Přeskočit na obsah

Liou Sia (básnířka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Liou Sia
Liou Sia (2024)
Liou Sia (2024)
Narození1. dubna 1961 (63 let)
Peking
Povolánímalířka, básnířka, fotografka, spisovatelka a lidskoprávní aktivistka
Manžel(ka)Liou Siao-po (1998–2017)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liou Sia (čínsky: 刘霞; * 1. dubna 1961, Peking) je čínská malířka, básnířka a fotografka. Jejím manželem byl do roku 2017 čínský kritik a disident Liou Siao-po. Od roku 2010 byla držena v domácí izolaci poté, co její manžel obdržel Nobelovu cenu za mír. Teprve roku 2018 jí bylo dovoleno odcestovat do Německa.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Liou Sia se narodila v dobře postavené rodině bankovního úředníka.[2] Pracovala v Pekingu na daňovém úřadu, se svým manželem Liou Siao-po se setkala v osmdesátých letech.[3] Vzali se v roce 1996, přímo v převýchovném táboře, kde byl Liou Siao-po tou dobou vězněn.[4][2]

Její manžel byl znovu zatčen 8. prosince 2008, dva dny před zveřejněním Charty 08. O rok později ho čínská justice odsoudila k jedenáctiletému trestu odnětí svobody za zločin „rozvracení státní moci". V roce 2010 mu byla udělena Nobelova cena za mír. V tu dobu už byla Liou Sia sledována a nepouštěli k ní domů návštěvy, sama ale mohla vycházet. Ještě v únoru tohoto roku poskytla rozhovor pro The Guardian,[4] krátce poté jí režim vnutil přísné domácí vězení.[2] Před jejím bytem a kolem domu byli 24 hodin denně policisté, neměla zapojený telefon, nemohla posílat ani přijímat emaily, nedostali se k ní přátelé ani novináři.[5]

Se svým manželem se setkala až po dalších sedmi letech, když byl převezen do přísně hlídané nemocnice v Šen-jangu. Drastické životní podmínky vyvolaly u Liou Sia klinickou depresi provázenou psychosomatickými symptomy.[2]

Krátce po propuštění z vězení její manžel zemřel.[6] Západní státy naléhaly na Čínu, aby nechala Liou Sia odcestovat do zahraničí, azyl nabídlo například Německo.[7] Podle řady rodinných přátel ji komunistické úřady držely v domácím vězení, bez možnosti vnějšího kontaktu a jakékoli možnosti dát o sobě zprávu.[5] Později zveřejnila na internetu nahrávku, ve které řekla, že se zotavuje, a požádala, aby jí byl dán čas truchlit – některé tiskové agentury spekulovaly o tom, že k natočení této nahrávky byla donucena.[8][9]

Po nátlaku mj. Evropské unie, Spojených států a Amnesty International jí bylo v roce 2018 umožněno vycestovat ze země. V červenci tak odletěla do Berlína.[1] V Číně nadále zůstal její bratr Liou Chuej.[10]

V září 2018 navštívila také Českou republiku a setkala se zde s Ivanem M. Havlem.[10] Při druhé návštěvě v listopadu 2019 se setkala s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem.[11]

Umělecká tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Zabývá se fotografováním. Mezi lety 1996 a 1999 vytvořila sérii dvaceti pěti černobílých fotografií, kterými poukazuje na cenzuru a represe. Tyto fotografie později vyvezl z Číny francouzský spisovatel Guy Sorman[12] a od roku 2011 jsou vystavovány ve světových galeriích[13]. V roce 2014 byla tato série pod názvem Tichá síla Liou Sia vystavená také v České republice.[14]

V roce 2015 byla v USA vydána sbírka jejích básní Empty Chairs (česky vyšlo jako Prázdné židle v roce 2018).[15] Sbírka se jmenuje podle básně, kterou napsala v roce 1998, název zároveň připomíná situaci z roku 2010, kdy si její manžel nemohl převzít Nobelovu cenu a jeho pamětní medaile tak byla při vyhlašování položena na prázdnou židli.[16]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Slavnostní vyhlášení Nobelovy ceny za mír 2010: prázdné křeslo na jevišti rezervováno pro Liou Siao-pa, který byl v té době ve vězení; Čínská vláda nedovolila odcestovat do Osla ani Liou Sia, které dala domácí vězení.[17]
    Slavnostní vyhlášení Nobelovy ceny za mír 2010: prázdné křeslo na jevišti rezervováno pro Liou Siao-pa, který byl v té době ve vězení; Čínská vláda nedovolila odcestovat do Osla ani Liou Sia, které dala domácí vězení.[17]
  • Vánoční přehlídka v Hongkongu poblíž styčné kanceláře požadující vydání Lioa Siao-pa. Foto 5. února 2017
    Vánoční přehlídka v Hongkongu poblíž styčné kanceláře požadující vydání Lioa Siao-pa. Foto 5. února 2017
  • První nemocnice Čínské lékařské univerzity v severovýchodním městě Šen-jang, kde Liou Siao-po zemřel 13. července 2017.
    První nemocnice Čínské lékařské univerzity v severovýchodním městě Šen-jang, kde Liou Siao-po zemřel 13. července 2017.
  • Občané Hongkongu se shromáždili, aby vzpomněli na Lioa Siao-pa, který zemřel 13. července 2017. Fotografie: 17. července 2017
    Občané Hongkongu se shromáždili, aby vzpomněli na Lioa Siao-pa, který zemřel 13. července 2017. Fotografie: 17. července 2017

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liu Xia (poet) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Po osmileté izolaci je volná. Vdova po čínském disidentovi Liou Siao-poovi opustila zemi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-07-10 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d 'Všechnu krásu světa jsem našel v téhle ženě.' Bolavá láska bez hranic za časů komunistické strany. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Wife of Nobel Peace Prize winner talks about daily struggle | DW | 08.10.2010. DW.COM [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b BRANIGAN, Tania. My dear husband Liu Xiaobo, the writer China has put behind bars. The Observer. 2010-02-28. Dostupné online [cit. 2019-11-24]. ISSN 0029-7712. (anglicky) 
  5. ↑ a b Kde je Liou Sia? Čínské úřady drží vdovu po zemřelém disidentovi v izolaci na utajeném místě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-07-30 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zemřel Liou Siao-po. Nobelista a čínský bojovník za demokracii | Svět. Lidovky.cz [online]. 2017-07-13 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ 'Nebyl tam ani jeden z jeho opravdových přátel.' Tělo Liou Siao-poa bylo časně ráno zpopelněno. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Vdova po čínském disidentovi Liou Siao-povi promluvila na videu. Zotavuji se, dejte mi čas, řekla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-08-19 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Nahrávka s čínskou disidentkou Liou Sia vznikla nedobrovolně, tvrdí rodinný přítel. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Do Česka přijela čínská disidentka Liou Sia. Vdova po nobelistovi poděkovala Havlovi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-09-22 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. Petříček přijal vdovu po nejznámějším vězni čínského režimu. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Dox vystavuje zakázané fotografie čínské umělkyně Liu Xia. Vltava [online]. Český rozhlas, 2014-02-28 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ WWW.2FRESH.CZ, 2Fresh-. The Silent Strength of Liu Xia. www.dox.cz [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ DOX vystavuje fotografie manželky čínského disidenta a nobelisty. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ Liou Sia: Prázdné židle. Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-11-16 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  16. ↑ Medaile laureáta Nobelovy ceny za mír skončila na prázdné židli. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ GRACIE, Carrie. Liu Xiaobo: The man China couldn't erase [online]. 13 July 2017 [cit. 2018-07-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Liou_Sia_(básnířka)&oldid=24248089“