Přeskočit na obsah

Lonhyn Cehelskyj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lonhyn Cehelskyj
Lonhyn Cehelskyj
Lonhyn Cehelskyj
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1910 – 1917
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1913 – 1914
Ministr vnitra Západoukr. lid. republiky
Ve funkci:
1918 – 1919
Stranická příslušnost
ČlenstvíUkrajinská nár. dem. str.
(Rusínský klub)

Narození29. srpna 1875
Kamjanka Strumylova
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. prosince 1950 (ve věku 75 let)
Filadelfie
USA
Místo pohřbeníSt. Mary Ukrainian Cemetery
RodičeMyhhailo Tsehelskyi
PříbuzníMichajyl Cehelskyj (otec)
Alma materLvovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lonhyn Cehelskyj, též Longin, cyrilicí Лонгин Цегельський, též Льонгин Цегельський (29. srpna 1875[1] Kamjanka Strumylova[2][1]13. prosince 1950 Filadelfie[1]), byl rakouský politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Působil coby čekatel advokacie.[2] Jeho otcem byl řecko-katolický duchovní Michajyl Cehelskyj. Vystudoval práva na Lvovské univerzitě. Už během studentských let byl veřejně a politicky činný. Na sjezdu ukrajinských studentů v roce 1900 ve Lvově požadoval nezávislost Ukrajiny. Roku 1901 vydal knihu Rus-Ukrajina i Moskovščyna-Rosija (Русь-Україна і Московщина-Росія), která byla ve své době vlivným manifestem ukrajinské národní svébytnosti. Byl redaktorem četných periodik: Dilo (1908), Svoboda (1907–1908) a Ukrajinske slovo (1915–1918).[3]

Patřil k Ukrajinské národně demokratické straně. V období let 1913–1914 byl poslancem Haličského zemského sněmu.[3]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách do Říšské rady roku 1910, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 60. Nastoupil 24. listopadu 1910 místo Heinricha Gabela. Mandát obhájil i v řádných volbách do Říšské rady roku 1911, nyní za obvod Halič 67. Rezignace byla oznámena na schůzi 6. listopadu 1917. Do parlamentu pak místo něj usedl Omeljan Pohoreckyj.[4] Po volbách roku 1910 byl uváděn coby člen poslaneckého Rusínského klubu. Po volbách roku 1911 byl členem klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení.[4]

Za první světové války byl členem Ukrajinské národní rady. Po konci války zastával významné posty ve vedení Ukrajinské národní rady a Západoukrajinské lidové republiky. Na přelomu let 1918–1919 byl jejím ministrem vnitra. Podílel se na formálním sloučení Západoukrajinské lidové republiky s Ukrajinskou lidovou republikou.[3]

V letech 1920–1921 byl vyslancem exilové vlády Západoukrajinské lidové republiky Jevhena Petruševyče v USA. Ve Spojených státech se usadil trvale a byl zde činný v ukrajinském krajanském prostředí. Spoluzaložil organizaci Ukrainian Congress Committee of America. Byl členem redakce listu Amerika.[3]

  1. a b c ЛОНГИН ЦЕГЕЛЬСЬКИЙ [online]. inst-ukr.lviv.ua [cit. 2016-01-26]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  2. a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 75. (německy) 
  3. a b c d Цегельський Льонгин [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-01-26]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]