Lubomír Sršeň
| PhDr. Lubomír Sršeň | |
|---|---|
| Narození | 12. prosince 1949 (74 let) Vejprty |
| Alma mater | Univerzita Karlova, Praha |
| Povolání | historik umění |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Lubomír Sršeň (* 12. prosince 1949 Vejprty) je historik umění, pracovník Národního muzea v Praze, dlouhodobě zaměřený na výtvarné umění v Čechách zejména v období 16. až 19. století. Zabývá se především otázkami portrétní tvorby.[1]
Život a pracovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Základní i střední školu absolvoval v Rychnově nad Kněžnou. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval obory dějiny umění a dějepis, v roce 1973 studium zakončil diplomovou prací Sochařská výzdoba hlavního oltáře v kostele P. Marie Sněžné v Praze. Ta byla v roce 1974 uznána i jako rigorózní.
Od roku 1973 pracuje v Národním muzeu v oddělení starších českých dějin (kromě 5 měsíců v roce 1986, kdy krátce působil v Národní galerii v Praze ve Sbírce starého českého umění). Po návratu do Národního muzea byl vedoucím oddělení starších českých dějin, od roku 1998 pracuje v tomto oddělení jako vědecký pracovník a je i kurátorem některých uměleckohistorických sbírek Národního muzea, např. kolekce malovaných portrétů čítající přes tisíc kusů.[2]
V letech 1998 až 2012 také zastával funkci vedoucího redaktora periodika Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie.
Specializací Lubomíra Sršně je výtvarné umění v Čechách v 16.–19. století. Zpočátku se zaměřoval na barokní sochařství, po roce 1980 pak především na malířské a grafické portréty a miniaturní podobizny.
Zabývá se i obecnějšími kulturněhistorickými tématy a problémy muzejnictví.[3] Kromě rozsáhlé publikační činnosti[1] je také spoluautorem některých stálých expozic a výstav Národního muzea a znalcem jeho budovy.[4][5]
Publikační činnost (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Architektonické zlomky ostrovského kláštera. Sborník Národního muzea v Praze, řada A, 1980 (spoluautoři Anežka Merhautová, Miroslav Richter)
- Budova Národního muzea v Praze. Architektura, umělecká výzdoba a původní uměleckořemeslné vybavení. 1891–1991. Národní muzeum, 1991
- K autorství náhrobního pomníku Boženy Němcové. Sborník Památníku národního písemnictví, 2002
- Adolf Pulzer, rodák z Polné, židovský malíř portrétů v Praze 19. století. Polná: Linda, 2002
- Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky. Sborník Národního muzea v Praze, řada A, 2009
- Nevšední příběhy portrétů (Puchmajer, Sedláček, Hanka, Rajská, Němcová). Nakladatelství Vyšehrad, 2011[6]
- Malované drobné portréty. Národní muzeum, 2013
- Rizika obnovy mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Zprávy památkové péče, ročník 75, 2015
- Slavětínský oltář ze sbírek Národního muzea. Národní muzeum, 2018 (spoluautoři Kateřina Horníčková, Martina Ohlídalová, Radka Šefců, Olga Trmalová)
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Je ženatý a má tři děti. Jeho manželka Milena Sršňová se zabývá dějinami architektury, byla spoluzakladatelkou a vedoucí redaktorkou časopisu Zlatý řez a autorkou statí o moderní architektuře.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MUZEUM, Národní. https://www.nm.cz/srsen-lubomir-phdr. Národní muzeum [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30.
- ↑ Sršeň Lubomír | iVyšehrad.cz. www.ivysehrad.cz [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16.
- ↑ Sršeň, Lubomír, 1949- - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny a současnost, O perných časech Panteonu Národního muzea. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Historik umění Lubomír Sršeň. Vltava [online]. 2014-12-09 [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Lubomír Sršeň. Radiožurnál [online]. 2011-12-27 [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Euroamerické architektonické myšlení. www.zlatyrez.cz [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SLAVÍČEK, Lubomír (ed.). Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008). Praha : Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2094-9. S. 1352–1354.
- PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, et al. Lexikon současných českých historiků. 1. vyd. Praha: Historický ústav AV ČR, 1999. ISBN 80-85268-84-1. S. 284–285.
