Luděk Kapitola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Luděk Kapitola
Čs. velvyslanec v Argentině
Ve funkci:
1969 – 1975
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
1976 – 1981
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1981 – 1990
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSS

Narození12. dubna 1922
Horní Kubín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí29. dubna 2002
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materPF UK
Profesepolitik, spisovatel a novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Luděk Kapitola (12. dubna 1922 Horní Kubín[1][2] - 29. dubna 2002 Praha[3]) byl český a československý politik Československé strany socialistické, představitel prokomunistické frakce strany, šéfredaktor Svobodného slova a tajemník ÚV ČSS, poslanec České národní rady a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval gymnázium, v letech 1943-45 byl totálně nasazen u pobočky Daimler-Benz v Nové Pace. Po válce vystudoval Právnickou fakultu UK.[3]

Po únorovém převratu v roce 1948 patřil mezi hlavní postavy prokomunistické frakce tehdejší národně socialistické strany, kteří ve straně převzali moc a proměnili ji na Československou stranu socialistickou coby loajální součást komunistického režimu. Vedl tehdy kulturně-propagační odbor strany. V rámci ČSS pak výrazněji mocensky postoupil na konci 50. let, kdy došlo na nátlak KSČ k čistkám ve vedení podniku Melantrich a deníku Svobodné slovo. Z funkce šéfredaktora Svobodného slova byl tehdy odvolán Ladislav Technik a jeho post zaujal Luděk Kapitola. Na této pozici setrval až do pražského jara v roce 1968, kdy v rámci reformního hnutí v březnu 1968 z postu šéfredaktora odstoupil.[4] Za normalizace jeho politická kariéra pokračovala. K roku 1981 se profesně uvádí jako tajemník Ústředního výboru Čs. strany socialistické.[5] V červenci 1968 byl přijat v rámci demokratizace jako první nekomunista od února 1948 do československého diplomatického sboru. V roce 1969 byl jmenován velvyslancem v Argentině, kde působil do roku 1975. Po návratu do Prahy byl jmenován zástupcem ředitele Československého ústavu zahraničního a opět se také angažoval v domácí politice.[3]

Dlouhodobě zasedal v zákonodárných sborech. Ve volbách roku 1976 byl zvolen do České národní rady.[6] Ve volbách roku 1981 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 5 - Praha 4-jihovýchod). Mandát získal i ve volbách roku 1986 (obvod Praha-4-severovýchod). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[7][8][9]

Státní bezpečnost evidovala Luďka Kapitolu (nar. 12. 4. 1922) jako tajného spolupracovníka (krycí jméno LUDĚK).[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Luděk Kapitola [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  2. Záhlavie : Kapitola, Luděk, 1922- [online]. knihovna.marianskelazne.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. a b c Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 412
  4. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1272. 
  5. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Červen 1981, roč. 61., čís. 135, s. 3. Dostupné online. 
  6. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  9. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 33/1981 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. Nezveřejněné svazky: Kraj 88 – centrála [online]. odboj.jicinsko.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]