Zobrazení zdroje stránky Magie

{{Upravit}}
{{různé významy}}
[[Soubor:Magician visconti.jpg|upright=0.8|náhled|Mág na [[tarot]]ové kartě z [[15. století]]]]

'''Magie''' je nejasně definovaný [[fenomén]] spojovaný s ovlivňováním světa skrze [[Okultismus|okultní]], tedy skryté síly v přírodě, nebo skrze kontakt s [[Animismus|duchovními bytostmi]], a s těmito praktikami svázaný [[Světový názor|světonázor]] a způsob myšlení. Její cíle mohou zahrnovat získání znalostí, moci, lásky či bohatství, ale také léčení nebo ochranu před nebezpečím nebo naopak způsobení škody, někdy však také duchovní proměnu a rozvoj. Často je vymezována vůči [[náboženství]] a [[Věda|vědě]], přičemž jak náboženství tak věda se vůči ní staví zpravidla negativně. Zároveň je však magie někdy chápána jako náboženský fenomén a taktéž věda byla od magie dlouho těžko rozlišitelná.<ref name="Brita">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Middleton
 | jméno = John F. M.
 | odkaz na autora = John F.M. Middleton
 | titul = Magic
 | url = https://www.britannica.com/topic/magic-supernatural-phenomenon
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 18.9.2021
 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica
 | jazyk = en
}}</ref><ref name="IntroV">{{Citace sborníku
 | příjmení = Hanegraaff
 | jméno = Wouter Jacobus
 | autor = 
 | odkaz na autora = Wouter Jacobus Hanegraaff
 | titul = Magic V: 18th-20th Century
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = Hanegraaff
 | jméno sestavitele = Wouter Jacobus
 | sestavitel = 
 | sborník = Dictionary of Gnosis & Western Esotericism
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = Brill Academic Pub
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = 
 | rok vydání = 2006
 | isbn = 978-9004152311
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 738
 | jazyk = en
}}</ref>

Na pojmu magie je problematický také fakt že je primárně užíván zvnějšku a její provozovatelé jsou spojeni s ideou „[[jinakost]]i“ a často chápáni negativně. [[Křesťanství]], dominantní západní náboženství, ji odmítá a spojuje ji s falešným náboženstvím, [[Hereze|kacířstvím]] či uctíváním [[démon]]ů, čímž se termín magie podobá pojmům jako [[pohanství]], [[modloslužebnictví]] nebo [[pověra]]. Moderní věda často přistupuje k náboženství s respektem, tentýž respekt však nemá vůči magii, přestože distinkce mezi magií a náboženstvím nemá kořeny v akademické argumentaci. Vědou je tak magie chápaná jako tmářská a [[iracionalita|iracionální]], svého druhu jako falešná věda či [[pseudověda]]. Trojný model magie-náboženství-věda a jeho [[Evolucionismus|evolucionistické]] implikace však nemohou vysvětlit styčné plochy mezi všemi třemi fenomény a na něm založené definice magie jsou [[Redukcionismus|redukcionistické]]. Vzhledem k tomu že západní chápání magie vychází z [[Antika|antiky]] a křesťanství, je také problematické jeho užití mimo [[Západní svět|západní kontext]]. Historik esoterismu [[Wouter Hanegraaff]] poukazuje na to jak byl takový názor na magii využit k ospravedlnění [[Kolonialismus|koloniálních]] snah ke konverzi nezápadních, „pohanských“, národů na křesťanství a [[Osvícenství|osvícenský]] světonázor.<ref name="Brita" /><ref name="Intro">{{Citace sborníku
 | příjmení = Hanegraaff
 | jméno = Wouter Jacobus
 | autor = 
 | odkaz na autora = Wouter Jacobus Hanegraaff
 | titul = Magic I. Introduction
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = Hanegraaff
 | jméno sestavitele = Wouter Jacobus
 | sestavitel = 
 | sborník = Dictionary of Gnosis & Western Esotericism
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = Brill Academic Pub
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = 
 | rok vydání = 2006
 | isbn = 978-9004152311
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 716–719
 | jazyk = en
}}</ref>

K magii je řazena celá řada různých praktik jako například [[Zaříkávání|zaklínadla]], [[Kletba|kletby]], [[milostná magie]], výroba [[amulet]]ů a [[talisman]]ů, [[obřadní magie]], [[theurgie]] a další. V závislosti na pohledu může být s magií směšováno také [[věštění]], [[alchymie]], [[čarodějnictví]], [[šamanismus]], [[Spiritualismus|komunikace s duchy zemřelých]] nebo [[léčitelství]], či naopak takové spojení odmítáno. Magie jako odkládací kategorie pro různé jevy nespadající pod náboženství a vědu má blízko také kategoriím jako [[esoterismus]], [[okultismus]], [[mystika]], [[pověra]], [[iracionalita]] nebo „primitivní myšlení“.<ref name="Brita" /><ref name="Intro" />

Jako magie je také někdy označován [[iluzionismus]], též eskamotérství nebo salonní kouzelnictví, artistické umění sloužící k pobavení diváků.

== Původ a vývoj pojmu ==
[[Soubor:Gold statuettes from the Oxus Treasure by Nickmard Khoey.jpg|náhled|Zlaté sošky dvou [[Achaimenovská říše|achaimenovských]] kněží, snad mágů, z [[Oxuský poklad|Oxuského pokladu]]]]

Slovo magie se používá ve většině moderních evropských jazyků, do kterých proniklo přes [[latina|latinské]] ''magia'' ze [[Starořečtina|starořeckého]] ''mageia''. Řekové výraz přejali v 5. století př. n. l. z [[Achaimenovská říše|perského prostředí]], ale starší historie slova je méně jasná. Podle řeckého historika [[Hérodotos|Hérodota]] byli [[mágové]] jedním [[Médové|médských]] kmenů, který zaujímal významné místo na médském královském dvoře jako [[snář|vykladači snů]] a věštci, ve [[Staroperština|staroperských]] nápisech z Acheimenovské říše se výraz ''magu-'', kterým byli v označováni kněží či snad zvláštní druh kněží. Toto perské, případně médské, slovo má protějšky v [[Avestánština|avestánském]] ''mogu'' a [[Védský sanskrt|védském]] ''maga-'', nejspíše se stejným významem, ale jeho etymologie je neznámá. Tradičně spojováno s [[Praindoevropský jazyk|praindoevropským]] kořenem ''*magh-'' „být schopen, moci“ a z něj odvozenými výrazy ve významu „velký, mocný“, ale souvislost je nejistá.<ref name="II">{{Citace sborníku
 | příjmení = Graf
 | jméno = Fritz
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Magic II: Antiquity
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = Hanegraaff
 | jméno sestavitele = Wouter Jacobus
 | sestavitel = 
 | sborník = Dictionary of Gnosis & Western Esotericism
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = Brill Academic Pub
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = 
 | rok vydání = 2006
 | isbn = 978-9004152311
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 719–724
 | jazyk = en
}}</ref><ref name="Mallory">{{Citace monografie
 | příjmení1 = Mallory
 | jméno1 = James
 | odkaz na autora1 = James Mallory
 | příjmení2 = Adams
 | jméno2 = Douglas Quentin
 | odkaz na autora = Douglas Quentin Adams
 | titul = Encyclopedia of Indo-European Culture
 | url = https://archive.org/details/isbn_1884964982
 | vydavatel = Routledge
 | místo = Abingdon
 | rok = 1997
 | strany = [https://archive.org/details/isbn_1884964982/page/3 3]
 | isbn = 978-1884964985
}}</ref><ref name="Rejzek">{{Citace monografie
 | příjmení = Rejzek
 | jméno = Jiří
 | odkaz na autora = 
 | titul = Český etymologický slovník
 | vydavatel = Leda
 | místo = Praha
 | rok = 2001
 | strany = 370
 | isbn = 80-85927-85-3
}}</ref><ref name="Iranica">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Dandamayev
 | jméno = Muhammad A.
 | odkaz na autora = Muhammad Dandamajev
 | titul = Encyclopædia Iranica - Magi
 | url = https://www.iranicaonline.org/articles/magi
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 30. 8. 2023
 | vydavatel = 
 | jazyk = en
}}</ref>

[[Soubor:Voodoo doll Louvre E27145a.jpg|náhled|''Kollosoi'' „[[vúdú panenka]]“ z [[4. století]] nalezená společně s ''[[Proklínací tabulky|proklínací tabulkou]]'' obsahující [[milostná magie|milostné kouzlo]], Římský Egypt, hlína a bronz, [[Louvre]].<ref name="Ogden">{{Citace monografie
 | příjmení = Ogden
 | jméno = Daniel
 | titul = Magic, Witchcraft, and Ghosts in the Greek and Roman Worlds: A Source Book
 | url = https://archive.org/details/magicwitchcraftg00ogde
 | vydavatel = Oxford University Press 
 | místo = 
 | rok = 2002
 | strany = [https://archive.org/details/magicwitchcraftg00ogde/page/n253 245]
 | isbn = 978-0195385205 
}}</ref>]]

Ve [[Magie ve starověkém Řecku|starověkém Řecku]] byly vedle výrazu magie užívána i domácí slova jako ''goétia'' (γοητεία) „umění goétů, křik, kvílení (nad mrtvými)“, ''farmakeia'' (φαρμακεία) „kouzla, čarodějnictví, léčení, travičství“. Magií bylo rozuměno především provádění určitých soukromých obřadů, činnost některých [[antická mystéria|mysterijních]] kultů, vázací kouzla a některé formy [[Věštec|věštění]]. Ty byly považovány za něco cizího a barbarského, a její původ spojován s Persií, [[Chaldea|Chaldejskem]], [[Judea|Judeou]], výjimečně i s Egyptem. Legitimita takových praktik bylo považováno za pochybnou, stojící v opozici k otevřeně vyznávanému oficiálnímu náboženství, a jejich výsledky zpravidla za škodlivé. Takový náhled na povahu magii v zásadě sdíleli i Římané.<ref name="II /><ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Watson
 | jméno = Lindsay C.
 | odkaz na autora1 = 
 | titul = Magic in Ancient Greece and Rome
 | url = 
 | vydavatel = Bloomsbury Academic
 | místo = 
 | rok = 2009
 | strany = 1–2
 | isbn = 978-1788312981
}}</ref>

Z řecko-římského prostředí se dostal termín magie do učené křesťanské tradice, která si taktéž zachovala negativní náhled na magii a její spojování s cizími náboženskými tradicemi. Cizím náboženstvím se ale pro křesťany staly [[Klasické náboženství|klasické kulty]], chápané jako „[[pohanství]]“ a „[[pověra]]“. Staré náboženství a jeho praktiky tak byly jako celek často chápány jako „magie“ spjatá s pohanskými bohy, tedy [[démon]]y. Zároveň se od 13. století objevil koncept [[Magia naturalis|přirozené magie]], která postrádala náboženský rozměr a byla morálně neutrální. V raně novověké Evropě byla takto chápaná magie hodnocena často pozitivně, především v rámci [[renesanční magie]], ze stejné doby ale zárověň pochází její největší odsouzení.<ref name="III">{{Citace sborníku
 | příjmení = Graf
 | jméno = Fritz
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Magic III: Middle Ages
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = Hanegraaff
 | jméno sestavitele = Wouter Jacobus
 | sestavitel = 
 | sborník = Dictionary of Gnosis & Western Esotericism
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = Brill Academic Pub
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = 
 | rok vydání = 2006
 | isbn = 978-9004152311
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 724
 | jazyk = en
}}</ref><ref name="Ki">{{Citace monografie
 | příjmení = Kieckhefer
 | jméno = Richard
 | odkaz na autora = Richard Kieckhefer
 | titul = Magie ve středověku
 | vydavatel = Argo
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | strany = 24–60
 | isbn = 80-7203-660-2
}}</ref> Pozitivní hodnocení magie, chápané jako dávná moudrost nebo přirozená magie, se objevovala ještě na počátku [[osvícenství]], ale brzy se stala „zbytkovou kategorií“, do které bylo ukládáno to se nedalo zařadit ani k náboženství, ani k vědě. Slovo magie se tak stalo synonymní s výrazy jako [[esoterismus]], okultismus, [[Mystika|mysticismus]], [[iracionalismus]] nebo [[Přírodní národy|primitivní myšlení]].<ref name="IntroV" />

Další posun významu slova magie lze pozorovat v souvislosti s pronikáním křesťanství mimo klasický svět. Náboženství „pohanských“ národů Evropy: [[Slované|Slovanů]], [[Baltové|Baltů]], [[Germáni|Germánů]], [[Keltové|Keltů]] a dalších byly chápány, stejně jako klasické kulty, jako forma magie. V rámci tohoto procesu slovo magie splynulo s domácími výrazy pro různé praktiky a víry, které můžou být chápány jako „magické“, zároveň často došlo k posunutí významu a původně v zásadě neutrální výrazy začaly být někdy spojovány s negativně chápaným [[čarodějnictví]]m. Řadu slov které splynuly nebo byly nahrazeny výrazem magie lze nalézt například ve [[Magie u Slovanů|slovanských jazycích]], příkladem jsou české ''čáry'' a ''kouzla'', v jazycích germánských<ref group="pozn.">v angličtině například došlo k posunu významu výrazu ''wiccecræft'' z „umění kouzelnic“ na „čarodějnictví“, zatímco jiná slova jako ''geald'' „zaklínadlo“ přestala být používána.</ref><ref name="Etym">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Witch
 | url = https://www.etymonline.com/word/witch
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 19. 1. 2024
 | vydavatel = Online Etymology Dictionary
 | jazyk = en
}}</ref> a na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] bylo s magií ztotožněno umění [[druid]]ů.<ref name="West">{{Citace monografie
 | příjmení = West
 | jméno = Martin Litchfield
 | odkaz na autora = Martin Litchfield West
 | titul = Indo-European Poetry and Myth
 | url = https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west
 | vydavatel = Oxford University Press
 | místo = New York
 | rok = 2007
 | strany = [https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west/page/27 27]-28
 | isbn = 978-0-19-928075-9
}}</ref> Podobný proces lze sledovat v rozšíření pojmu magie v souvislosti s expanzí [[Západní svět|západní kultury]] mimo Evropu. Domorodá náboženství byla stejně jako evropské pohanství chápána jako magická a pověrečná a prostřednictvím takového pohledu byl ospravedlněn [[kulturní imperialismus]]. Nezápadní populace měly přestoupit na křesťanství a osvícenský světonázor, které v tomto ohledu splývaly. Používání pojmu magie v nezápadním kontextu je však často zavádějící. Příkladem může být [[Havajština|havajský]] pojem ''hoˋomana'' „udělat posvátným, naplnit posvátným“, který by se měl jak poukázal historik [[David Malo]] překládat spíše jako „náboženství“ než jako „magie“, jak se zpravidla děje. V [[Japonština|japonštině]] došlo z důvodu neexistence domácí pojmu k převzetí západního slova v podobě ''majikku'', které ale ani tak nemá přesně stejný obsah jako „magie“. V [[Čína|Číně]] nebo [[Indie|Indii]] zase bývají praktiky chápané někdy ze západního pohledu jako magické, příkladem může být [[feng-šuej]] nebo [[Tantrismus|tantra]], součástí nábožensko-filosofických systémů a těmto kulturám není paradigma magie-náboženství-věda vlastní.<ref name="Intro" /><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Globalization of the magic concept
 | url = https://www.britannica.com/topic/magic-supernatural-phenomenon/Globalization-of-the-magic-concept
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 19. 1. 2024
 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica
 | jazyk = en
}}</ref> Podobně hovoří o nevhodnosti použití pojmu magie pro západoafrický [[vodun]], který postrádá pojem „nadpřirozena“, informatik a religionista László Hajnal.<ref>{{Citace sborníku
 | příjmení = Hajnal
 | jméno = Laco
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Proč v Africe není magie
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = Zajíček
 | jméno sestavitele = Samuel
 | sestavitel = 
 | sborník = Magie dnes
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = Malvern
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = Praha
 | rok vydání = 2008
 | isbn = 978-80-86702-36-0
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 724
 | jazyk = en
}}</ref>

== Definice a vymezení ==
Wouter Hanegraaff uvádí tři základní teorie v rámci kterých je chápána magie v akademickém prostředí, vycházející primárně z díla [[Edward Burnett Tylor|Edwarda Tylora]], [[Marcel Mauss|Marcela Mausse]] a [[Lucien Lévy-Bruhl|Luciena Lévy-Bruhla]]. První teorie chápe magii jako vědu založenou na falešných předpokladech o souladu mezi různými jevy v realitě. Tylor tuto koncepci představil v díle ''Primitive Culture'' z roku [[1871]] a magii tak ztotožnil s „okultní vědou“ vycházejících z mylných představ o povaze skutečnosti. V Tylorově pojetí nemá magie žádnou souvislost s náboženstvím, které je podle něj založeno na [[Animismus|animismu]], tedy víře v duchovní bytosti. Ve Frazerově pojetí je pojem magie zúžen na [[Sympatetická magie|sympatetickou magii]], tedy magii založenou právě na víře ve vnitřní soulad mezi jevy, a zásah duchovních bytostí je vyloučen. Podle Frazera také magie předchází v existenci náboženství a vědě.<ref name="Brita" /><ref name="Intro" />

Druhá teorie je spojena s francouzskými sociology [[Marcel Mauss|Marcelem Maussem]] a [[Émile Durkheim|Émilem Durkheimem]], a chápe magii především s ohledem na provozované [[rituál]]y. Podle Mausse je magický rituál založen na tom že není provozován v rámci organizované skupiny, je soukromý, odehrává se potají a v posledku je také nejspíše zakázaný. V takovém pojetí jsou si magie a náboženství blízké, ale jsou vůči sobě nepřátelské a konkurenční, protože magie je ne-sociální, zatímco náboženství sociální. Hanegraaff však tento koncept kritizuje a chápe jej jako odvozený z křesťanského světonázoru s jeho negativním náhledem na magii.<ref name="Intro" /> K podobným závěrům jako Mauss a Durkheim však došel například i klasický badatel Radcliffe Edmonds, který na základě [[Magie ve starověkém Řecku|starořeckého materiálu]] magii definoval jako „ritualizované jednání, které se vymyká normě dané společnosti.”<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Edmonds
 | jméno = Radcliffe
 | odkaz na autora1 = 
 | titul = Drawing Down the Moon : Magic in the Ancient Greco-Roman World
 | url = 
 | vydavatel = Princeton University Press
 | místo = 
 | rok = 2019
 | strany = 
 | isbn = 9780691156934
}}</ref>

Třetí teorie vychází z [[participativní teorie]] francouzského filosofa [[Lucien Lévy-Bruhl|Luciena Lévy-Bruhla]], který se však sám k problému definice magie nevyjádřil. Podle Lévyho-Bruhla „[[přírodní národy]]“, ale do jisté míry i lidé v moderních společnostech, nechápou svět jako založený na [[kauzalita|kauzalitě]], ale na participaci, a víra v magii by pak byla založena na odlišném způsobu myšlení, který Lévy-Bruhl někdy označoval jako pre-logický. Hanegraaff však upozorňuje že ztotožňování participace a magie se v Lévy-Bruhlově díle neobjevuje a mezi oběma fenomény existují určité rozdíly.<ref name="Intro" />

=== Magie a náboženství ===
Magie je od náboženství rozlišována především na základě odlišného postoji k [[Animismus|duchovním bytostem]]. Ve starším pojetí Edwarda Tylora má magie, kterou chápal jako vědu založenou na mylných předpokladech, impersonální a mechanický charakter, zatímco náboženství je založeno na personálním a volném vztahu mezi lidmi a duchovními bytostmi. Později však uznal že mnoho magických praktik má náboženský rozměr vzhledem k tomu že jejich funkčnost je vysvětlována zásahem duchovních bytostí. Antropolog [[Bronisław Malinowski]] v podobném duchu chápal magii jako jednání které je založeno na manipulaci s duchovními bytostmi, zatímco náboženství jako jednání kde jsou duchovní bytosti o něco žádány. Podle [[Émile Durkheim|Émila Durkheima]] v magii chybí vytváření společenských vazeb mezi lidmi v magii věří a vazby mezi věřícím a magickým specialistou jsou pouze dočasné, zatímco náboženství vede k vytváření náboženské komunity. Antropolog [[Alfred Reginald Radcliffe-Brown]] na druhou stranu poukázal na to že i magické praktiky někdy mají společenský rozměr. Z důvodů nejasného vztahu magie a náboženství se někdy hovoří o magicko-náboženských jevech.<ref name="Brita" />

=== Magie a věda ===
Magie si stejně jako věda nárokuje [[Efektivita|efektivitu]], tedy schopnost dosáhnout určených cílů. Na rozdíl od vědy je však často úspěch není poměřován [[Empirismus|empiricky]] a [[experiment]]álně, ale symbolicky, čímž se podobá náboženství. Z tohoto důvodu je magie vědou chápána jako založená na mylných předpokladech a neschopná dosáhnout svých vlastních cílů. Na druhou stranu vznik vědeckých metod pozorování a experimentu byl úzce spojen s formami magie jako je [[alchymie]] nebo [[astrologie]].<ref name="Brita" />

== Historie ==

=== Starověk ===
[[Soubor:Eye of Ra pendant.jpg|upright=0.7|náhled|[[Starověk]]ý amulet [[Vedžat|Horovo oko]]]]
Magie byla v Mezopotámii uplatňována v mnoha rituálech a lékařských formulí a aby čelila zlým znamením. Obranná nebo legitimní magie v Mezopotámii (asiputu nebo masmassutu v akkadském jazyce) byla zaříkadla a rituální praktiky určené ke změně konkrétní reality. Staří Mezopotámci věřili, že magie je jedinou životaschopnou obranou proti [[démon]]ům, [[duch]]ům a zlým [[čaroděj]]ům.<ref>Sasson, Jack M. (1995). Civilizace starověkého Blízkého východu.  Scribner. ISBN 978-0-684-19722-7., s. 1896–1898.</ref> Aby se ubránili proti duchům těch, kterým ublížili, nechali oběti známé jako kispu v hrobce dané osoby v naději, že ji usmíří.<ref>Sasson, Jack M. (1995). Civilizace starověkého Blízkého východu.  Scribner. ISBN 978-0-684-19722-7., str. 1897.</ref> Pokud se to nepovedlo, někdy také vzali figurku zesnulého a zakopali ji do země, přičemž požadovali, aby [[bůh|bohové]] ducha vymýtili, nebo jej donutili nechat člověka na pokoji.<ref>Sasson, Jack M. (1995). Civilizace starověkého Blízkého východu.  Scribner. ISBN 978-0-684-19722-7., s. 1898–1898.</ref>

[[Soubor:Lamashtu plaque 9167.jpg|upright=0.6|náhled|Bronzová destička magické ochrany z [[Novoasyrská říše|Novoasyrské říše]]]]

Ve starověkém Egyptě (v egyptském jazyce ''Kemet'') byla magie (zosobněná jako bůh [[Heka]]) nedílnou součástí náboženství a kultury, která je nám známa prostřednictvím značného korpusu textů, které jsou produkty egyptské tradice.<ref>Bell, HI, Nock, AD, Thompson, H., „Magické texty z dvojjazyčného papyru v Britském muzeu“, Sborník Britské akademie , svazek, XVII, Londýn, s. 24.</ref>

Během pozdního šestého a začátku pátého století př. n. l. byl perský [[magus]] pořečtěn a zaveden do starověkého řeckého jazyka jako μάγος a μαγεία.<ref>Otto, Berndt-Christian; Stausberg, Michael (2013). Definování magie: Čtenář . Durham: Rovnodennost. ISBN 978-1908049803. str. 16.</ref> Tím se změnil význam, získal negativní konotace, přičemž mágové byli považováni za šarlatány, jejichž rituální praktiky byly podvodné, podivné, nekonvenční a nebezpečné.

V průběhu historie se pojetí toho, co je magie, měnilo, vždy to však byla nauka určená úzkému okruhu zasvěcenců, kteří své učení předávali pomocí různých [[rituál]]ů a složité [[symbol]]iky. Praktikování magie bylo velmi silné před vznikem jednotlivých [[náboženství]], po jejich rozvoji se magie stala součástí náboženských a mytologických systémů prakticky ve všech starověkých říších. Pomocí různých magických rituálů a formulí se léčilo, magie ovlivňovala zakládání nových měst a celkově zasahovala do života. 

[[Soubor:Tablette de défixion d'Eyguières.jpg|upright=0.6|náhled|vlevo|Starověká řecká tabulka s kletbou]]
Již v tomto období (jak lze usoudit z nejstarších [[Literatura starověkého Řecka|řeckých]]<ref>Homérova a Hésiodotova díla (např. scéna před vtažením trojského koně)</ref>, [[Literatura starověkého Egypta|egyptských]]<ref>Kniha mrtvých, řada papyrů, např. V. Zamarovský: Její veličenstvo pyramidy</ref> a mezopotamských<ref>především mýty kolem Gilgameše</ref> literárních památek), se magie používala několika způsoby, přičemž hermetici některé z těchto způsobů nepovažují za magii<ref>Dějiny magie, Praha 1934 1. díl</ref>. Praktičtí mágové tak využívali vyřčení kouzla, [[kouzelnická hůlka|kouzelnické hůlky]], nebo jiného rituálního nástroje tyto dva typy do magie zpravidla řadí etnografové a hermetici takový výklad odmítají. Dále se lze setkat s používáním nějakého symbolu, který vyvolal myšlenku, v neposlední řadě se již v této době lze setkat s [[Magický kruh|magickým kruhem]], který měl spíše ochrannou funkci.

=== Středověk ===
V raném [[středověk]]u magie a víra v ní přežívala především v nekřesťanském světě, s rozmachem křesťanství se magie omezovala na [[Démonologie|démonologii]] a vyprávění o zázracích, které církev připisovala svatým. Ve [[13. století]] došlo k popularizaci [[astrologie]], která měla vliv na některé pozdější mágy. Výraznější rozvoj [[Hermetismus|hermetismu]] začal v [[Renesance (historická epocha)|renesanci]] na níž měly značný vliv i myšlenky [[Novoplatónismus|novoplatónismu]]<ref>Všeobecná encyklopedie Universum; díl 6. str. 507 heslo Novoplatónismus, {{ISBN|80-207-1068-X}}</ref>, který měl k magii poměrně blízko. V této době se objevila [[myšlenka]], že magie je vlastně praktickou [[Metafyzika|metafyzikou]], kterou někteří lidé zabývající se magií považují za platnou doposud. S novoplatónismem se do [[Evropa|evropského]] myšlení dostaly prvky tzv. egyptské magie, které byly později obohaceny východní mystikou.

=== Novověk ===
[[Soubor:Natural Magick by Giambattista della Porta.jpg|upright=0.6|náhled|vlevo|Počáteční strana anglické příručky o magii z roku [[1658]]]]

K obnovení zájmu o magii došlo v [[19. století|19.]] a [[20. století]] v tomto období však magie v chápání široké [[veřejnost]]i splynula s čarodějnictvím a jako taková se odrazila ve [[fantasy]] literatuře, či ve světě [[Počítačová hra|počítačových her]]. Lidí praktikujících magii není mnoho, zájem se tak spíše soustředí do zkoumání magie jako fenoménu než do magické praxe.
Přesto v současné době po celém světě existuje množství okultních řádů a společností, které se věnují i praktikování různých forem magie.

== Rozdělení magie ==
[[Soubor:Black-magic-ritual-spell.jpg|náhled|upright=0.7|Moderní oltář s [[pentagram]]y]]
Magii lze rozdělit několika způsoby, přesto ani jeden z nich není plně uspokojivý pro [[Kulturní antropologie|kulturní antropologii]], ani pro samotné mágy. Každé z nich totiž naráží na některé nedostatky. Z pohledu hermetiků je rozdělení magie zásadní, například to, jak mág pracuje a jaké jsou jeho cíle, zatím co z pohledu kulturních antropologů jsou důležité spíše postoje většinové společnosti k magii. Prakticky jediné rozdělení, o němž panuje shoda, je rozdělení kulturní a geografické, jako je její vymezení na východní a západní, a rovněž pak dělení na praktickou a teoretickou.

Nejstarším známým dělení magie je patrně klasické rozdělení na magii přirozenou (magia naturalis) a magii nadpřirozenou (magia innaturalis), což je dělení, které používali [[Středověk|středověcí]] autoři a které se dodnes objevuje v dílech mágů i kulturních [[antropolog]]ů a [[etnograf]]ů. Magie přirozená pomocí různých úkonů, bylin atp. působila na objekt, čímž splývala se [[spagyrie|spagyrií]]<ref>F. Kabelák in Praktická spagyrie</ref>, magia innaturalis byla pak prací v [[astrál]]u<ref>Milan Nakonečný Lexikon Magie {{ISBN|80-237-3612-4}}, heslo Astrál str. 32-33</ref>.Toto dělení je z hlediska mágů poměrně přesné, jeho nevýhodou je, že nedokáže postihnout novodobé vlivy, které moderní magii ovlivňují a že je zcela nepřehledné pro [[laik]]y. Z hlediska antropologického přístupu je nevýhodné, protože pracuje s málo vypovídajícími [[skutečnost]]mi. K tomuto dělení lze ještě připojit zvědnou magii, jejímž cílem je poznání přírodních zákonů.

Nejznámější dělení rozděluje magii podle magické praxe na bílou a černou magii, problémem tohoto dělení je, že magie za hlavní nepovažuje prostředek, ale cíl jímž je mág veden<ref>Milan Nakonečný Lexikon Magie {{ISBN|80-237-3612-4}}, heslo Magie str. 166, [http://xmagie.sweb.cz/magie-definice.htm ukázka dostupná online] {{Wayback|url=http://xmagie.sweb.cz/magie-definice.htm |date=20110423134845 }}</ref>, což je málo známý fakt a mezi laiky často panuje přesvědčení, že záleží právě na prostředcích. Navíc magický cíl se poměřuje poměrně složitou úvahou o tom, zda je či není pro objekt přirozený. Proto považovat démonologii za černou magii je velmi zkreslující a nepřesné, černá magie usiluje o cíle, které jsou proti vůli, toho vůči komu je použita. Bílá magie je pak taková magie, která je vedena [[Etika|eticky]] nezávadným cílem<ref>Arthur Edward Waite The Book of Ceremonial Magic, London 1967</ref>. K tomuto dělení bývá přidávána ještě [[sexuální magie]] označovaná jako červená, z hlediska přiřazení k těmto typům se podle mnoha odborníků<ref>Handbuch der Sexualmagie; 1986</ref> jedná o zařazení spíše nešťastné. Do tohoto dělení je nutno zahrnout i [[Kabala|kabalistickou]] magii, která je z hlediska praxe trochu specifická

Další rozdělení se týká toho s kým praktik pracuje, toto rozdělení používají pouze okultisté a hermetici, z vědeckého pohledu nemá přílišný význam. Magie se tak dělí na vyšší  [[teurgie|teurgii]], kdy mág pracuje s vyššími (božskými) bytostmi, a [[psychurgie|psychurgii]], kdy je pracováno s [[astrál]]em.<ref>Milan Nakonečný Lexikon Magie {{ISBN|80-237-3612-4}}, heslo Teurgie str. 298 a Psychurgie str. 233</ref>

== Základní principy ==
[[Soubor:Circe Offering the Cup to Odysseus.jpg|upright=0.8|náhled|''Kirké podává pohár Odysseovi'' ([[John William Waterhouse]], 1891)]]
Teoreticky a filosoficky je současná magie postavena na magickém idealismu což je vlastně předpoklad [[Absolutno|absolutna]], respektive předpoklad, že vše je jen jeho odrazem a projevem, to dovoluje vyslovit tezi, že vše spolu nějakým způsobem souvisí a zároveň, že každá věc obsahuje i protiklad sebe<ref>Milan Nakonečný Lexikon Magie {{ISBN|80-237-3612-4}}, heslo Magický idealismus str. 160-162</ref>, který rozvíjí myšlenky hermetismu. Magie se tak opírá o myšlenku [[Zákon trojnosti|zákona trojnosti]] a názor, že [[duše]] obsahuje vše, co existuje a je [[Astrální světlo|astrálním světlem]].<ref>Milan Nakonečný Lexikon Magie {{ISBN|80-237-3612-4}}, heslo Astrální světlo str. 34</ref>

Praktická magie komunikuje s astrálním světem a dosahovat tak věcí, které klasické přírodní jevy odmítají jako nemožné. Z čehož vyplývá, že základním předpokladem pro praktickou magii je cvičená [[vůle]] a [[víra]] v [[úspěch]]. Pro zlepšení těchto podmínek používají praktici řadu pomůcek, z nichž některé mají [[halucinogen]]ní účinky. Tato skutečnost vede k teorii, že veškeré magické prožitky jsou [[halucinace]] či duševní poruchy.<ref>Max Dessoir v řadě kritických studií, zejména Vom Jenseits der Seele: Die Geheimwissenchaften in kritischer Betrachtung</ref>

Podle magických teoretiků každé provozování magie vychyluje [[Rovnováha|rovnováhu]], proto je třeba při každém aktu nejen provést [[oběť]], ale i být velmi opatrný. Podle magických [[teoretik]]ů je magická praxe snahou o dosažení rovnováhy.

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[esoterismus]]
* [[pověra]]
* [[hermetismus]]
* [[alchymie]]
* [[astrologie]]
* [[kabala]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=magie}}
* {{Wikicitáty|téma=Magie}}
* {{Otto|heslo=Magie}}

{{Magie}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Magie| ]]
[[Kategorie:Esoterismus]]
[[Kategorie:Paranormální jevy]]
[[Kategorie:Náboženské způsoby a chování]]
[[Kategorie:Antropologie náboženství]]
[[Kategorie:Hermetické nauky]]