Lupina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxLupina
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Rod lupina (Lupinus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lupina (Lupinus) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Alternativním českým názvem je vlčí bob. Lupiny jsou byliny s dlanitě složenými listy a květy v koncovém vzpřímeném hroznu. V České republice se vyskytuje zplanělá lupina mnoholistá, pocházející ze Severní Ameriky. Některé lupiny jsou využívány jako pícniny či zelené hnojení, také jako luštěniny a náhražka kávy. Většina druhů je jedovatá.

Charakteristika

Lupiny jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny s přímou, jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Listy jsou dlanitě složené z celokrajných lístků, s dlouhým řapíkem. Palisty jsou z části přirostlé k řapíku. Květy jsou v koncových vzpřímených hroznech v úžlabí opadavých listenů. Květy jsou podobně jako u jiných bobovitých složeny z pavézy, křídel a člunku. Tyčinek je 10 a všechny jsou srostlé. Plodem je podlouhlý lusk.[1]

Rozšíření

Rod lupina zahrnuje asi 200 druhů a je zastoupen v Severní a Jižní Americe, ve Středomoří, východní Africe a na Blízkém východě. V České republice není žádný druh původní, široce je zde však rozšířena lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), pocházející původně ze západních oblastí Severní Ameriky.[1]

V evropské květeně je rod lupina zastoupen 6 původními druhy, z nichž převážná většina roste ve Středomoří. V celém Středomoří roste lupina úzkolistá (Lupinus angustifolius), lupina Lupinus micranthus a Lupinus varius, ve východní části lupina bílá (Lupinus albus), v západním a středním Středomoří lupina žlutá (Lupinus luteus), na Pyrenejském poloostrově lupina Lupinus hispanicus [2]

Ekologické interakce

Květy lupin jsou opylovány hmyzem.[1]

Obsahové látky

Semena i vegetativní orgány většiny druhů lupiny obsahují jedovaté hořce chutnající chinolizidinové alkaloidy (lupinin, lupanin, spartein aj.) a neproteinové aminokyseliny (lathyrin). Existují však i tzv. sladké lupiny, které tyto látky neobsahují.[1][3] Z dalších obsahových látek je uváděn např. glykoalkaloid vernin a glykosid lupinid.[4]

Jedovatost

Obsah alkaloidů v rostlině může v některých případech dosáhnout až 2,5%. Otravy dobytka po krmení lupinou žlutou byly pozorovány již dávno, byly však přičítány jedovaté látce produkované mikroorganismy žijícími na lupině. Otrava byla označována jako lupinóza. Až později bylo zjištěno že je způsobena alkaloidy obsaženými přímo v lupině. Jedovatá dávka pro ovci je 500g natě nebo 100g semen. Otrava způsobuje poškození jater a nervového systému, srdce a ledvin. Projevuje se těžkým dechem, poruchami srdce a trávení, žloutenkou, krví v moči a celkovou netečností. Prognóza je vždy velmi nepříznivá. U člověka nebyla otrava zaznamenána.[4]

Semena lupin obsahují v průměru 38% bílkovin, 8% tuku, 32% sacharidů, 12% vlákniny a 2,5% minerálních látek.[3]

Význam

Lupiny mají podobně jako jiné bobovité rostliny schopnost pomocí symbiotických bakterií vázat vzdušný dusík a obohacovat jím půdu. Navíc mohou růst i na kyselých půdách, které mnohé jiné bobovité rostliny špatně snášejí. Byly používány k obohacování půdy, jako zelené hnojení a jako krmivo pro dobytek. V současnosti se k tomuto účelu používají zejména vyšlechtěné odrůdy se sníženým obsahem toxických látek, tzv. sladké lupiny.[1] V České republice se jako krmivo a zelené hnojení pěstovaly zejména jednoleté středomořské druhy lupina žlutá (Lupinus luteus), lupina úzkolistá (Lupinus angustifolius) a lupina bílá (Lupinus albus).[1] Jihoamerický druh lupina proměnlivá (Lupinus mutabilis) byla v minulosti využívána Inky jako významná potravina.[3]

Dobře upražená semena některých druhů, např. lupiny žluté a lupiny bílé, jsou použitelná jako kávovina.[4]

Lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) je již od konce 19. století pěstována jako okrasná rostlina. Křížením s některými jinými druhy bylo vypěstováno velké množství barevných okrasných kultivarů, vyznačujícím se statným vzrůstem a velkými nápadně zbarvenými květy v hustých květenstvích.[1]

Reference

  1. a b c d e f g SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  2. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  3. a b c VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  4. a b c JIRÁSEK, Václav et al. Naše jedovaté rostliny. Praha: Československá Akademie věd, 1957. 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Lupinus ve Wikimedia Commons