Let ČSA 584
| Let ČSA 584 | |
|---|---|
.jpg) Obdobný letoun C-47A | |
| Nehoda | |
| Datum | 21. prosince 1948 |
| Čas | cca 16:45 UTC |
| Charakteristika | CFIT |
| Hlavní příčina | náraz do terénu |
| Místo | blízko Pilosu, Peloponés |
| Počátek letu | Praha Československo |
| Mezipřistání | Letiště Řím Ciampino (Řím) |
| Druhé mezipřistání | Ellinikon International Airport (Athény) |
| Cíl letu | Lydda, Lod Izrael |
| Letoun | |
| Model | Douglas C-47A-20-DK (Douglas DC-3) |
| Dopravce | Československé aerolinie |
| Registrace | OK-WDN |
| Stáří | 4 roky |
| Následky | |
| Na palubě osob | 19+5 |
| Mrtvých | 19+5 |
| Letoun | zničen zcela[1][2] |
Let ČSA 584 směřoval 21. prosince 1948 z Prahy do Lodu v Izraeli. Před dalším mezipřistáním v Athénách se pilot ve špatném počasí a s blížícím se soumrakem rozhodl neletět přímo do Athén, ale obletem Peloponésu se vyhnout bouři. Za špatné viditelnosti se zřítil nedaleko města Pylos. Protože v tu dobu probíhala občanská válka v Řecku, objevily se spekulace o sestřelení letadla ze země poté, co povstalci mylně interpretovali v nouzi vystřelené světlice. Důkazy potvrzující tuto hypotézu však nalezeny nebyly. Místo pádu letadla bylo lokalizováno až v následujících dnech americkým vojenským průzkumným letadlem. Záchranáři dorazili pod vojenskou ochranou na místo 23. prosince a nalezli všechny osoby na palubě mrtvé a okradené.[3]
Letoun
[editovat | editovat zdroj]Letoun Douglas C-47A-20-DK (u RAF označovaný jako Dakota), je vojenskou verzí civilního letounu DC-3. První let stroje sériového čísla 12894 se uskutečnil v roce 1944, posléze sloužil u vzdušných sil USA pod č. 42-93028. V roce 1946 jej získaly ČSA a 14. dubna 1947 se uskutečnil první vzlet na území Československa. Obdržel imatrikulaci OK-WDN a provozní číslo dopravce 14. Tento typ byl v době nehody páteřním strojem ČSA. Měl 21 míst pro cestujících, pětičlennou posádku a dolet přibližně 2500 km.
Posádka
[editovat | editovat zdroj]V osudný den byl velitelem letounu 32letý Václav Foglar, druhým pilotem 24letý Miroslav Churáň, oba bývalí angličtí letci. Radiooperátorem a navigátorem byl 39letý Jaroslav Kuchař, palubním mechanikem 41letý Karol Hudeček a palubní průvodčí 30letá Vlasta Božinová (jedna z první čtveřice československých letušek[4]).
Let
[editovat | editovat zdroj]Let na trase Praha – Řím – Athény – Lod vzlétl z Prahy v 11:46. Letový plán počítal s letem za viditelnosti, ovšem vzhledem k očekávaným meteorologickým podmínkám a k tomu, že se odehrával i za tmy, bylo by bezpečnější a vhodnější uvažovat let podle přístrojů. Na prvním úseku letu se neudálo nic mimořádného kromě toho, že z Říma odlétal stroj s menším zpožděním. Dále měl stroj podle letového plánu přeletět Jaderské moře a nad Korintským zálivem (tj. mezi Peloponésem a evropskou pevninou) pokračovat do Athén. Tento koridor nebyl podle řeckých NOTAMů kapitán oprávněn měnit. Pravděpodobně špatné počasí nad zálivem vedlo kapitána k rozhodnutí obletět tuto oblast jižně a vydal se na jih Peloponésu, aniž by o svém úmyslu informoval athénské Řízení letového provozu. Postupně zřejmě úplně ztratil orientaci, neboť hlásil polohy, později vyhodnocené jako nemožné, opakovaně žádal o zaměření polohy Athénami, sklesal až na cca 1 km, aby se dostal pod mraky. Radiový signál Athén se postupně ztrácel, pilot ještě vystřelil několik červených světlic jako signál nouze, neboť tísňové radiové volání už Athény neslyšely. Poslední zaznamenaná zpráva s řídícím obsahovala pokyn stoupat do 10000 stop (3 km) v čase 16:40 UTC. V 17.41 zachytila poslední zprávu osádky britská radiostanice v Lossiemouthu, byl to již signál SOS.[5]
Nehoda
[editovat | editovat zdroj]V plné cestovní rychlosti, za tmy a oblačnosti, narazil letoun ve výšce 1200 m do úbočí hory Megali Lake v pohoří Taygetos, 15 km severovýchodně od města Kalamata. Letoun se roztříštil, vznikl požár a všechny osoby na palubě na místě zahynuly. Po letadle bylo vyhlášeno pátrání, ale trvalo dva dny, než byly trosky objeveny a další den, než se na místo dostaly záchranné týmy s asistencí armády. Českoslovenští zástupci ze Státní letecké správy Ministerstva vnitra, kteří na místě vyšetřovali příčinu katastrofy, se vyjádřili, že neštěstí mohlo být zabráněno, kdyby řecká stanice na letišti v Hassani poslala do Říma spolehlivější meteorologické hlášení. Volání SOS nebylo slyšet v Athénách, ačkoli je zachytila stanice na Maltě.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://aviation-safety.net/database/record.php?id=19481221-3
- ↑ http://www.planecrashinfo.com/1948/1948-72.htm
- ↑ ŠÍROVÁ, Tereza. Letecké a železniční nehody československých provozovatelů v letech 1948-1989 v denním tisku. Praha, 2016 [cit. 2016-2-1]. 177 s. rigorózní práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petr Bednařík. s. 28–30. Dostupné online.
- ↑ JOSTEN. Čtyři ženy mezi nebem a zemí. S. 3. Lidové noviny [online]. 1937-06-26 [cit. 2022-04-26]. S. 3. Dostupné online.
- ↑ a b RAJLICH, Jiří. Na nebi hrdého Albionu. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2005. 630 s. ISBN 80-86808-18-1. S. 307.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RAJLICH, Jiří. Na nebi hrdého Albionu. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2005. 630 s. ISBN 80-86808-18-1. S. 307