Magdalene Thoresen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Magdalene Thoresen
Rodné jménoAnna Magdalene Kragh
Narození3. června 1819
Fredericia
Úmrtí28. března 1903 (ve věku 83 let)
Kodaň
Místo pohřbeníPomocný hřbitov
Povoláníspisovatelka, dramatička
Národnostdánská
Tématapoezie
Manžel(ka)Hans Conrad Thoresen (od 1843)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Magdalene Thoresen, rozená Kragh (3. června 1819 Fredericia28. března 1903 Kodaň[1]) byla spisovatelka a dramatička, píšící norsky. Říká se, že inspirovala řadu dalších spisovatelů, aby podle ní vymodelovali své postavy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve Fredericii v Dánsku v rodině kapitána Thomase Nielsena Kragha a Anny Kristine Pedersen. R. 1842 se přestěhovala do Norska a stala se vychovatelkou u děkana Hanse Conrada Thoresena (1802–1858) v Herøy v Sunnmøre. Byl vdovec a měl pět dětí, Magdalene se za něj provdala r. 1843. Od roku 1844 žili v Bergenu, kde Magdalene hrála ústřední roli v kulturním životě. S Hansem Conradem Thoresenem měla čtyři děti.

V Bergenu se dům Thoresenových stal místem setkávání spisovatelů a herců. R. 1850 Ole Bull založil v Bergenu divadlo s názvem Det Norske Theater, ve kterém byly anonymně inscenovány čtyři hry, které napsala. Prostřednictvím divadla se seznámila s dramatikem Henrikem Ibsenem, za kterého se provdala její nevlastní dcera Suzannah. Magdalene byla přítelkyní Bjørnstjerne Bjørnsona. Po manželově smrti r. 1858 odešla do Kodaně (1861), v letech 1866–1870 žila v Oslo a r. 1870 se vrátila do Dánska.

Mezi její romány patří Studenten, vydaný ve sbírce Fortællinger (1862), Signes Historie (1864), Min Bedstemoders Fortælling (1867) a Solen i Siljedalen (1868). Mezi její úspěšné hry patří Et rigt Parti, která byla poprvé uvedena v Královském dánském divadle (1870) a později ve Stockholmu a v Oslo, a Inden Døre (1877). Vydala cestopis Billeder fra Vestkysten av Norge (1872) a další cestovní knihu Billeder fra Midnatsolens Land (1882).[2]

Vliv[editovat | editovat zdroj]

Její osobnost se stala modelem pro několik ženských postav v norské literatuře, včetně Ibsenovy Rebekky West (z Rosmersholmu) a Ellidy Wangel (z Dámy z moře) a Bjørnsonovy Marie Stuart (z jeho hry z roku 1864), divoké dívky Petry z Fiskerjenten a Leonardy (z jeho hry z roku 1879).[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Studenten – 1862
  • Signes Historie – 1864
  • Min Bedstemoders Fortælling – 1867
  • Solen i Siljedalen – 1868
  • Billeder fra Vestkysten av Norge – 1872
  • Billeder fra Midnatsolens Land 1882
  • Der Student und Skizzen – frei nach dem Norwegischen von Walter Reinmar. Berlin: J. Guttentag,1884
  • Billeder fra vestkysten af NorgeKjøbenhavn: Gyldendalske boghandels forlag,1899
  • Udvalgte fortaellinger – Kjøbenhavn: Gyldendalske boghandels forlag,1903
  • Norwegische Novellen – übersetzt von Friedrich von Känel; mit einer Vorbemerkung und dem Bilde des Verfassers. Halle: Otto Hendel, 1913

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Et right Parti 1870
  • Inden Døre 1877

V češtině[editovat | editovat zdroj]

  • Na Lukně: novella – z norštiny přeložil Václav Petrů. Praha: Jan Otto, 1897
  • U finského kostela – novela vybraná ze sbírky Menší povídky; z norštiny přeložil Emil Walter; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 23. Praha: J. R. Vilímek, 1912

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku https://en.wikipedia.org/wiki/Magdalene_Thoresen na anglické Wikipedii.

  1. BJØRLO, Berit Westergaard; JOHNSRUD, Ellen Birgitte. Making tutorial films on picturebooks in teacher education. Journal of Literary Education. 2021-07-31, čís. 4, s. 43
  2. "Magdalene Thoresen". Store norske leksikon (in Norwegian). Oslo: Kunnskapsforlaget. Retrieved 22 June 2010
  3. Beyer, Edvard (1975). Norges Litteraturhistorie (in Norwegian). Vol. 3. Oslo: Cappelen. pp. 555–558

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Díla Magdalene Thoresen v projektu Gutenberg