Lechův kopec v Hnězdně
| Lechův kopec | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 120 – 123 m n. m. |
| Poznámka | památné místo |
| Poloha | |
| Stát |  Polsko |
| Souřadnice | 52°32′13″ s. š., 17°35′31″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lechův kopec v Hnězdně (polsky Wzgórze Lecha, Góra Królewska, Gnieźnieńska Góra, Góra na Gnieźnie, Góra Lecha) je historicky nejstarší část města Hnězdna, leží ve výšce 120–123 m n. m.
Archeologické práce, které byly prováděny v meziválečném období (1918–1939), a poté od roku 1948, odkryly stopy existence soustavy hradišť. Stavba byla započata v letech 940–941[1], a to vedle osady na Panenském vrchu (polsky Wzgórze Panieńskie[2]) z 8. století. Od konce 8. století, do poloviny 10. století byl na Lechově kopci zděný objekt o průměru 10-12 metrů, který byl chráněn příkopem o šířce 12 metrů a dřevěnou hradbou[3].
Podle výzkumů byla na Lechově kopci pohanská svatyně. Podle Jana Dluhoše (polsky Jan Długosz), byla zasvěcena kultu boha Nyv (také znám jako Nyja, Nija, Nya), který byl ztotožňován s Plutem. Zánik (zničení) této svatyně se datuje (na základě výzkumu např. prof. Kurnatowské) na čtyřicátá léta 10. století. Na místě tzv. prvního podhradí byl na konci 10. století postaven kostel – Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Hnězdno), a v roce 1000 povýšen na katedrálu (arcikatedrála).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Andrzej Buko: Archeologia Polski wczesnośredniowiecznej : odkrycia, hipotezy, interpretacje. Warszawa: Wydawnictwo „Trio”, 2005, s. 231. ISBN 83-7436-023-2.
- ↑ DUDKO, Mirosława. Dawne Dzieje [online]. Środa, 22 kwietnia 2015 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- ↑ T.Sawicki „Badania przy kościele św. Jerzego w Gnieźnie”, [w:] Gniezno w świetle ostatnich badań archeologicznych, Gniezno 2001, s.177 nn
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lechův kopec v Hnězdně na Wikimedia Commons
