Lazarussuchus dvoraki
 Lazarussuchus dvorakiStratigrafický výskyt: spodní miocén (geol. stupeň burdigal), asi před 20-16 miliony let | |
|---|---|
 Porovnání velikosti rodu Lazarussuchus s lidskou rukou | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Podtřída | Diapsida |
| Řád | Choristodera |
| Rod | Lazarussuchus Hecht, 1992 |
| Binomické jméno | |
| Lazarussuchus dvoraki Evans a Klembara, 2005 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lazarussuchus dvoraki byl druh malého obojživelného plaza a posledního známého zástupce řádu Choristodera, který žil na území České republiky v období spodního miocénu (mladší třetihory, asi před 20-16 miliony let). Jeho typovou lokalitou je důl Merkur-Sever na severozápadě Čech u Kadaně.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Holotyp druhu L. dvoraki se skládá z nekompletní levé temenní kosti, ale je známý z mnoha dalších úlomkovitých pozůstatků. Byl to malý gracilní plaz připomínající dnešní indické gaviály. Délka jeho hlavy činila pouze 4,3 centimetru, a to odpovídá délce těla kolem 30 centimetrů. Žil obojživelným způsobem života v jezerech a bažinách dnešních severozápadních Čech, kde lovil drobnější obratlovce.[1]
Klasifikace[editovat | editovat zdroj]
Lazarussuchus je posledním známým zástupcem řádu Choristodera, který se vyskytoval v období od střední jury (nebo možná svrchního triasu) až do spodního miocénu.[2] Dřívější fylogenetické klasifikace ho řadily mezi bazální zástupce skupiny, ale novější analýzy ho řadí do kladu více pokročilých a tělesně malých zástupců řádu žijících převážně ve svrchní křídě.[3] Lazarussuchus se ve fosilním záznamu vyskytoval od pozdního paleocénu do spodního miocénu (asi 40 milionů let) a jedná se tak o velmi dlouho přežívající rod plaza. Takhle úspěšný byl pravděpodobně kvůli své malé velikosti, generalizovanému tvaru těla připomínajícímu ještěrku a obojživelnému způsobu života.[2]
Původ jména[editovat | editovat zdroj]
Rodové jméno Lazarussuchus odkazuje na tzv. Lazarův efekt. Lazarův taxon je taxon, který zmizí z fosilního záznamu na určité období, jen aby se objevil o miliony nebo dokonce desítky milionů let později. Lazarussuchus byl původně považován za příklad tohoto efektu, od té doby ale byly objeveny zkameněliny, které mezeru ve fosilním záznamu vyplnily.[3]
Druhové jméno dvoraki odkazuje na pana Zdeňka Dvořáka ze Severočeských dolů, který zkamenělé pozůstatky nalezl.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b EVANS, Susan E.; KLEMBARA, JOZEF. A choristoderan reptile (Reptilia: Diapsida) from the Lower Miocene of northwest Bohemia (Czech Republic). Journal of Vertebrate Paleontology. 2005, s. 171–184. ISSN 0272-4634. DOI 10.1671/0272-4634(2005)025[0171:ACRRDF]2.0.CO;2.
- ↑ a b HECHT, M.K. A new choristodere (Reptilia, Diapsida) from the Oligocene of France: an example of the Lazarus effect. Geobios. 1992, s. 115–131. DOI 10.1016/S0016-6995(09)90041-9.
- ↑ a b MATSUMOTO, R.; BUFFETAUT, E.; ESCUILLIE, F.; HERVET, S.; EVANS, S. E. New material of the choristodere Lazarussuchus (Diapsida, Choristodera) from the Paleocene of France. Journal of Vertebrate Paleontology. 2013, s. 319. DOI 10.1080/02724634.2012.716274.