Přeskočit na obsah

Madona římská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Madona římská
Autormalíř blízký Mistru vyšebrodského oltáře
Rok vznikupřed rokem 1360
Technikatempera na plátnem potažené bukové desce
Rozměry21,5 × 16,5 cm
UmístěníNárodní galerii v Praze (sbírka starého umění), Česká republika

Nevelký deskový obraz Madony s Ježíškem, zvaný Madona římská, je jednou z variant obrazů Madony s dítětem, které v ruce drží stehlíka. Protože pochází ze soukromé sbírky v Římě, je obraz nazýván i jako Madona z Říma. Obraz pravděpodobně tvořil pravé křídlo diptychu, na jehož levé desce se předpokládá vyobrazení Bolestného Krista. Na jeho podobu můžeme usuzovat vzhledem k existenci Diptychu z Karlsruhe (dnes ve Staatliche Kunsthalle, Karlsruhe, Německo). Diptych s Madonou římskou si mohl objednat některý z významnějších církevních nebo světských hodnostářů jako cestovní oltářík. Obrazová kompozice Madony z Říma má rovněž blízko k obrazům Madony z Veveří a především Madony zbraslavské.[1] Tím vzniká úzká souvislost s autorem Cyklu vyšebrodského oltáře.[2]

Popis deskového obrazu a jeho umístění

[editovat | editovat zdroj]
Madona zbraslavská (po roce 1350; původně kostel sv. Jakuba v areálu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Zapůjčeno do Národní galerie v Praze)

Předpokládá se, že v 50. letech 14. století v pražské dílně Mistra vyšebrodského oltáře vznikla dvě díla - Diptych z Karlsruhe a o něco mladší obraz Madona s dítětem, zvaná římská. Tento obraz Madony byl původně levým křídlem předpokládaného diptychu, který jen v opačném sledu křídel opakoval uspořádání na Diptychu v Karlsruhe. Přitom Madona z Diptychu v Karlsruhe je jen zrcadlově obrácenou a částečně pozměněnou variantou Madony římské. Odchylkou u Madony z Říma je její nahnědlá pleť a miniaturisace celkového pojetí vztahu Matky Boží a jejího syna.[3] Téměř miniaturní rozměry obrazu přibližují tuto malbu knižním iluminacím té doby.[1] S tím může souviset skutečnost, že deskový obraz je puncovaný a bohatě zdobený zlaceným dekorem.[4] Prsten na ruce Panny Marie je odkazem na mystické Mariino zasnoubení s Ježíšem Kristem, které ukazuje na možného objednavatele, kterým mohl byt řád cisterciáků.

Autor deskového obrazu

[editovat | editovat zdroj]

Obraz Madony římské, stejně jako Diptych z Karlsruhe, zařadil Jaroslav Pešina k pozdním dílům pocházejícím z dílny Mistra vyšebrodského oltáře. Svůj názor mimo jiné opíral o úvahu, že Madona na Diptychu z Karlsruhe je jen obrácenou variantou Madony římské. Dále uvedl, že oba obrazy vykazují těsný vztah k Mistru vyšebrodského oltáře.[5] Předpokládaná forma diptychu, jehož součástí by byla Madona římská, ukazuje na vztah obrazu k italské deskové malbě 14. století. Jedním z nemnoha rozdílů je to, že v Českých zemích bývaly diptychy tohoto typu často jen miniaturních rozměrů.

Datace deskového obrazu

[editovat | editovat zdroj]

Obraz Madony z Říma je jednou z variant typu korunované Madony s Ježíškem, který v ruce drží stehlíka. Slohovým zařazením a celkovou kompozicí obrazu má vyobrazení Madony římské blízko k obrazu Madony zbraslavské, který byl namalován pravděpodobně po roce 1350. Nejblíže však má k Diptychu z Karlsruhe, jenž je datován do 50. let 14. století. Předpokládá se, že obraz Madony římské vznikl současně s tímto diptychem nebo krátce po něm.[6], [5] V současnosti je obraz vročen do let mezi 1350 a 1355.[4]

Umělecko-historický význam deskového obrazu Madona římská

[editovat | editovat zdroj]

Obraz Madona z Říma, původně levé křídlo diptychu, s předpokládaným pravostranným vyobrazení Bolestného Krista, má vztah k dílně Mistra vyšebrodského oltáře. Dokládá to uvolněná kompozice obrazu a měkká modelace obou postav, která se objevila krátce před tím ve vyobrazení Madony zbraslavské. Tato forma předpokládaného diptychu svědčí pro to, že dílna rychle přejímala italské, především sienské, florentské a benátské charakteristiky diptychů, které v Čechách nabyly na oblíbenosti kolem roku 1360. Na rozdíl od Itálie však diptychy vzniklé v Čechách se povětšinou vyznačovaly malými rozměry. Jejich označení jako „cestovní oltářík“ dokládá jejich příspěvek k narůstající individuální zbožnosti v movitějších vrstvách obyvatelstva.[7]

  1. a b Kolektiv autorů. Katalog deskové malby Madona s děckem. In: České umění gotické 1350-1420. Vydala Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1970. Str. 217.
  2. Stejskal K., Neubert K. Umění v Čechách na počátku vlády Karla IV. In: Umění na dvoře Karla IV. (E. Řehová, ed.). Vydala Artia, Praha, 1976. Str. 40-60.
  3. Pešina J. Další práce Vyšebrodského mistra, jeho vliv a zakladatelský význam. In: Mistr vyšebrodského cyklu. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1982. Str. 62-71.
  4. a b Madona s Ježíškem, zvaná římská - dostupné online:https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.O_1439
  5. a b Pešina J. Další práce Vyšebrodského mistra, jeho vliv a zakladatelský význam. In: Mistr vyšebrodského cyklu. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1982. Str. 62.
  6. Kolektiv autorů. Katalog deskové malby Madona s děckem. In: České umění gotické 1350-1420. Vydala Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1970. Str. 216-217.
  7. Pešina J. Další práce Vyšebrodského mistra, jeho vliv a zakladatelský význam. In: Mistr vyšebrodského cyklu. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1982. Str. 62-76.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ANTAL F. Florentské malířství a jeho společenské pozadí. Vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha, 1954. Stran 306.
  • FAJT J. Dlouhý stín císaře Karla IV. Vydala Národní galerie v Praze, 2015. Stran 265. ISBN 978-80-7035-603-6
  • HYMAN T. Sienese Painting. The Art of a City-Republic (1278-1477). Vydalo nakladatelství Thames and Hudson,, Londýn, 2003. Stran 224. ISBN 0-500-20372-5
  • KOLEKTIV AUTORŮ. České umění gotické 1350-1420. Vydala Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1970. Stran 397.
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny českého výtvarného umění I/1. Vydala Academia, Praha, 1984. Stran 386.
  • KUTAL A. České gotické umění. Vydal Obelisk ve spolupráci s nakladatelstvím Artia, Praha, 1972. Stran 209.
  • PEŠINA J. Česká gotická desková malba. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1976. Stran 81.
  • PEŠINA J. Mistr vyšebrodského cyklu. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1982. Stran 263.
  • STEER J. A Concise History of Venetian Painting (paperback). Vydal Thames and Hudson, London, 1970. Stran 216. ISBN 0-500-20101-3
  • STEJSKAL K., NEUBERT K. Umění na dvoře Karla IV. (E. Řehová, ed.). Vydala Artia, Praha, 1976. Stran 239.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]