Měcholupy (tvrz)
| Měcholupy | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
obytné účely | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika, renesance, baroko |
| Výstavba | 14. století |
| Přestavba | 2. polovina 18. století |
| Další majitelé | Bernard Barchanec z Baršov |
| Poloha | |
| Adresa | Měcholupy čp. 1, Předslav,  Česko |
| Souřadnice | 49°26′30,2″ s. š., 13°22′23,56″ v. d. |
  Tvrz Měcholupy | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20605/4-3133 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měcholupská tvrz (či také starý zámek) je památkově chráněný objekt ve vsi Měcholupy, jenž spadá k obci Předslav. Její počátky jsou datované do 14. století.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Objekt, jenž lze stěží konkrétně zařadit mezi tvrze či zámky, pochází patrně ze 14. století. První písemná zmínka je známa z roku 1536, kdy Bernard Barchanec z Baršov prodává svůj majetek. Do třicetileté války se na tvrzi vystřídalo mnoho majitelů z řad rytířů. Někteří z nich nevlastnili ani celý objekt, ale půlili si jej s jiným majitelem.[pozn. 1] Později tvrz přešla do vlastnictví Apoleny Čejkové rozené Černínové z Chudenic, která se svým manželem Janem Adamem Čejkou z Olbramovic obývala nedalekou němčickou tvrz. Mezi hospodářskými budovami vznikla v této době kaple svaté Apoleny, jenž byla společně s tvrzí přestavěna dalším majitelem, Řádem maltézských rytířů. Ferdinand Ludvík Libštejnský z Kolovrat zde zřídil řádovou komendu.[3]
V 19. století byl za komtura Leopolda Strassolda areál rozšířen o budovu nového zámku v klasicistním stylu, který však padl za oběť demolici v 60. letech 20. století a na jehož místě vyrostl dětský domov. Během pozemkové reformy v roce 1919 byla tvrz johanitům odebrána. Nově ji získali Ida Kratochvílová a JUDr. Jan Třebícký, již byli její vlastníci do konce druhé světové války, kdy jim byl zámek zkonfiskován. Objekt byl nejprve spravován rybářskou správu a poté zvláštní školou. Od roku 1967 je tvrz v soukromém vlastnictví.[pozn. 2] Roku 2014 došlo k rekonstrukci poškozeného krovu.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o samostatně stojící, zčásti patrový, zčásti přízemní objekt s valbovou střechou o čtvercovém půdorysu, v jehož středu se nachází obdélníkový dvůr.[1] Dříve byl obklopen vodním příkopem.[4] Jednotlivá křídla, která neleží v asymetrické rovině, jsou navzájem propojena schodišti. V přízemí se nacházejí zaklenuté prostory, v patře jsou místnosti plochostropé, některé s dochovanými fabiony.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-26]. Identifikátor záznamu 131444 : tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Tvrz v Měcholupech. Obec Předslav [online]. 2021-04-21 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KILIÁN, Jan; BUŠEK, Martin; ŠAFANDA, Petr. Zámky Plzeňského kraje po roce 1989. České Budějovice: Veduta, 2022. 291 s. ISBN 978-80-88030-71-3. Kapitola Okres Klatovy, s. 83–85.
- ↑ FABIÁN, Petr. Měcholupy - Starý zámek. www.hrady-zriceniny.cz [online]. 2018 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Chotěbor, Petr – Rykl, Michael. Stavebně historický průzkum tvrze v Měcholupech. In: Castellologica bohemica. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 1993. ISSN 1211-6831. S. 217-226.
- Úlovec, Jiří. Dějiny tvrze a zámku v Měcholupech u Klatov. In: Durdík, Tomáš (ed.) Castellologica bohemica 7. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 458 s. ISBN 80-86124-29-0. S. 201-214.
- Váňová, Ladislava – Rožmberský, Petr. Stará a Nová tvrz ve vsi Měcholupech v popisech z let 1588, 1625 a 1628. In: Hláska: zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka. Plzeň: Klub Augusta Sedláčka, 2014. ISSN 1212-4974. S. 34-37.
