Malá Prašivá
Malá Prašivá | |
---|---|
Malá Prašivá od Vyšních Lhot (2011) | |
Vrchol | 706 m n. m. |
Prominence | 2 m ↓ východní sedlo |
Izolace | 0,1 km → Prašivá |
Poznámka | výhled |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Moravskoslezské Beskydy / Lysohorská hornatina / Ropická rozsocha / Smrčinsko-čepelský hřbet |
Souřadnice | 49°38′12″ s. š., 18°29′3″ v. d. |
Malá Prašivá | |
Povodí | Morávka / Lučina → Ostravice → Odra |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malá Prašivá je horský spočinek, vybíhající 1,3 km směrem na západ od mateřské hory Prašivá (843 m), v Moravskoslezských Beskydech v blízkosti Vyšních Lhot při severním okraji CHKO Beskydy. Dosahuje výše 706 m n. m., na jejím vrcholu se nachází Chata Prašivá a Kostel svatého Antonína Paduánského ze 17. století.
Název
[editovat | editovat zdroj]Pojmenování „Prašivá“ pochází z předkřesťanské doby, kdy se do lesů na svazích hory vyváželi lidé nemocní prašivinou.[1]
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Hora se nachází v katastru obce Vyšní Lhoty. Malou Prašivou začíná hřeben, který dále pokračuje Prašivou, Čuplem, Lipím, Ropičkou, Příslopem, Velkým Lipovým a Ropicí.
Vrchol
[editovat | editovat zdroj]Kostel
[editovat | editovat zdroj]Téměř na vrcholku Malé Prašivé se nachází dřevěný kostel z roku 1640 zasvěcený sv. Antonínu Paduánskému. Prašivá se postupně stala významným poutním místem pro Těšínsko i nedalekou Moravu a Slovensko.[1] Poutě se na Prašivou (lidově „Prašivku“) konají doposud.[1]
Chata
[editovat | editovat zdroj]Již od konce 19. století se uvažovalo o tom, že by na Prašivé měla vzniknout turistická chata. Když se 1. září 1910 konala ustanovující schůze spolku Beskydská jednota slezská, jedním z jejich cílů byla výstavba turistické chaty na Prašivé. Jejich úmysl byl mimo jiné motivován snahou podpořit turistický ruch Čechů po Beskydech, protože většina tehdejších beskydských turistických ubytoven patřila Němcům.[2] Beskydská jednota slezská v roce 1912 odkoupila stavební parcelu u vrcholu Prašivé od manželů Velčovských a začala chystat plány na výstavbu. Následkem první světové války však byla stavba chaty pozdržena a znovu se o ní začalo uvažovat v roce 1918.[1]
Po řadě příprav bylo v 11. dubna 1921 započato s výstavbou chaty podle projektu místeckého stavitele Jara Čermáka. Již 2. října téhož roku byla chata oficiálně otevřena.[1][2] Chata měla tři podlaží. V prvním se nacházela jídelna s výčepem, kuchyní a verandou, druhé patro zabírala obytná část a třetí patro rozhledna.[1] Na stavbu chaty přispěla řada peněžních ústavů, okolních obcí i drobnějších dárců včetně Petra Bezruče a T. G. Masaryka, který dokonce přispěl částkou 5000 Kčs, což byla relativně vysoká částka vzhledem k celkovému rozpočtu 273 300 Kčs.[1]
Během druhé světové války připadla chata německému turistickému spolku Beskidenverein a přístup na ní byl zakázán. Po únoru 1948 byla chata znárodněna, po roce 1989 připadla Klubu českých turistů Frýdek-Místek.[1]
Pověsti
[editovat | editovat zdroj]- Když v roce 1640 pořádal v lesích na Prašivé hon hrabě Jiří Oppersdorf, spatřil v lese jelena a jal se ho pronásledovat. Jelen ho zavedl hluboko do lesů, daleko od hraběcí družiny. Když se jelen na chvíli zastavil, hrabě jej postřelil. Rána však nebyla smrtelná a jelen se vrhl na hraběte. Ten ve snaze uhnout jeho ostrým parohům se schoval za strom, avšak jelen strom probodl a uvěznil v něm sebe i hraběte. Teprve po třech dnech zoufalství, bolesti a hladu byl hrabě nalezen. Z vděčnosti nad tím, že si zachránil holý život, nechal postavit na Prašivé dřevěný kostel, který tam stojí dodnes.[1][3]
- Podle jiné pověsti se dívka, která na den sv. Antonína tj. 13. června dojde bosa až ke kostelu, do roka provdá.
- Zvon z kostela sv. Antonína Paduánského je prý mimořádně účinný při zvonění na mraky
Přístup
[editovat | editovat zdroj]- Trasa ze žel. stanice Dobratice pod Prašivou: délka 6 km
- Trasa z Komorní Lhotky: délka 4,5 km
- Trasa z Raškovic: délka 3,5 km
- Trasa z Raškovic od hotelu Ondráš přes Pražmo: délka 7,5 km
- Cyklotrasa 6174 ze směru od Vyšních Lhot
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i SCHULHAUSER, Tadeusz. Chata na Prašivé má 90 let. Beskydy: tourist info. Zima 2011, čís. 12, s. 2.
- ↑ a b Historie chaty na Prašivé [online]. Web Chaty Prašivé [cit. 2012-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-13.
- ↑ HEGAROVÁ, Věra. Pověsti slezského lidu: Prašivá [online]. Web Regionální knihovny Karviná [cit. 2012-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MIKULÁŠ, J. L. Pověst o zvonku ve Vyšních Lhotách na Těšínsku proti mračnům. IN: Český lid 1927, str. 329 – 330.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Malá Prašivá na Wikimedia Commons
- Web chaty na Prašivé