Libava

Libava
	nad obcí Libavské Údolí
Základní informace
Délka toku	22,0 km
Plocha povodí	68,6 km²
Průměrný průtok	0,7 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-13-01-082
Pramen
	k. ú. Mariánské Lázně; 50°2′37,94″ s. š., 12°40′27,3″ v. d.; 840 m n. m.
Ústí
	do Ohře u Kynšperka nad Ohří; 50°8′7,53″ s. š., 12°32′20,36″ v. d.; 415 m n. m.
Protéká
	Česko (Karlovarský kraj – okres Cheb, okres Sokolov)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libava (též Velká Libava) je vodní tok ve Slavkovském lese v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Ohře. Je dlouhý 22,0 km a je nejdelším vodním tokem na území Slavkovského lesa. Plocha jeho povodí měří 68,6 km².^[1] Správcem toku je státní podnik Povodí Ohře.^[2]

Průběh toku

Potok pramení v katastrálním území Mariánské Lázně asi jeden kilometr severovýchodně od vrcholu Vlčinec (871 m n. m.) v nadmořské výšce kolem 840 metrů. Nejprve teče na jih, ale po několika stech metrech se otočí na severozápad, přijme vodu Černého potoka a teče okolo odvalů z doby těžby uranových rud. U osady Lazy míjí bývalý Kasprův mlýn, od kterého teče na sever. Pod bývalým Kasprovým mlýnem a Dolními Lazy roste v okolí potoka mnoho mohutných smrků, z nichž nejmohutnější je Sychravův smrk s obvodem kmene 490 cm. Protéká zaniklou osadou Dolní Lazy, u které zprava přibírá potok Mřínek a později také zprava potok Rabůvku a vtéká do vodní nádrže Rovná. Z ní pokračuje ještě 1,5 km k severu. Poté se potok stáčí na západ a nad pravým břehem míjí Kostelní Břízu. Východně od osady Dvorečky vtéká do obory Studánka a lesnatým údolím pokračuje znovu k severu. Za oborou podtéká dálnici D6, kde překračuje hranici Sokolovské pánve, obtéká obec Libavské Údolí a v nadmořské výšce 415 metrů se vlévá zprava do Ohře. Ještě před Libavským Údolím přijímá levostranný přítok Malou Libavu.

Nad soutokem Velké a Malé Libavy se nachází ostroh se zbytky zaniklého středověkého městečka a hradu ztotožňovaného se jménem Kager.^[3]

Větší přítoky

Mřínek – dříve Gründelbach později Údolní potok (pravostranný)
Rabůvka – dříve Rababach (pravostranný)
Malá Libava (levostranný)

Kromě uvedených má Velká Libava mnoho drobných a nepojmenovaných přítoků.

Vodní režim

Průměrný průtok v ústí je 0,7 m³/s.^[4]

Mlýny na Libavě

Podél Velké Libavy se nacházelo mnoho mlýnů a hamrů, v roce 1838 se jich zde uvádí celkem dvanáct. Na tak malém území to bylo skutečně hodně.^[5] První mlýnem na toku byl Kasperův mlýn v Horních Lazech. První zmínku o něm najdeme v Tereziánském katastru z roku 1748. Mlýn sloužil především jako pila. Nedaleko od něj stál Hornolazský mlýn, který sloužil jako mlýn na mletí obilí. Třetím v pořadí v Horních Lazech byl Železný mlýn, jeden z nejstarších mlýnů na Velké Libavě. Mezi Horními a Dolními Lazy stál Starkův mlýn, který v roce 1838 koupil Karel Josef Stark a využíval jej ke zpracování železa. Kolem břehu se v místě pozůstatků mlýna nachází zbytky železného materiálu a strusky po zpracovávání surového železa. Uprostřed dnešní obory Studánka se nacházel Hallerův mlýn, který vždy sloužil jako pila. V zaniklé osadě Bystřina využíval vodu Velké Libavy Dorschnerův mlýn, který patřil k nezajímavějším mlýnům na toku. Jeho posledním majitelem byl Franz Neumann, který nechal v roce 1926 (jiný zdroj uvádí rok 1900 ^[6]) prokopat ve skále přes ostroh potoka asi 200 m dlouhý tunel z náhonu mlýna pro pohon pily. Tato vodní štola nyní odvádí vodu Velké Libavy pro malou vodní elektrárnu. Naproti mlýnu, na druhé straně současné silnice, se rozkládal malý rybník, který patřil k mlýnu. Ten je však již zarostlý křovím.^[7] Od roku 2016 je území zarůstajícího rybníčku s množstvím mrtvých stromů chráněno jako Evropsky významná lokalita s pojmenováním Močál u Bystřiny.^[8]

Osud mlýnů byl podobný. Po skončení po druhé světové války došlo nejprve k opuštění mlýnů po odsunu německého obyvatelstva a jejich zkázu dokončilo začlenění území do vojenského výcvikového tábora v prostoru Slavkovského lesa. Objekty často sloužily jako cíl pro dělostřelectvo. Při opuštění prostoru byly srovnány se zemí. Co nestihla armáda, dokončila příroda. Někde se z původních mlýnů zachovaly zbytky obvodových zdí a základy sklepů, většinou vše zarostlé bujnou vegetací.^[5]^[7]

Galerie

Nedaleko prameniště u Kladské
U zaniklých Dolních Lazů
U zaniklé Krásné Lípy
Soutok s Malou Libavou
U Libavského Údolí
V Libavském Údolí

Odkazy

Reference

↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-07-13]. S. 70. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
↑ Digitální povodňový plán ORP Sokolov [online]. Sokolov: Městský úřad Sokolov, 2012-05-29 [cit. 2015-03-01]. S. 14. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
↑ KLSÁK, Jiří. Průvodce po významných archeologických lokalitách v Karlovarském kraji. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2007. ISBN 978-80-254-1103-2. Kapitola Hradiště v Kolové, s. 24–26.
↑ VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. Heslo Libava, s. 153.
↑ ^a ^b JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 178–220.
↑ WIESER, Stanislav. Slavkovský les. Praha: Olympia, 2006. ISBN 80-7033-920-9. S. 139.
↑ ^a ^b JAŠA, Luděk. Mlýny Slavkovského lesa. Sokolov: Fornica Graphics, 2011. ISBN 978-80-87194-28-7. S. 43–44, 72–75, 101, 122, 240.
↑ EVL Močál u Bystřiny [online]. AOPK ČR [cit. 2018-04-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Libava na Wikimedia Commons
Velká Libava na webu www.slavkovsky-les.cz

[Hydrologický_seznam-1] Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-07-13]. S. 70. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.

[2] Digitální povodňový plán ORP Sokolov [online]. Sokolov: Městský úřad Sokolov, 2012-05-29 [cit. 2015-03-01]. S. 14. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

[Klsák-3] KLSÁK, Jiří. Průvodce po významných archeologických lokalitách v Karlovarském kraji. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2007. ISBN 978-80-254-1103-2. Kapitola Hradiště v Kolové, s. 24–26.

[vlcek-4] VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. Heslo Libava, s. 153.

[Jaša-5] JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 178–220.

[Wieser-6] WIESER, Stanislav. Slavkovský les. Praha: Olympia, 2006. ISBN 80-7033-920-9. S. 139.

[Jaša2-7] JAŠA, Luděk. Mlýny Slavkovského lesa. Sokolov: Fornica Graphics, 2011. ISBN 978-80-87194-28-7. S. 43–44, 72–75, 101, 122, 240.

[AOPK-8] EVL Močál u Bystřiny [online]. AOPK ČR [cit. 2018-04-05]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]