Přeskočit na obsah

Margaret Fuller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Margaret Fuller
Rodné jménoSarah Margaret Fuller
Narození23. května 1810
Cambridge, Massachusetts
USAUSA USA
Úmrtí19. července 1850 (ve věku 40 let)
u Fire Islandu, New York
USAUSA USA
Příčina úmrtíutonutí
Místo pohřbeníHřbitov Mount Auburn
Povolánínovinářka, překladatelka, reportérka, esejistka, autorka autobiografie, spisovatelka, filozofka, aktivistka za práva žen, literární kritička a abolicionistka
StátSpojené státy americké
Témataesej
Významná dílaWoman in the Nineteenth Century
OceněníNárodní ženská síň slávy (1995)
ChoťGiovanni Angelo Ossoli
DětiAngelo Eugenio Filippo Ossoli[1]
RodičeTimothy Fuller[2][1] a Margaret Crane[1]
PříbuzníArthur Buckminster Fuller[1], Ellen K. Channing[1] a Richard Frederick Fuller[1] (sourozenci)
VlivyRalph Waldo Emerson
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sarah Margaret Fuller Ossoli, běžně známá jako Margaret Fuller (23. května 1810 Cambridge – 19. července 1850), byla americká novinářka, kritička a obhájkyně ženských práv spojovaná s americkým transcendentálním hnutím. Stala se první ženou, která na plný úvazek pracovala v žurnalistice jako recenzentka knih. Její kniha Woman in the Nineteenth Century je považována za první hlavní feministické dílo ve Spojených státech.

Narodila se v Cambridge v Massachusetts a jako mladou dívku ji vyučoval otec Timothy Fuller. Později získala klasické vzdělání, stala se učitelkou a od roku 1839 začala dohlížet na to, čemu sama říkala „konverzace“: diskuse mezi ženami, které měly kompenzovat nedostatek přístupu k vysokoškolskému vzdělání. V roce 1840 se stala první editorkou transcendentalistického magazínu The Dial a o čtyři roky později přestoupila do redakce deníku New York Tribune pod vedením Horace Greeleyho. V té době se jí jako teprve třicátnici podařilo získat reputaci nejčtenější osoby v Nové Anglii, a to jak u žen, tak u mužů, a stala se první ženou, které bylo umožněno využít knihovnu Harvard College. Její vlivné dílo Woman in the Nineteenth Century bylo vydáno v roce 1845. O rok později ji deník New York Tribune vyslal do Evropy jako svou první ženskou korespondentku. Brzy na to se zapojila do revoluce v Itálii, kde se dostala do kontaktu s Giuseppem Mazzinim. V té době se rovněž seznámila s Giovannim Ossolim, svým budoucím manželem, se kterým měla později dítě. Všichni tři zahynuli během cesty do Spojených států v roce 1850, když jejich loď ztroskotala u Fire Islandu v New Yorku. Tělo Margaret Fuller nebylo nikdy nalezeno.

Fuller byla obhájkyní ženských práv, zejména vzdělání žen a jejich práva na zaměstnání. Podporovala rovněž mnoho dalších společenských reforem, včetně vězeňské reformy a emancipace otroků ve Spojených státech. Mnoho jiných obhájkyň ženských práv a feministek, včetně Susan B. Anthony, se odkazovalo k Margaret Fuller, která pro ně byla inspirací. Mnoho jejích současníku ji však nepodporovalo, včetně její někdejší přítelkyně Harriet Martineau, která o ní prohlásila, že byla spíše řečnicí a nikoliv aktivistkou.

Vybraná díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Summer on the Lakes (1844)
  • Woman in the Nineteenth Century (1845)
  • Papers on Literature and Art (1846)
Posmrtně vydaná díla
  • Memoirs of Margaret Fuller Ossoli (1852)
  • At Home and Abroad (1856)
  • Life Without and Life Within (1858)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaret Fuller na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 5 6 Kindred Britain.
  2. ↑ Virginia Blainová, Isobel Grundyová, Patricia Clementsová: The Feminist Companion to Literature in English. 1990.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BLANCHARD, Paula. Margaret Fuller: From Transcendentalism to Revolution. Reading, Massachusetts: Addison-Wesley Publishing Company, 1987. ISBN 0-201-10458-X
  • BROOKS, Van Wyck. The Flowering of New England. New York: E. P. Dutton and Company, Inc., 1952.
  • CHEEVER, Susan. American Bloomsbury: Louisa May Alcott, Ralph Waldo Emerson, Margaret Fuller, Nathaniel Hawthorne, and Henry David Thoreau; Their Lives, Their Loves, Their Work. Detroit: Thorndike Press, 2006. ISBN 0-7862-9521-X
  • DEISS, Joseph Jay. The Roman Years of Margaret Fuller. New York: Thomas Y. Crowell Company, 1969. ISBN 978-0-690-01017-6 ISBN 0-690-01017-6
  • DOUGLAS, Ann. The Feminization of American Culture. New York: Alfred A. Knopf, 1977. ISBN 0-394-40532-3
  • DICKENSON, Donna. Margaret Fuller: Writing a Woman's Life. New York: St. Martin's Press, 1993. ISBN 0-312-09145-1
  • GURA, Philip F. American Transcendentalism: A History. New York: Hill and Wang, 2007. ISBN 0-8090-3477-8
  • SLATER, Abby. In Search of Margaret Fuller. New York: Delacorte Press, 1978. ISBN 0-440-03944-4
  • VON MEHREN, Joan. Minerva and the Muse: A Life of Margaret Fuller. Amherst: University of Massachusetts Press, 1994. ISBN 1-55849-015-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]