Přeskočit na obsah

Mariánská skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mariánský vrch)
Mariánská skála
Mariánská skála z jihovýchodu
Mariánská skála z jihovýchodu

Vrchol265 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříČeské středohoří / Verneřické středohoří / Ústecké středohoří / Javorská hornatina / Neštěmická část[1]
Souřadnice
Mariánská skála
Mariánská skála
Horninaznělec
PovodíLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariánská skála nebo také Mariánský vrch (německy Marienberg) je výrazným, až dominantním prvkem v centru města Ústí nad Labem. Tento znělcový masiv se tyčí na levém břehu řeky Labe do výše 265 m n. m., tedy zhruba 120 m nad říční hladinou. Spolu s protilehlou pravobřežní skálou Kramolna vytváří tzv. Ústeckou bránu. V místě této Ústecké brány byl na konci 20. století vystavěn nový Mariánský most přes Labe. Jedná se o velmi významné naleziště různých vzácných minerálů.

Panoramatický pohled na Ústí nad Labem v roce 1854, Mariánská skála s (nyní už zbořenou) kaplí P. Marie

Masiv se nalézá zhruba 200 m východně od centra města. Na jeho východním úbočí se rozkládá zoologická zahrada a kamenolom, severní pláně přecházejí v Erbenovu vyhlídku a lemuje ho sídliště Dobětice. Západní stranu pokrývá zahrádkářská kolonie a jižní strž odděluje železniční koridor a silnice do Děčína od toku Labe.

Na Mariánské skále stávala kaple Navštívení Panny Marie. V roce 1976 byla stržena, existují však plány její obnovy.

Pohled z kamenolomu na řeku a protilehlý labský břeh

Mineralogická lokalita

[editovat | editovat zdroj]

K popularitě Mariánské skály jako významné mineralogické lokality přispěla existence dlouhodobě činného kamenolomu.

Natrolit s apofylitem, velikost vzorku cca 12 x 8 x 8 cm

Z geologického hlediska je skála tvořena sodaliticko-natrolitickým lakolitem. Původně se jednalo o podpovrchové magmatické těleso, které bylo obnaženo erozí říčního (labského) toku. Složení horniny je natolik specifické, že dalo k podnět k vytvoření zvláštního pojmenování marienbergit. Lom je bohatým nalezištěm zeolitových minerálů, především unikátních ukázek natrolitu, který zde tvoří až 40% horniny.[2] Kromě natrolitu se zde vyskytují minerály apofylit, kalcit, wad, analcim, thomsonit a hyalit, dále kontaktně metamorfované minerály slínovcového pláště – wollastonit, Ti-granát a hydrogrosulár (nazývaný hibschit).[3]

Ve vrcholových partiích Mariánské hory, ve výšce 120 m nad dnešní hladinou Labe, se zachoval relikt původní říční terasy z období na přelomu třetihor a čtvrtohor. V těchto sedimentech, jejichž mocnost dosahuje 3 metrů, byl nalezen zub chobotnatce Archidiscodon meridionalis z období pliocénu.[3]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí n. L.: Imagine Media, 2014. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 182–183. 
  3. a b DAŠKOVÁ, Jiřina; RADOŇ, Miroslav; RAPPRICH, Vladislav. Mariánská hora [online]. Praha: Česká geologická služba, 2002-05-28 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]