Margaret Burbidgeová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Margaret Burbidgeová
Margaret burbidge.jpg
Rodné jméno Eleanor Margaret Peachey
Narození 12. srpna 1919 (99 let)
Velký Manchester
Alma mater University College London
Zaměstnavatelé Kalifornská universita v San Diegu
Chicagská univerzita
Ocenění Helen B. Warner Prize for Astronomy (1959)
medaile Catheriny Bruceové (1982)
Národní vyznamenání za vědu (1983)
Henry Norris Russell Lectureship (1984)
Světové ocenení Alberta Einsteina za vědu (1988)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Geoffrey Burbidge
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eleanor Margaret Burbidgeová (rozená Peacheyová), FRS (* 12. srpna 1919) je americká astrofyzička britského původu, známá svým originálním výzkumem. Zastávala celou řadu administrativních postů, včetně ředitelky Royal Greenwich Observatory.

Během své kariéry působila na observatoři Londýnské univerzity, Yerkes Observatory Chicagské univerzity, Cavendishových laboratořích v Cambridgi, Kalifornském technologickém institutu a od roku 1979 do roku 1988 byla první ředitelkou Centra pro astronomie a kosmické vědy na Kalifornské univerzitě v San Diegu, kde pracovala od roku 1962.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Burbidgeová začal studovat astronomii v roce 1936 na University College Londýn, kde v roce 1939 získala magisterský titul, doktorát obdržela na téže univerzitě v roce 1943. V roce 1945 ji odmítlo přijmout Carnegie Institution for Science, protože členství by znamenalo, že by musela pozorovat na observatoři Mount Wilson, která v té době byla vyhrazena pouze  mužům.[1]

V roce 1950, požádala o grant na Yerkes Observatory ve Williams Bay ve Wisconsin, a odešla do Spojených států v roce 1951. Její výzkumný zájem se zaměřil na chemické abundance ve hvězdách. Vrátila se do Anglie v roce 1953 a začala výzkum ve spolupráci se svým manželem Geoffreym Burbidgem, a společně s Williamem Alfredem Fowlerem, a Fredem Hoylem. Na základě experimentů a observačních dat iniciovaných Margaret a Geoffrey Burbidgeovými, vytvořil tým hypotézu, že všechny chemické prvky mohou být syntetizovány při jaderných reakcích ve hvězdách (nyní známo jako hvězdná nukleosyntéza). Výsledná astrofyzikální teorie zveřejněná v roce 1957 se nazývá B2FH podle vědců účastnících se výzkumu (Burbidge, Burbidgeová, Fowler, Hoyle).[2] Tato teorie byla základem pro podstatné oblasti výzkumu v astrofyzice.

Po deseti letech získala v roce 1955 konečně přístup na observatoř Mount Wilson když se vydávala za asistentku svého manžela. Vedení nakonec souhlasilo, že může zůstat, pokud ona a její manžel budou žít v samostatném domku na pozemku a ne v ubytovně určené pouze pro muže.

V roce 1972 se stala ředitelkou Královské greenwichské observatoře. Poprvé za 300 let se stalo, že funkce nebyla spojena s postem královského astronoma, kterým byl v té době astronom (a pozdější nositel Nobelovy cenu) Martin Ryle. Burbidgeová opustila post v roce 1974, patnáct měsíců po svém nástupu do funkce, když vypukla kontroverze kolem přemístěni Isaac Newton Telescope z observatoře na užitečnější místo.

Burbidgeová se stala jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších osobností v boji za ukončení diskriminace žen v astronomii. V důsledku toho v roce 1972 odmítla Annie J. Cannon Award od Americké astronomické společnosti, protože bylo udělováno pouze ženám: "Je nejvyšší čas, aby diskriminace jak ve prospěch, tak v neprospěch žen v profesním životě byly odstraněny". O dvanáct let později jí společnost udělila bez ohledu na pohlaví Russellovu docenturu.[3]

V roce 1976 se stala první ženou v čele Americké astronomické společnosti.[4] O rok později získala státní občanství Spojených států. V roce 1981 byla zvolena prezidentkou Americké asociace pro pokrok ve vědě.[4]

V roce 2003 byla Burbidgeová uvedena do síně slávy Women's Museum of California, oceněna byla její vědecká kariéra a úspěchy.[5]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 1948 se Margaret Peacheyová vdala za Geoffreyho Burbidge, teoretického astrofyzika, s nímž spolupracovala na jedné z nejdůležitějších astrofyzikálních teorií století. Jejich dcera Sarah se narodila na roku 1956. Geoffrey Burbidge zemřel v roce 2010.[6]

Vědecké úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Po zisku doktorátu v roce 1943 začala provádět výzkum galaxií propojením spektrografu a dalekohledu. V Yerkes Observatory v USA studovala B hvězdy a galaktické struktury.

V roce 1957 ukázala skupina B2FH slavný výsledek, že všechny prvky s výjimkou úplně nejlehčích jsou vyráběny jadernými procesy uvnitř hvězd. Za tento výsledek obdržela Warner Prize v roce 1959. V pozdějším výzkumu byla jednou z prvních kdo změřil hmotnosti a rotační křivky galaxií a je jedním z průkopníků studia kvasary.

Na univerzitě v San Diegu také v roce 1990 pomohla vyvinout spectrograf pro Hubbleův vesmírný dalekohled. I v pokročilém věku je stále emeritní profesorkou na univerzitě v San Diegu a pokračuje ve výzkumu v rámci nestandardní kosmologie, jako je vnitřní rudý posuv.[7] Burbidgeová přispěla k více než 370 článkům o astronomickém výzkumu.[5]

Pojmenováno po ní[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaret Burbidge na anglické Wikipedii.

  1. Rubin, Vera C. (1997).
  2. Rubin, Vera C. (1981) "E. Margaret Burbidge, President-Elect".
  3. "Henry Norris Russell Lectureship".
  4. a b Yount, Lisa (1996).
  5. a b "Margaret Burbidge: 2003 Trailblazer".
  6. Faulkner, John (18 February 2010).
  7. G. Burbidge, E. M. Burbidge, H. C. Arp, W. M. Napier: Ultraluminous X-ray Sources, High Redshift QSOs and Active Galaxies.
  8. "Book of Members, 1780–2010: Chapter B" (PDF).
  9. "E. Margaret Burbidge".
  10. "The President's National Medal of Science: Recipient Details - E. MARGARET BURBIDGE".
  11. "Albert Einstein World Award of Science 1988".

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]