Lea Ypiová
| Lea Ypiová | |
|---|---|
 Lea Ypiová (2022) | |
| Narození | 8. září 1979 (45 let) Tirana |
| Alma mater | Univerzita La Sapienza (do 2002) Evropský univerzitní institut (do 2005) Evropský univerzitní institut (do 2008) |
| Pracoviště | Londýnská škola ekonomie |
| Obory | kritická teorie, osvícenství, politologie, politická teorie, politická filozofie a filozofie |
| Ocenění | Společník Britské akademie (2024) |
| Web | leaypi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lea Ypiová (nepřechýleně Lea Ypi; * 8. září 1979)[1] je albánská politoložka. Je profesorkou politické teorie na London School of Economics.[2] V roce 2022 byla britským časopisem Prospect[3] jmenována jednou z deseti nejdůležitějších myslitelů světa a deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung jednou z nejvýznamnějších kulturních osobností.[4] Její práce byly přeloženy do 30 jazyků a získala řadu cen, včetně ceny Briana Barryho od Britské akademie za vynikající výsledky v politologii a ceny Leverhulme Prize za vynikající výzkum. V roce 2020 byla zvolena do akademie Academia Europaea[5] a je členkou poroty Deutscher Memorial Prize.[6]
Život
[editovat | editovat zdroj]Ypiová se narodila v Tiraně jako nejstarší dítě Xhaferra Ypiho a Vjollce Veliové, kteří se zapojili do albánské demokratické politiky v době před albánskou občanskou válkou v roce 1997.[7] Vyrůstala v komunistické i postkomunistické Albánii a zkušenost s tímto přechodem je hlavním tématem její knihy Free: Coming of Age at the End of History (2021). Její rodina byla za komunistické vlády donucena k ateismu, ale byla původně muslimská (Ypiová říká, že je nyní agnostičkou).[8] Jeden z pradědečků z otcovy strany, Xhafer Ypi, byl ve 20. letech krátce ministerským předsedou Albánie a také velmi krátce vedl albánskou vládu po italské okupaci.[9] Jeho syn, dědeček Ypiové, byl albánskou komunistickou vládou 15 let vězněn.[10]
Ypiová získala v roce 2002 na univerzitě La Sapienza v Římě laureát filozofie a v roce 2004 na stejné instituci laureát v literatuře.[11] V roce 2005 získala titul Master of Research na Evropském univerzitním institutu a doktorát tamtéž v roce 2008. Před nástupem na LSE působila jako postdoktorandská výzkumnice na Nuffield College v Oxfordu.
Kromě své rodné albánštiny Ypiová mluví plynně anglicky, italsky a francouzsky, domluví se i německy a španělsky.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Ypiová bádá o normativní politické teorii (včetně demokratické teorie, teorie spravedlnosti a otázek migrace a územních práv), osvícenském politickém myšlení (zejména o Kantovi), marxismu a kritické teorii. Zabývá se také intelektuální historií Balkánu, zejména své rodné Albánie.[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lea Ypi na anglické Wikipedii.
- ↑ About Me [online]. Dostupné online.
- ↑ Academic page [online]. Dostupné online.
- ↑ World's Top Thinkers 2022: the results [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Die Kulturpersonen 2022 [online]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ypi, Lea [online]. Dostupné online.
- ↑ The Deutscher Memorial Prize [online]. Dostupné online.
- ↑ HARDING, Luke. Free by Lea Ypi review – a riveting portrait of growing up in communist Albania. The Guardian. 25 Oct 2021. Dostupné online [cit. 27 August 2022].
- ↑ KELLAWAY, Kate. Interview - Lea Ypi: 'Hope is a moral duty' [online]. 4 June 2022. Dostupné online.
- ↑ Free by Lea Ypi review – a memoir of life amid the collapse of communism [online]. 2021-10-28 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEAVER, Matthew. Author says memoir of communist Albania met with 'vicious' abuse. The Guardian. 3 January 2022. Dostupné online [cit. 3 January 2022].
- ↑ CV [online]. Dostupné online.
- ↑ Lea Ypi [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
