Přeskočit na obsah

Maďarský pohraniční plot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maďarský policista hlídkuje okolo nově vybudovaného třímetrového plotu
Bariéra ve fázi výstavby
Soubor:Migrants in Hungary 2015 Aug 018.jpg
Uprchlíci překonávající bariéru v srpnu 2015. Tehdy byla dokončena zatím první linie plotu, kterou tvoří žiletkový drát. Druhou linií je poté tří- až čtyř- metrový plot zapuštěný hluboko do země.

Maďarský pohraniční plot byl vybudován v létě 2015 podél hranice Maďarska se Srbskem (celkem 175 km), která je současně vnější hranicí Schengenského prostoru, a to od řeky Dunaje v blízkosti města Apatinu až po spojnici hranic s Rumunskem. Rozpočet na vybudování plotu byl ve výši 6,5 miliardy forintů. Jde o reakci na probíhající evropskou migrační krizi.

Vznik plotu

Maďarská vláda dne 17. června 2015 rozhodla o tom, že způsobem obdobným jako je tomu již na řecko-turecké nebo na bulharsko-turecké hranici uzavře do té doby volně průchozí hranici mezi Maďarskem a Srbskem, k jejíž ochraně coby vnější hranice Schengenského prostoru zavazuje Maďarsko Schengenská smlouva. Za tímto účelem vydala vláda usnesení č. 1401/2015 o vybudování „dočasného plotu“ v délce 175 kilometrů a s výškou 3–4 metry.

Rozhodnutí maďarské vlády v závěru června 2015, že vybuduje plot na hranici se Srbskem,[1] překvapilo maďarské sousedy, především Srbsko. Přes společnou hranici pronikalo během léta 2015 před výstavbou plotu denně 1400–2000 migrantů.[zdroj?] První fáze výstavby plotu začala 13. července 2015 a hranice byla plně uzavřena ke 14. září téhož roku.[2] Ve snaze plot vybudovat co nejrychleji přijal maďarský parlament urychleně příslušný zákon, vyvlastnil pozemky při hranici se Srbskem a do výstavby nasadil vězně a armádu.[3][4] Stavba plotu byla zahájena na několika místech najednou, a postupovala víceméně z východu, kde se nacházejí hlavní dopravní tahy se Srbskem, na západ.

Původní termín dokončení plotu byl stanoven nejprve na 30. listopadu 2015, nicméně vzhledem k neustále rostoucímu proudu uprchlíků ze Srbska přes společnou hranici směrem do Budapešti, se maďarská vláda rozhodla výstavbu urychlit a plot dokončit do 31. srpna. Do 30. srpna byla dokončena první část projektu, poté zbývlo ještě postavit tři až čtyři metry vysokou ohradu za plotem z žiletkového drátu.

V rámci výstavby plotu budou rovněž rozšířena i záchytná centra pro zadržené uprchlíky, kteří překročí hranici nelegálně.

Hraniční bariéra se nachází celá na území Maďarska; tvoří ji první linie žiletkového drátu[5] a tři[6] až čtyři[7] metry vysoký pevně ukotvený plot. Ocelové sloupy plotu jsou zakotveny v betonu do hloubky 1,5-2 metrů.

Výstavba plotu

Budování pohraniční bariéry se neobešlo bez problémů. Přestože maďarská vláda vyčlenila mimořádné síly i prostředky na jeho zbudování, okamžitě po natažení první linie žiletkového drátu byl plot opětovně poškozován. Uprchlíci jej překonávali buď tak, že přes něj hodili deku, a nebo že jej přestříhávali nůžkami na drát.[8] V závěru měsíce srpna, kdy byla budována již druhá linie, sestávající ze tři až čtyři metry vysokého pevně ukotveného plotu, byly v srbském městě Subotica a jeho okolí vyprodány všechny nůžky vhodné k přestříhání plotu a žiletkového drátu (tzv. NATO drátu).

Maďarský policista hlídkuje u zábrany ze žiletkového drátu, konec srpna 2015

Výstavbu plotu kritizovala řada mezinárodních organizací. Srbská vláda jej odmítla a zdůraznila, že vláda premiéra Aleksandra Vučiće se staví proti výstavbě jakýchkoliv plotů na srbských hranicích. Do Budapešti poslala z toho důvodu protestní nótu.[9] Mezinárodní lidskoprávní organizace (např. UNHCR) tento krok odsoudily s odůvodněním, že budou uprchlíci vystaveni větším rizikům překupníků a pašeráků lidí. Kritika ze zahraničí se rovněž soustředí na fakt, že by se po dokončení plotu mohl hlavní imigrační proud přesměrovat na území Chorvatska nebo Rumunska.

Maďarská vláda v reakci na útoky na budovaný pohraniční plot zpřísnila dohled nad staveništěm; do pohraniční oblasti se Srbskem vyslala několik tisíc policistů.[10] Ostatní země Evropské unie zvážily možnost pomoci maďarským pohraničním složkám.

Plot byl na několika místech přerušen z důvodu železničních tratí, které překonávají maďarsko-srbskou hranici. Právě tyto tratě sloužily uprchlíkům a ekonomickým migrantům v překročení hranice. Maďarsko se proto rozhodlo plot doplnit speciálními branami, které se budou otevírat pouze tehdy, bude-li se blížit vlak, který by měl překročit hranici. Ještě před výstavbou bran zablokovali Maďaři volný koridor na trati Subotica-Szeged pomocí nákladního vozu obtaženého žiletkovým drátem.

V průběhu pondělí 14. září 2015 byla druhá etapa výstavby plotu dokončována. Na zbývajících místech, kde nebyl ještě mezi jednotlivými ocelovými sloupy natažen tří- až čtyř- metrový plot, a přes které přecházeli uprchlíci, začaly hlídkovat zesílené policejní jednotky. Ještě téhož dne se jim podařilo zastavit všechny příchozí uprchlíky a nasměrovat je k silničnímu hraničnímu přechodu v Röszke, kde Maďarsko imigranty přijímá. Před půlnocí téhož dne byl na posledním úseku, několika metrech v kolejišti železniční trati v blízkosti Röszke, přisunut nákladní vagón s konstrukcí z ostnatého drátu. Tento počin sledovalo mnoho zástupců mezinárodního tisku a také četné televizní stanice. Od 15. září platí také nový paragraf maďarského trestního zákoníku, podle kterého je každý nelegální průnik pohraničním plotem kvalifikován jako trestný čin, za který může následovat trest odnětí svobody až na tři roky, v případě poškození plotu až na pět let. Od tohoto dne není možné nelegálním způsobem překročit maďarské hranice. Plot hlídají nyní také jednotky maďarské armády a podél něj hlídkují vojenské helikoptéry. Nad samotným plotem byl také uzavřen vzdušný prostor.

Žadatele o azyl v Maďarsku čeká nyní zrychlené řízení, které probíhá ve speciálních kontejnerech umístěných přímo na hranici se Srbskem. U dálnice na hranici je několik kontejnerů, do nichž migranti po jednom vchází dveřmi ze srbské strany. Pokud je žádost zamítnuta, migrant je vrácen na území Srbska.[11]

Den po uzavření hranic se Srbskem, 16. září 2015, došlo u hraničního přechodu Horgos - Röszke k incidentu. Za plotem se shromáždil dav uprchlíků, který házel na maďarské policisty kameny a kusy dřeva za provolávání hesla „Otevřít, otevřít!“ Proti tomuto davu zasáhla maďarská policie slzným plynem a použila také vrhače vody, aby jej od plotu odtlačila. Mnoho osob, mezi nimi i děti, bylo zraněno. Hraniční přechod nyní zůstane na měsíc zcela uzavřen.[12]

Maďarsko chystá i další opatření na hranicích. Ministr zahraničí Péter Szijjártó odpoledne dne 15. září 2015 informoval, že vláda zahájila přípravné práce na výstavbu plotu u hranic s Rumunskem, ovšem jen na kratším úseku od společných hranic se Srbskem.[13]

Reference

  1. Článek na portálu telegraf.rs (srbsky)
  2. SAMUELS, Robert. From west to east, Europe tightens borders as refugees scramble. www.washingtonpost.com. Washington Post, 14 September 2015. Dostupné online [cit. 15 September 2015]. 
  3. Článek na portálu RTV (srbsky)
  4. Článek na portálu idnes.cz
  5. Článek na portálu České televize
  6. Článek na portálu balkans.aljazeera.net (bosensky)
  7. Článek na portálu 24sata.hr (chorvatsky)
  8. Článek na portálu b92.net (srbsky)
  9. Článek na portálu balkans.aljazzera.net (bosensky)
  10. Článek na portálu srbské státní televize RTS (srbsky)
  11. „Maďarsko dnes všechny žádosti o azyl odmítlo, migranty vrací do Srbska“, http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/380714-madarsko-dnes-vsechny-zadosti-o-azyl-odmitlo-migranty-vraci-do-srbska.html
  12. An der Grenze zu Serbien: Ungarn setzt Tränengas und Wasserwerfer gegen Flüchtlinge ein. (Na hranici se Srbskem nasadilo Maďarsko proti uprchlíkům slzný plyn a vrhače vody.) http://www.faz.net/aktuell/politik/fluechtlingskrise/ungarn-traenengas-und-wasserwerfer-gegen-fluechtlinge-13806802.html (německy).
  13. „U bran Maďarska se bouří běženci, Rakousko zavádí hraniční kontroly“, http://zpravy.idnes.cz/uprchlici-a-situace-na-hrnaicich-srbska-a-madarska-f7h-/zahranicni.aspx?c=A150915_140751_zahranicni_ert

Externí odkazy