Přeskočit na obsah

Kuupik Kleist

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kuupik Kleist
4. předseda vlády Grónska
Ve funkci:
12. červen 2009 – 5. duben 2013
PanovníkMarkéta II. (dánská královna)
PředchůdceHans Enoksen
NástupceAleqa Hammondová
Předseda Inuitského společenství
Ve funkci:
10. červen 2007 – 31. březen 2014
PředchůdceJosef Motzfeldt
NástupceSara Olsvig
Poslanec Grónského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
8. únor 2002
Ve funkci:
1995 – 1996
Poslanec Dánského parlamentu
Ve funkci:
20. listopad 2001 – 13. listopad 2007
Ministr veřejných prací a dopravy Grónska
Ve funkci:
1991 – 1995
Předseda vládyLars Emil Johansen
NástupceDaniel Skifte
Stranická příslušnost
ČlenstvíInuitské společenství

Narození31. března 1958 (66 let)
Qullissat
Grónsko, DánskoDánsko Dánsko
Alma materUniverzita v Roskilde
Profesepolitik
Náboženstvíkatolicismus
OceněníNersornaat in gold (2010)
Cena Ebbeho Muncka (2017)
CommonsKuupik Kleist
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakob Edvard Kuupik Kleist (*31. března 1958, Qullissat) je grónský politik, který byl v letech 20092013 čtvrtým předsedou vlády Grónska. Je členem strany Inuit Ataqatigiit a byl prvním premiérem, který nebyl spojen se stranou Siumut.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Opuštěné město Qllissat, kde se Kleist narodil a vyrůstal. Jeho opuštění kvůli těžbě bylo údajně jeho motivací vstoupit do politiky.

Mládí a studia

[editovat | editovat zdroj]

Kleist se narodil 31. března 1958 jako nemanželské dítě neslyšící Anny Marie Geislerové a dánského řemeslníka v Qullissatu. Byl vychováván tetou a strýcem Nikolajem Kleistem.[1][2] Základní školu navštěvoval v Qullissatu od roku 1966 do roku 1972, kdy bylo hornické město opuštěno.[3] Poté navštěvoval nižší střední školu v Sisimiutu do roku 1975. Když mu bylo 17 let, byl sám a bez předchozí znalosti dánštiny poslán do Dánska. V letech 19751978 navštěvoval státní školu Birkerød v Dánsku. V roce 1983 Kleist absolvoval magisterské studium sociální práce na univerzitě v Roskilde. V letech 19881991 vyučoval žurnalistiku v Nuuku.[3]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Snahy o zvolení

[editovat | editovat zdroj]
Kleist v roce 2009

Kuupik Kleist poprvé kandidoval jako náhradník za Sakariase Kvaniu v parlamentních volbách v roce 1984.[4][5] V roce 1985 byl jmenován zástupcem ředitele grónského ředitelství pro vzdělávání. V parlamentních volbách v roce 1987 poprvé sám kandidoval, ale nebyl zvolen.[6] V témže roce také neúspěšně kandidoval ve volbách do Folketingu. V roce 1988 se vzdal funkce zástupce ředitele a stal se vedoucím grónského novinářského školství. V roce 1988 se stal ředitelem grónského školství.

V parlamentních volbách v roce 1991 opět kandidoval a opět nebyl zvolen, nicméně po volbách byl jmenován ministrem pro bydlení a technické záležitosti v prvním Johansenově kabinetu. Ve volbách do Folketingů v roce 1994 byl prvním náhradníkem za Aqqaluka Lyngeho.

Kleist s ministrem námořnictva Rayem Mabusem (2010)

Poslanec Folketingu a grónského parlamentu

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byl zvolen do grónského parlamentu v parlamentních volbách v roce 1995. V listopadu 1996 se mandátu vzdal.[7] V roce 1996 byl Kleist jmenován ředitelem zahraničního úřadu grónské autonomní vlády.

Ve volbách do Folketingu v roce 2001 Kuupik Kleist znovu kandidoval za stranu Inuit Ataqatigiit. Poprvé se mu podařilo získat jedno ze dvou grónských míst v dánském parlamentu, která předtím vždy obsazovaly strany Siumut a Atassut. Od 20. listopadu 2001 do 13. listopadu 2007 byl poslancem dánského parlamentu. Po grónských parlamentních volbách roku 2002 se vrátil i do grónského parlamentu. V roce 2005 byl znovu zvolen ve volbách do Folketingu a svůj mandát obhájil i v grónských parlamentních volbách v roce 2005.[8]

V červnu 2007 byl zvolen novým předsedou strany Inuit Ataqatigiit, kde vystřídal Josefa Motzfeldta. Současně oznámil, že v příštích volbách do Folketingu již nebude kandidovat, což znamenalo, že ještě v listopadu téhož roku odstoupil.[9]

Předseda vlády

[editovat | editovat zdroj]

Pod jeho vedením strana v parlamentních volbách v roce 2009 drtivě zvítězila, což znamenalo, že Siumut poprvé nemohl stanout v čele vlády. Premiérem se stal Kuupik Kleist, který sestavil vládu společně s Demokraty a Kattusseqatigiit Partiiat.

Ve volbách v roce 2013 se Siumut opět stal nejsilnější stranou a Kuupika Kleista na premiérskem postu nahradila Aleqa Hammondová.[10][11] V roce 2014 se vzdal postu předsedy strany ve prospěch Sary Olsvigové po kritice, že radil firmám ohledně investičních příležitostí v Grónsku.[12] Ve volbách v roce 2014 již nekandidoval a ukončil svou politickou kariéru. Občas se vyjadřuje k politickým otázkám, v například záměr prezidenta USA Donalda Trumpa zakoupit Grónsko označil v roce 2020 za „obnovení studené války“. Taktéž uvedl, že „Grónsko se stává středem velmocenských bojů o Arktidu“.[13]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Kuupik Kleist je známý také jako hudebník a byl nazýván „grónskou odpovědí na Leonarda Cohena“. V roce 2017 obdržel čestnou cenu Ebbeho Muncka za „významné úsilí ve prospěch grónské společnosti při přechodu od domovské správy k samosprávě, včetně jeho konstruktivního úsilí o rozvoj a modernizaci spolupráce v rámci společenství národů“.[14] 17. května 2010 byl vyznamenán zlatým Nersornaatem.[15]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kuupik Kleist na německé Wikipedii a Kuupik Kleist na anglické Wikipedii.

  1. Kuupik Kleist. 1. e-bogsudgave. vyd. [s.l.]: Politikens Forlag 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-87-400-5754-6, ISBN 87-400-5754-2. OCLC 1103916733 
  2. PREVIEW: Troubled Greenland looks inward amid greater autonomy - Mons…. archive.ph [online]. 2012-12-10 [cit. 2022-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-10. 
  3. a b Grønlands nødvendige stemme. Information [online]. 2012-01-15 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  4. JUNI 2009, Onsdag d 03; ARTIKEL, kl 07 40 Del denne artikel Del denne. Hvem er Kuupik Kleist?. Berlingske.dk [online]. 2009-06-03 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  5. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  6. HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (islandsky) 
  7. Grønlands grønne bog 2001-02. København: Tusagassiivi, Grønlands Hjemmestyres Informationskontor 142 s. Dostupné online. ISBN 87-89685-16-4, ISBN 978-87-89685-16-8. OCLC 961298489 
  8. Kuupik Kleist. Folketinget [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  9. Kuupik Kleist genopstiller ikke til Folketinget. KNR [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  10. Kuupik Kleist | lex.dk. Den Store Danske [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  11. TVEDT, Knut Are. Kuupik Kleist. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  12. Kuupik trækker sig. KNR [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  13. JACOBSEN, From Marc. Kuupik Kleist: The Cold War is Re-Introduced in Greenland. www.highnorthnews.com [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Grønlands Leonard Cohen hædret. jv.dk [online]. 2017-11-16 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (dánsky) 
  15. ZDB-Katalog - Detailnachweis: Ordenshistorisk tidsskrift.... zdb-katalog.de [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]