Mapovník zeměpisný
 Mapovník zeměpisný | |
|---|---|
 Mapovník zeměpisný na křemenu | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
| Třída | Pezizomycotina |
| Podtřída | Lecanoromycetidae |
| Řád | misničkotvaré (Lecanorales) |
| Čeleď | mapovníkovité (Rhizocarpaceae) |
| Rod | mapovník (Rhizocarpon) |
| Binomické jméno | |
| Rhizocarpon geographicum DC.; 1805 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum), někdy také lišejník zeměpisný, je druh lišejníku z čeledi mapovníkovité, která patří do třídy vřeckovýtrusné. Roste v horských oblastech s nízkým znečištěním ovzduší. Každý lišejník je velmi plochá korovitá stélka žlutozelené barvy, která je ohraničená černým pásem výtrusů. Tyto stélky k sobě přiléhají a vytváří dojem mapy s zelenými a černými částmi.
Využití ve výzkumu
[editovat | editovat zdroj]Velmi často se tento druh používá v klimatologii k určování stáří některých usazenin, například ledovcových morén. Tento postup se nazývá lichenometrie. Je založen na předpokladu, že největší lišejník na daném místě je nejstarší. Proto podle jeho plochy a ročního přírůstku můžeme spočítat přibližné stáří usazeniny.
Mapovník zeměpisný byl studován i „ve vesmíru“. Stélky mapovníku byly vypuštěny na oběžnou dráhu a po patnácti dnech vystavení kosmickému prostoru byly zpět transportovány na Zem. Nejevily žádné známky poškození.[1] Díky těmto experimentům se ukázalo, že některé organismy mohou na určitou dobu přežít v kosmickém prostředí, což může znít jako argument pro teorii panspermie.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Map lichen na anglické Wikipedii.
- ↑ MIHULKA, Stanislav. Lišejníky na oběžné dráze. OSEL.cz [online]. 2005-12-12. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mapovník zeměpisný na Wikimedia Commons - Galerie mapovník zeměpisný na Wikimedia Commons
