Múte Bourup Egede

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Múte Bourup Egede
Egede v roce 2021
Egede v roce 2021
8. premiér Grónska
Úřadující
Ve funkci od:
20210423a23. dubna 2021
PanovníkMarkéta II. (dánská královna)
PředchůdceKim Kielsen
Předseda Inuitského společenství
Úřadující
Ve funkci od:
20181201a1. prosince 2018
PředchůdceSara Olsvigová
Ministr pro obce, osady, vnější okresy, infrastrukturu a bydlení
(zastupující)
Ve funkci:
2017
PředchůdceMartha Lund Olsenová
Ministr pro suroviny a trh práce
Ve funkci:
2016–2018
PředchůdceMimi Karlsenová
Člen Grónského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
2015
Stranická příslušnost
ČlenstvíInuit Ataqatigiit

Narození11. března 1987 (37 let)
Nuuk
GrónskoGrónsko Grónsko
Partner(ka)Tina Chemnitz
Děti1
Alma materGrónská univerzita
Profesepolitik
CommonsMúte Bourup Egede
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Múte Inequnaaluk Bourup Egede (* 11. března 1987 Nuuk[1]) je grónský politik, předseda strany Inuitské společenství a od dubna 2021 premiér Grónska.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Egede se narodil v Nuuku, ale vyrůstal v Narsaqu v jižním Grónsku. Střední školu navštěvoval v Qaqortoqu a v roce 2007 začal studovat kulturní a sociální historii na Grónské univerzitě. V letech 2011 až 2012 byl místopředsedou KISAQ, Grónského akademického studentského spolku.[3] Studium nedokončil, neboť v roce 2013 přerušil studium, aby převzal rodinnou firmu na výrobu krmiv, kterou vedl jeho otec.[4]

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 byl Egede členem grónského parlamentu mládeže Inuusuttut Inatsisartui a v letech 2013 až 2015 působil jako předseda Inuusuttut Ataqatigiit, mládežnické organizace strany Inuitské společenství.[1] V dánských parlamentních volbách v roce 2015 Egede kandidoval do Folketingu (dánského parlamentu) za IA, získal 2 131 hlasů, což však nestačilo na křeslo v parlamentu.[5] V letech 2016 až 2018 Egede zastával funkci ministra pro suroviny a trh práce, kde současně – po dobu tří měsíců v roce 2017 – působil jako ministr pro obce, osady, vnější okresy, infrastrukturu a bydlení.[3] Po volbách v roce 2014 se stal členem grónského parlamentu.[6]

Premiérem Grónska[editovat | editovat zdroj]

Egede s ministrem zahraničí USA Anthony Blinkenem v roce 2021

1. prosince 2018 byl zvolen předsedou Inuitské společenství, kde vystřídal Saru Olsvigovou.[3] Stranu dovedl do grónských parlamentních voleb v roce 2021, kde se s 36,6 % hlasů stala největší stranou v grónském parlamentu.[7] S 3 380 preferenčními hlasy byl Egede kandidátem s největším preferenčních hlasů ve volbách, získal jich o 1 500 více než úřadující premiér Kim Kielsen ze strany Siumut.[8] 16. dubna bylo oznámeno, že IA vytvořila koalici s Naleraqem. Strana Atassut, která získala dvě křesla, oznámil, že sice nevstoupí do koalice podporující nezávislost, ale poskytne koalici podporu. Egede se tak stal nejmladším premiérem Grónska v historii a 23. dubna jej parlament potvrdil ve funkci premiéra.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Múte Bourup Egede na anglické Wikipedii.

  1. a b Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-17. 
  2. a b Múte Egede er ny formand for Naalakkersuisut. KNR [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (dánsky) 
  3. a b c Múte B. Egede er ny IA-formand. KNR [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (dánsky) 
  4. En alvorlig, ung mand står til at blive Grønlands yngste regeringsleder. DR [online]. 2021-04-07 [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (dánsky) 
  5. Múte B. Egede stiller op til Folketingsvalget. KNR [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (dánsky) 
  6. IFES Election Guide. www.electionguide.org [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  7. Grónské předčasné volby vyhrálo opoziční Inuitské společenství. Stojí proti plánům na rozsáhlou těžbu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  8. Múte B. Egede er den største stemmesluger, og Kielsen halser efter. KNR [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (dánsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]