Leon IV. Chazar
| Leon IV. Chazar | |
|---|---|
 | |
| Tituly | basileos tón Rhomaión |
| Narození | 25. ledna 750 Konstantinopol |
| Úmrtí | 8. září 780 (ve věku 30 let) |
| Sňatek | Irena Athénská |
| Potomci | Konstantin VI. |
| Otec | Konstantin V. Kopronymos |
| Matka | Tzitzak |
| Příbuzní | Nikeforos (nevlastní bratr) Eufrosyné, Irena, Leon (vnuci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leon IV. zvaný Chazar (kol. 750 – 780) byl byzantským císařem panujícím v letech 775–780. Jeho otcem a předchůdcem na trůně byl císař Konstantin V. ze syrské dynastie, matkou jeho první choť chazarská princezna, proto byl zván Chazar. V roce 776 ustanovil Leon svého syna Konstantina, budoucího Konstantina VI., svým spolucísařem. Přitom musel potlačit povstání vyvolané nevlastními bratry.
Život
[editovat | editovat zdroj]Leon IV. pokračoval v domácí i zahraniční politice svého otce Konstantina V. i děda Leona III., stejně jako oni vedl války proti Arabům a Bulharům. Podporoval ikonoklasmus, zmírnil však pronásledování ikonodulů a dovolil některým z vyhnaných vrátit se z vyhnanství.
Jeho manželkou byla Irena z Athén, s níž ho oženil otec. Ve 12. století historik Kedrenos vylíčil střet, ke kterému údajně došlo mezi manželi kvůli ikonodúlii. Leon totiž během své vlády odhalil, že v císařském paláci uctívají někteří eunuši tajně ikony a tvrdě je potrestal. Kedrenos tvrdil, že mezi tajné uctívače ikon patřila i císařovna Irena. Leon prý proto prohlásil, že už s ní nebude mít pohlavní styk. Tuto epizodu samozřejmě nelze dokázat, faktem však je, že císařský pár měl pouze jediného potomka, syna Konstantina, který se narodil na počátku manželství. To však mohlo mít úplně jiný důvod. Je totiž pravděpodobné, že pokud by byla císařovna přistižena při používání ikon, došlo by nejspíše k rozluce manželství a jejímu vyhnání ode dvora.[1]
Císař zemřel náhle, a to v poměrně mladém věku 30 let. Příčina jeho smrti je dodnes záhadou, a tak se stala předmětem řady dohadů včetně toho, že na ní měla vinu jeho žena, a to buď proto, že mu odpírala manželské styky, nebo ho přímo otrávila pomalu působícím jedem. Dobové prameny však nic takového nenaznačují.[2]
V době Leonovy smrti byl jeho syn Konstantin VI., již dříve jmenovaný spolucísařem, teprve devítiletý, proto bylo nezbytné ustanovit na dobu nejméně šesti let regentskou radu. Jejím členem se automaticky stávala císařovna matka, v daném případě ovdovělá Irena. Proti tomuto uspořádání se brzy po Leonově smrti vzepřeli jeho nevlastní bratři (císař Konstantin V. měl se svojí třetí manželkou pět dalších synů), kteří se snažili s podporou některých vysokých hodnostářů dosáhnout toho, aby byl císařem prohlášen nejstarší z nich Nikeforos. Po odhalení spiknutí donutila Irena Nikefora i jeho bratry, aby přijali kněžské svěcení, což jim mělo do budoucna zabránit zmocnit se vlády.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HERRINOVÁ, Judith. Ženy v purpuru. Praha: Mladá fronta, 2005. 352 s. ISBN 80-204-1191-7.
- ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. 529 s. ISBN 80-200-0454-8.
- VAVŘÍNEK, Vladimír, Encyklopedie Byzance. Praha: Nakladatelství Libri, 2011. 550 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leon IV. Chazar na Wikimedia Commons - Biografie Leona IV. (anglicky)
| Byzantští císaři | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Konstantin V. Kopronymos |
775–780 Leon IV. Chazar |
Nástupce: Konstantin VI. |
