovny Evženie na obraz s námětem Cervantese ve vězení. Na základě toho jí bylo umožněno, aby v obrazárně v Louvru pořizovala kopie významných děl starých mistrů.[3] Svoje první obrazy podepisovala jako Pasquiou-Quivoron. V Louvru se seznámila se svým budoucím manželem, malířem Felixem Bracquemondem. Po dvouleté známosti se 5. srpna 1869 vzali, přes námitky Mariiny matky. V roce 1870 se jim narodil jediný syn Pierre.

Manželé pracovali společně v keramické dílně Charlese Havilanda v Auteuil, kde Felix působil jako umělecký ředitel. Marie zdobila jídelní soupravy a velké fajánsové kachle. Na světové výstavě v roce 1878 Marie Bracquemodová předvedla velký keramický nástěnný panel (cca 3 × 7 m) zdobený postavami múz umění a literatury. Pod vlivem manžela se začala věnovat grafice a v roce 1890 bylo devět jejích leptů představeno na výstavě v Durand-Ruelově galerii v Paříži.

Od roku 1864 se pravidelně se svými obrazy zúčastňovala výstav Salonu. Zpočátku malovala ve stylu starých mistrů, jako byl Chardin. Později ji zaujal hlavně belgický malíř Alfred Stevens. Mezi lety 1887 a 1890 se její styl začal měnit pod vlivem impresionistů, hlavně Degase a Maneta. Paleta se projasnila a začala malovat v plenéru, především v jejich zahradě v Sèvres. Oblíbeným modelem pro ni byla její sestra Louise.

V letech 1879 až 1886 se Marie Bracquemondová zúčastnila tří impresionistických výstav v Paříži. V roce 1881 bylo pět jejích pláten vystaveno v Londýně. V roce 1886 se seznámila s Gauguinem, který jí pomohl dosáhnout v malbě intenzivnějších tónů. Na rozdíl od impresionistů dávala při tvorbě přednost důkladné přípravě pomocí skic a kreseb.

Félix Bracquemond neměl pro manželčinu malířskou tvorbu porozumění. Respektoval její talent, ale měl výhrady k jejímu stylu. Její spřízněnost s impresionisty byla příčinou mnoha třenic. Ze zdravotních důvodů a v zájmu udržení manželství se Marie v roce 1890 malování vzdala s výjimkou několika drobných prací akvarelem a pastelem. Na jednom z posledních pláten jsou zachyceni její syn a sestra v zahradě v Sèvres.

Její díla jsou z velké části držena v soukromých sbírkách a bývají vystavována jen zřídka na tematických výstavách žen-malířek nebo impresionistů. Na retrospektivní výstavě v pařížské Galerie Bernheim Jeune v roce 1919 byl vystaveno 156 jejích prací, ale mnoho z nich už se na veřejnosti nikdy neobjevilo.[4]

Až do osmdesátých let 20. století byla téměř zapomenuta a její jméno bylo zřídka uváděno i v odborných publikacích.

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marie Bracquemond na francouzské Wikipedii a Marie Bracquemond na anglické Wikipedii.

  1. MONNERET, Sophie. L'Impressionnisme et son époque. 1. vyd. Paris: Robert Laffont, 1987. 997 s. ISBN 2-22105412-1. 
  2. a b The Most Important Impressionist You’ve Never Heard Of. Art & Object [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BOUILLON, Jean-Paul; KANE, Elizabeth. Marie Bracquemond. Woman's Art Journal. 1984, roč. 5, čís. 2, s. 21–27. Dostupné online [cit. 2020-04-03]. ISSN 0270-7993. DOI 10.2307/1357962. 
  4. Bracquemond, Marie (1840–1916) | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]