Mánesova (Praha)
| |||
|---|---|---|---|
 Pohled od ulice Třebízského k Náměstí Jiřího z Poděbrad | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 2 | ||
| Část obce | Vinohrady | ||
| Poloha | 50°4′40,24″ s. š., 14°26′29,06″ v. d. | ||
| Začíná na | Španělská | ||
| Končí na | Náměstí Jiřího z Poděbrad | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1889 | ||
| Pojmenováno po | Josef Mánes | ||
| Starší názvy | Barthouova | ||
| Další údaje | |||
| Délka | asi 1 km | ||
| PSČ | 120 00 | ||
| Kód ulice | 455644 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Mánesova ulice v Praze na Vinohradech vede od Španělské ulice v délce asi 1 km směrem na jihovýchod, a končí u náměstí Jiřího z Poděbrad.
Historie, názvy, popis
[editovat | editovat zdroj]Ulice byla založena v roce 1889 na místě někdejší zahrady Kanálky. Vede souběžně s ulicí Vinohradskou, která leží o jeden blok domů jižněji. Kříží ji ulice Balbínova, Italská, Anny Letenské, Blanická, Budečská, Třebízského, U Kanálky.
Název se několikrát změnil, jmenovala se střídavě buď po malíři Josefovi Mánesovi, nebo po francouzském politikovi Louisi Barthouovi (Mánesova 1889–1934, Barthouova 1934–1940, Mánesova 1940–1945, Barthouova 1945–1947, od roku 1948 Mánesova).[1]
Zástavba ulice činžovními domy vznikala po roce 1889 postupně, tak jak se tehdejší Královské Vinohrady rozrůstaly směrem na východ (ještě na počátku 20. století je zmiňována jako ulice projektovaná).[2] Převážně čtyřpatrové domy jsou vystavěny v různých variantách historizujících stylů, pouze několik domů je modernějších (např. Mánesova 1624/20 na místě původní budovy zbořené při náletu na Prahu v únoru 1945, dům Mánesova 866/23 nebo budova Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v Mánesově 1453/75).
Budovy, instituce a zajímavá místa
[editovat | editovat zdroj]V ulici sídlí pouze jedna státní instituce, Ústav zemědělské ekonomiky a informací (Mánesova 1453/75). Kulturu zastupuje Divadlo Evy Hruškové a Jana Přeučila (Mánesova 752/10)[3] a Galerie Mánesova 54 (Mánesova 1613/54).[4]
Nachází se tu několik restaurací, známá je např. pivnice U Růžového sadu. V přízemích domů je také řada menších obchodů a provozoven služeb.
S Mánesovou ulicí je spojeno i několik jmen významných osobností, které připomínají pamětní desky:
- malíř Otakar Štáfl – manželé Štáflovi tu 14. února 1945 zahynuli po zásahu domu bombou (Mánesova 1624/20)
- básník a novinář Antonín Macek (Mánesova 1056/40)
- slovenský malíř Martin Benka (Mánesova 1178/49)
- básník a hudební skladatel Jaroslav Jakoubek (Mánesova 1641/68)
- kpt. Gustav Hladil-Sojka, zpravodajský důstojník (Mánesova 1612/79)[5]
- herec Václav Vydra (Mánesova 1653/85)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mánesova. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2018-07-13 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 2. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 713.
- ↑ Eva-hruskova-a-jan-preucil. eva-hruskova-a-jan-preucil.webnode.cz [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-03.
- ↑ Galerie Mánesova 54, Praha (galerie a muzea). iUmeni.cz [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ HLADIL-SOJKA Gustav – Na domě čp.1612 v Mánesově ulici 79 Praha 2 Vinohrady – Pamětní desky v Praze [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A-N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 437.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mánesova na Wikimedia Commons
