Mapovník zeměpisný
 Mapovník zeměpisný | |
 Mapovník zeměpisný | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
houby (Fungi) |
| Oddělení |
houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
| Třída |
Pezizomycotina |
| Podtřída |
Lecanoromycetidae |
| Řád |
misničkotvaré (Lecanorales) |
| Čeleď |
mapovníkovité (Rhizocarpaceae) |
| Rod |
mapovník (Rhizocarpon) |
| Binomické jméno | |
|
Rhizocarpon geographicum | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum), někdy také lišejník zeměpisný, je druh lišejníku z čeledi mapovníkovité, která patří do třídy vřeckovýtrusné. Roste v horských oblastech s nízkým znečištěním ovzduší. Každý lišejník je velmi plochá korovitá stélka žlutozelené barvy, která je ohraničená černým pásem výtrusů. Tyto stélky k sobě přiléhají a vytváří dojem mapy s zelenými a černými částmi.
Využití ve výzkumu[editovat | editovat zdroj]
Velmi často se tento druh používá v klimatologii k určování stáří některých usazenin, například ledovcových morén. Tento postup se nazývá lichenometrie. Je založen na předpokladu, že největší lišejník na daném místě je nejstarší. Proto podle jeho plochy a ročního přírůstku můžeme spočítat přibližné stáří usazeniny.
Mapovník zeměpisný se dokonce používal při výzkumech ve vesmíru. Stélky mapovníku byly vypuštěny do vesmíru na oběžnou dráhu a po patnácti dnech byly zpět transportovány na Zem. Nejevily žádné známky poškození.[1] Díky těmto experimentům se ukázalo, že některé organismy mohou na určitou dobu přežít ve vesmíru, což může znít jako argument pro teorii panspermie.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Map lichen na anglické Wikipedii.
- ↑ Lišejníky na oběžné dráze, http://www.osel.cz/index.php?clanek=1583
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie mapovník zeměpisný na Wikimedia Commons
