Malé náměstí (Praha)
| |||
---|---|---|---|
Malé náměstí, pohled z ulice U Radnice | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 1 | ||
Část obce | Staré Město | ||
Poloha | 50°5′11,04″ s. š., 14°25′9,84″ v. d. | ||
Další údaje | |||
Kód ulice | 455504 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malé náměstí (postaru též Malý rynek či Malý ryneček, německy Kleiner Ring) je náměstí trojúhelníkového tvaru v Praze na Starém Městě, v bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí a náměstí Franze Kafky.
Náměstí je obklopeno výstavnými domy, které jsou vesměs kulturními památkami. Z nich nejvíce vyniká Rottův dům čp. 142 na západní straně, kde bývalo známé železářství. Východní strana náměstí je lemována podloubím. Uprostřed stojí výstavná kašna s tepanou renesanční mříží. Její rekonstrukci provedl v letech 1877 až 1878 zámečník Jindřich Duffé.[1]
V tzv. Richtrově domě (U Modrého jelena) čp. 459 byla roku 1882 zřízena první telefonní ústředna v Praze; byla v provozu až do roku 1902.[2] Roku 1887 zde byla zavedena koncová stanice první linky pražské potrubní pošty. Dům byl postaven na místě několika starších domů, z nichž v jednom zvaném „U Mouřenína“ měl ve 2. polovině 14. století lékárnu florentský apatykář Augustin, majitel zahrady na Slupi.[3]
I další domy mají svá domovní znamení (U Bílého lva, U Zlaté lilie, U Černého koníčka). Na jižní straně se nachází dům nazývaný V ráji nebo U anděla – čp. 144/1, v němž už v roce 1374 měl lékárnu císařský apatykář Angelo z Florencie, majitel „Andělské zahrady“ v Jindřišské ulici.
Přes Malé náměstí prochází také někdejší Královská cesta ze Starého Města směrem na Pražský hrad.
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Osada kupců z francouzské oblasti byla založena v románské době na území dnešního Malého náměstí a přilehlých budov. Ležela mimo samotné Staré Město jižně od kostela svatého Linharta, který byl později stržen a na jeho místě byla postavena Nová radnice.
Starobylý vzhled ztratilo Malé náměstí na přelomu 18. a 19. století, kdy zde proběhla přestavba obytných budov do současné podoby.
Domy
[editovat | editovat zdroj]- Dům U Zlatého rohu (čp. 4/10)
- Dům U Zlaté dvojky (čp. 5/9)
- Dům U Tří mečů (čp. 6/8)
- Dům U Tří lip (čp. 7/7)
- Dům U Žluté sochy (čp. 8/6)
- Dům U Tří kominíčků (čp. 9/5)
- Dům U Zlaté koruny (nárožní dům, Karlova čp. 455/48)
- Dům U Černého koníčka (čp. 456/14)
- Dům U Zlatého orla (čp. 457/13)
- Dům U Zlaté lilie (čp. 458/12)
- Richtrův dům (čp. 459/11)
- Dům U Černého beránka (čp. 138/4)
- Dům Pytlíkovský (Rottův dům, čp. 142/3)
- Dům U Bílého lva (čp. 143/2)
- Dům U Anděla – Polský institut v Praze (čp. 144/1)
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kašna na Malém náměstí
-
Rottův dům s freskami navrženými Mikoláše Alše
-
František Neuwirth před domem příbuzných
-
Malé náměstí v roce 1955
-
Balkon nad vstupem domu U Modrého jelena
-
Domy Dům U Zlaté lilie (vlevo) a U Zlatého orla (vpravo)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ renesanční studna - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online.
- ↑ U modrého jelena (Richtrův dům, Martinický dům) [online]. [cit. 2012-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-03.
- ↑ PALIVEC, Viktor. Staropražské lékařské památky = Monumenta medica vetero Pragae. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 174 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7277-220-1. S. 151–157.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Malé náměstí, s. 679–685.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Malé náměstí na Wikimedia Commons