Lepidozamia peroffskyana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lepidozamia peroffskyana

alternativní popis obrázku chybí
Lepidozamia peroffskyana
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: cykasorosty (Cycadophyta)
Třída: cykasy (Cycadopsida)
Řád: cykasotvaré (Cycadales)
Čeleď: zamiovité (Zamiaceae)
Rod: lepidozamie (Lepidozamia)
Binomické jméno
Lepidozamia peroffskyana
Regel, 1857
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lepidozamia peroffskyana je druh cykasu pocházející z Austrálie.[2] Jméno je odvozeno od řeckého slova lepidos, které značí šupinatý, a označuje šupinatou strukturu stonku a základu listů.

Rozšíření a klima[editovat | editovat zdroj]

Lepidozamie pocházejí z dešťových pralesů ve východním Queenslandu a východním Novém Jižním Walesu, v oblastech kde prakticky nedochází k lesním požárům. Denní teploty se v létě pohybují kolem 30 C. Snadno se pěstují jako ozdobné rostliny pro své krásné listy. Jsou relativně odolné chladu.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozšiřují se pouze semeny, která jsou požírána divokými prasaty a hlodavci a šířena trusem. Opylovány jsou pouze broukem z rodu Tranes, který žije a množí se v samčích šišticích a hromadně se přemisťuje do samičích šištic v době jejich zrání.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Druh Lepidozamia peroffskyana poprvé popsal ruský botanik hrabě von Peroffsky v roce 1857 podle stromu rostoucího v botanické zahradě v Petrohradu. Výškou dosahuje 7 m, s průměrem kmene až 40 cm. Tyto cykasy bývají obvykle nevětvené, vysoké s kmeny pokrytými zaschlými stonky starých listů. Rod lepidozamií obsahuje již pouze jeden další druh Lepidozamia hopei, který je znám jako vůbec největší cykas na světě s výškou 17-20m,[3]na rozdíl od L. Peroffskyana má také o něco širší lístky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IUCN Red List 2015.4. 30. listopadu 2015. Dostupné online.
  2. a b Jones, David L. 2002. Cycads of the World. Smithsonian Institution Press. ISBN 1-56098-220-9, str.316
  3. Jones, David L. 2002. Cycads of the World. Smithsonian Institution Press. ISBN 1-56098-220-9, str.317

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Whitelock, L.M. 2002. The Cycads. Portland, Oregon: The Timber Press. 2002
  • Jones, David L. 2002. Cycads of the World. Smithsonian Institution Press. ISBN 1-56098-220-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]