Přeskočit na obsah

Mannersdorf am Leithagebirge (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mannersdorf am Leithagebirge
Zámek Mannersdorf am Leithagebirge
Zámek Mannersdorf am Leithagebirge
Účel stavby

galerie, městský úřad, byty

Základní informace
Slohbaroko
Výstavba16. století
Přestavba1719–1740
StavebníkŘád sv. Jiří z Korutan
Další majiteléKryštof Ernst hrabě von Fuchs z Bimbachu a Dornheimu, Karolina von Fuchs-Mollard, František I. Štěpán Lotrinský, Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská, Albert Kazimír Sasko-Těšínský
Současný majitelMěsto Mannersdorf am Leithagebirge
Poloha
AdresaHauptstraße, Mannersdorf 48, Mannersdorf am Leithagebirge, RakouskoRakousko Rakousko
UliceHauptstraße 48
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky11351
WebOficiální web galerie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Mannersdorf am Leithagebirge leží v centru dolnorakouského města Mannersdorf am Leithagebirge. Zámek je chráněn památkově chráněn.

První zmínka pochází z roku 1301 a vztahuje se k Kalhochovi z Ebersdorfu. Ve 14. století bylo původní sídlo v majetku rodu Trauttmansdorffů, kteří mannersdorfské panství spojili roku 1390 s panstvím Scharfeneck. V roce 1470 bylo sídlo prodáno Ulrichu z Grafenecku, který roku 1500 prodal panství Řádu sv. Jiřího z Korutan. Potom co byl hrad Scharfeneck zásahem blesku roku 1555 značně poničen, byl Mannersdorf povýšen na hlavní panské sídlo v regionu.[1]
V roce 1701 došlo k prodeji zámku Johannem Filipem svobodným pánem z Greifenklau-Vollrathu, jenž získal Mannersdorf od císaře Leopolda I., který roku 1705 přešel na Kryštofa Ernsta hraběte von Fuchs z Bimbachu a Dornheimu. Mezi léty 1719–1740 proběhla barokní přestavba zámku, zadaná Karolinou von Fuchs-Mollard. Během ní vznikl Sál Marie Terezie, pojmenovaný po císařovně, která na zámku pobývala při častých návštěvách místních lázní. Rozprostírá přes dvě podlaží a jehož strop zdobí freska znázorňující boha Apollóna ve slunečním voze. Malba je doplněna o alegorie ročních období. Autor maleb je neznámý; mohlo by se však jednat o někoho z okruhu kolem Bartolomea Altomonteho. V majetku Karoliny zůstal zámek s panstvím Scharfeneck až do její smrti v roce 1754. Její osiřelé dcery postoupily zámek císaři Františku I. Štěpánu Lotrinskému, který panství věnoval své dceři Marii Kristině Habsbursko-Lotrinské a jejímu manželi Albertu Kazimíru Sasko-Těšínskému. Do roku 1918 byl zámek v císařských rukou, poté byl však roku 1939 nacisty zkonfiskován. Roku 1942 se zámek dostal do užívání města. K silnému poškození objektu došlo během obsazení jednotkami ruské armády v roce 1945.[2]

Od roku 1942 je zámek ve vlastnictví města, který ho využívá jako sídlo městského úřadu a byty. Roku 2006 se do části objektu nastěhovala sbírka Edmund-Adler-Galerie[3], shraňující pozůstalost nositele ocenění Rompreis z roku 1921, Edmunda Adlera. O zřízení galerie se diskutovalo již roku 1989.[4] V roce 2017 došlo k opravě fasády na zámeckém nádvoří.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schloss Mannersdorf am Leithagebirge na německé Wikipedii.

  1. Schloss Mannersdorf. Edmund-Adler-Galerie [online]. [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (německy) 
  2. HAMMERL, Martin. Mannersdorf am Leithagebirge. burgen-austria.com [online]. 2004-09-09 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (německy) 
  3. BRANDSTETTER, Heidemarie. „Edmund Adler-Galerie“ in Mannersdorf eröffnet. Niederösterreichische Landeskorrespondenz [online]. 2006-11-27 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (německy) 
  4. HÖGER, -. Markgemeinde Mannersdorf am Leithagebirge. S. 7. Amt der Niederösterreichischen Landesregierung [online]. [cit. 2023-08-26]. S. 7. Dostupné online. (německy) 
  5. FRISCH, Nicole. Schloss Mannersdorf - Neue Fassade im Hof. Niederösterreichische Nachrichten [online]. 2017-11-25 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]