Maják Nový přístav (Gdaňsk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maják Nový přístav
LokaceNowy Port Gdaňsk
Souřadnice
Zřízení1894
Konstrukceosmiboká věž s ochozem a lucernou
Datum prvního svícení1894
Datum zrušenívyřazen z provozu 1984
Označení/KonfiguraceARLHS POL-033[1]
Výškavýška věže = 27,3 m
zdroj světla ve výšce = 31,3 m n. m.
Originální čočkaFresnelova čočka
Dosah17 nm (31,5 km)
CharakteristikaLFl(2) W 5s
Map
Kód památkyA-1797

Gdaňský maják Nowy Port je historický, nepoužívaný maják na polském pobřeží Baltského moře, který se nachází ve čtvrti Nowy Port města Gdaňsk a až do roku 1984 ukazoval lodím vjezd do přístavu námořního města Gdaňsk v Pomořanském vojvodství v Polsku.[2][3]

Sousedními majáky byly maják na Helu a v Krynici Morské na západě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1758 byla uvedena do provozu dvě nová světla pro bezpečný vjezd do přístavu. Spodní z nich byl vahadlový maják se zavěšeným železným košem. Horní z nich byla dvacet metrů vysoká a deset metrů v průměru cihlová věž. Na obou byly zapáleny ohně v koších naplněných uhlím. V roce 1817 se k osvětlení používaly voskové svíčky, v roce 1825 Argandovy plynové lampy a parabolické reflektory. Později následoval řepkový olej, pak nafta a nakonec elektřina.[4]

Na kopci Pilotów, který leží severozápadně od majáku, byla nejméně od roku 1849 pilotní stanice, tj. stanice pro signalizaci bouře, a stanice s časovou koulí, která byla otevřena v červenci 1876. Potřeba zvýšit výšku majáku, instalovat silnější čočky a modernizovat více než sto let starý provoz majáku přiměla gdaňské úřady k výstavbě nového zařízení. Ve zprávě prezidenta gdaňského regentství Adolfa von Heppeho se uvádí, že staré bílé světlo v Nowym Portu (Novém přístavu) již neodpovídá požadavkům doby a že by mělo být umístěno alespoň sedm metrů nad průměrnou hladinou moře, aby bylo funkční a viditelné pro proplouvající lodě. Ministerstvo veřejných prací se proto s ohledem na řadu navrhovaných zlepšení rozhodlo postavit na kopci Pilotów novou věž, která by byla vybavena elektrickými obloukovými lampami. V roce 1893 byla zahájena stavba a brzy poté se na německém majáku rozsvítilo první elektrické světlo. Maják je postaven podle vzoru zaniklého majáku v Clevelandu nad Erijským jezerem ve Spojených státech. Byl to první maják na Baltském moři, který používal elektrické světlo.[5][3][4]

Nový gdaňský maják byl o více než sedm metrů vyšší než jeho předchůdce. Základ věže byl čtyři metry silný a jeho průměr byl 8,5 m.Na něm byla postavena žulová základna, která se tyčila devět metrů nad mořem. Osmiboká cihlová věž, zakončená ochozem z bílého pískovce a lucernou s měděnou kopulí, dosahuje výšky 27,3 metru. Bíle svítící lampa nové lucerny měla daleko větší dosvit, její silné světlo bylo viditelné i v mlze a za nepříznivých povětrnostních podmínek a za dobrých povětrnostních podmínek bylo vidět až za Helskou kosu. Optický přístroj vyrobila slavná pařížská firma Barbier & Fenestre[6] podle patentu francouzského fyzika Augustina Fresnela.[3] Maják byl také pilotní stanicí, byl uveden do provozu v roce 1894 a na svém vrcholu dostal neobvyklý přístroj, časovou kouli. Kapitáni lodí, které kotvily v přístavu, mohli přesně nastavit chronometry podle výstupu a poklesu v každé poledne.[4][5]

Náklady na nový maják činily 156 000 marek. Postavena byla také strojovna a dům strážce majáku.

Dne 20. října 1911 byl uveden do provozu světelně-optický přístroj firmy Julius Pintsch AG v Berlíně, který vydával blikající světlo.

Když v roce 1929 bouře rozbila gdaňský mechanismus, časovou kouli, nebyl opraven. Teprve po mnoha letech od vyřazení majáku z provozu mohla být 21. května 2008 obnovená časová koule znovu uvedena do provozu jako turistická atrakce.

Dne 1. září 1939 dal výstřel z okna majáku signál vojákům na lodi Schleswig-Holstein, aby začali ostřelovat Westerplatte. O několik okamžiků později byly z Westerplatte vypáleny dva výstřely – první minul. Druhý byl již přesný a zasáhl budovu majáku, čímž zlikvidoval pozici těžkého kulometu. Následná oprava je stále vidět ve stěně s novou světlou cihlou.[7]

Po uvedení majáku v gdaňském severním přístavu do provozu byl starý maják v roce 1984 deaktivován. Současný soukromý majitel maják zrekonstruoval v letech 2001–2004 a od roku 2004 ho zpřístupnil veřejnosti.[7]

Maják je jediným soukromým majákem v Polsku. V roce 2004 mu byl vdechnut nový život jako historické památce a je jednou z nejatraktivnějších a nejvýraznějších historických staveb v Gdaňsku. V roce 2006 byl maják zapsán do Národního registru historických budov.[3]

V březnu 2010 se maják stal vítězem soutěže Generalnego Konserwatora Zabytków

(Generální konzervátor památek) v kategorii: Zabytek Zadbany (Udržovaná památka) a umístil se na třetím místě v kategorii Zabytki dziedzictwa przemysłowego (Památky průmyslového dědictví) [8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leuchtturm Gdańsk Nowy Port na německé Wikipedii.

  1. Lighthouses of Poland: Baltic Coast. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. 
  2. Rejestr zabytków. S. 29. nid.pl [online]. Narodowy Instytut Dziedzictwa, 30. listopadu 2006 [cit. 2022-12-02]. S. 29. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-21. 
  3. a b c d Latarnia morska (Wieża Pilotów) - Zabytek.pl. zabytek.pl [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. (polsky) 
  4. a b c historia latarni morskiej [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. (polsky) 
  5. a b Latarnia Morska Gdańsk Nowy Port - Latarnie Morskie nad Bałtykiem.. Latarnie Morskie nad Bałtykiem [online]. 2013-10-18 [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. (polsky) 
  6. The Fresnel Lens Makers by Thomas Tag. uslhs.org [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-14. 
  7. a b Magiczne światełko i kula czasu. trojmiasto.pl [online]. 2004-05-10 [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. (polsky) 
  8. Latarnia w Nowym Porcie nagrodzona przez ministra. trojmiasto.pl [online]. 2010-03-30 [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]