Ljudmila Gurčenková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ljudmila Markovna Gurčenková
Narození12. listopadu 1935
Charkov
Úmrtí30. března 2011 (ve věku 75 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materGerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie
ChoťBoris Borisovich Andronikov
Vasilij Ordynskij
Iosif Davydovič Kobzon
Sergey Senin
Oficiální webwww.gurchenko.ru
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ljudmila Markovna Gurčenková (rusky Людмила Марковна Гурченко, ukrajinsky Людмила Марківна Гурченко, 12. listopadu 1935 Charkov30. března 2011 Moskva) byla sovětská a ruská herečka, zpěvačka, skladatelka, režisérka a spisovatelka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházela z umělecké rodiny, její otec byl hráčem na bajan. Absolvovala hudební školu v Charkově a hereckou fakultu moskevského VGIKu. Ve filmu debutovala v roce 1956, první velký úspěch jí přinesla muzikálová komedie Karnevalová noc, která zahájila její dlouholetou spolupráci s režisérem Eldarem Rjazanovem.[1] Byla v angažmá ve Státním divadle filmového herce a v divadle Sovremennik. Výrazné role ztvárnila ve filmech Bílý výbuch, Slaměný klobouk, Sibiriáda, Milovaná žena mechanika Gavrilova, Nádraží pro dva, Lety ve snu a ve skutečnosti a Láska a holubi. V roce 1976 obdržela Cenu bratří Vasiljevů, v roce 1983 byla jmenována národní umělkyní SSSR a v roce 2000 byla dekorována Řádem Za zásluhy o vlast. Vyhrála množství anket o nejpopulárnější ruskou herečku.[2] Posmrtně po ní byla pojmenována rodná ulice v Charkově.

Vydala knihu Mé dospělé dětství, v níž vzpomíná na život v Charkově za německé okupace. V roce 2009 spolu s Dmitrijem Korobkinem režírovala hudební film Pestrý soumrak, do něhož také složila písně. Jako zpěvačka vydala šest dlouhohrajích desek.

Byla šestkrát vdaná, jedním z jejích manželů byl zpěvák Josif Kobzon.

V roce 2001 byla signatářkou protestního dopisu proti zásahům státní moci do fungování nezávislé televizní stanice NTV.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřela legenda ruského filmu Ljudmila Gurčenková. Novinky.cz [online]. 2011-04-01 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online. 
  2. KLUSÁKOVÁ, Jana. Z Ruska. Český rozhlas Vltava [online]. 2011-11-14 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]