Mariánská skála
| Mariánská skála | |
|---|---|
 Mariánská skála z jihovýchodu | |
| Vrchol | 265 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | České středohoří / Verneřické středohoří / Ústecké středohoří / Javorská hornatina / Neštěmická část[1] |
| Souřadnice | 50°39′52″ s. š., 14°3′4″ v. d. |
  Mariánská skála | |
| Hornina | znělec |
| Povodí | Labe |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mariánská skála nebo také Mariánský vrch (německy Marienberg) je výrazným, až dominantním prvkem v centru města Ústí nad Labem. Tento znělcový masiv se tyčí na levém břehu řeky Labe do výše 265 m n. m., tedy zhruba 120 m nad říční hladinou. Spolu s protilehlou pravobřežní skálou Kramolna vytváří tzv. Ústeckou bránu. V místě této Ústecké brány byl na konci 20. století vystavěn nový Mariánský most přes Labe. Jedná se o velmi významné naleziště různých vzácných minerálů.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Masiv se nalézá zhruba 200 m východně od centra města. Na jeho východním úbočí se rozkládá zoologická zahrada a kamenolom, severní pláně přecházejí v Erbenovu vyhlídku a lemuje ho sídliště Dobětice. Západní stranu pokrývá zahrádkářská kolonie a jižní strž odděluje železniční koridor a silnice do Děčína od toku Labe.
Na Mariánské skále stávala kaple Navštívení Panny Marie. V roce 1976 byla stržena, existují však plány její obnovy.
.jpg)
Mineralogická lokalita[editovat | editovat zdroj]
K popularitě Mariánské skály jako významné mineralogické lokality přispěla existence dlouhodobě činného kamenolomu.
Z geologického hlediska je skála tvořena sodaliticko-natrolitickým lakolitem. Původně se jednalo o podpovrchové magmatické těleso, které bylo obnaženo erozí říčního (labského) toku. Složení horniny je natolik specifické, že dalo k podnět k vytvoření zvláštního pojmenování marienbergit. Lom je bohatým nalezištěm zeolitových minerálů, především unikátních ukázek natrolitu, který zde tvoří až 40% horniny.[2] Kromě natrolitu se zde vyskytují minerály apofylit, kalcit, wad, analcim, thomsonit a hyalit, dále kontaktně metamorfované minerály slínovcového pláště – wollastonit, Ti-granát a hydrogrosulár (nazývaný hibschit).[3]
Ve vrcholových partiích Mariánské hory, ve výšce 120 m nad dnešní hladinou Labe, se zachoval relikt původní říční terasy z období na přelomu třetihor a čtvrtohor. V těchto sedimentech, jejichž mocnost dosahuje 3 metrů, byl nalezen zub chobotnatce Archidiscodon meridionalis z období pliocénu.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí n. L.: Imagine Media, 2014. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 182–183.
- ↑ a b DAŠKOVÁ, Jiřina; RADOŇ, Miroslav; RAPPRICH, Vladislav. Mariánská hora [online]. Praha: Česká geologická služba, 2002-05-28 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariánská skála na Wikimedia Commons - Výhled z Mariánské skály
- Fotografie Mariánské skály a okolí
