Přeskočit na obsah

Ladislav Svante Rieger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav Svante Rieger
Narození25. června 1916
Malmö
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí14. února 1963 (ve věku 46 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povolánímatematik
ZaměstnavateléUniverzita Karlova
České vysoké učení technické v Praze
Československá akademie věd
RodičeLadislav Rieger
PříbuzníVěra Macháčková-Riegerová (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Svante Rieger (25. dubna 1916 Malmö14. února 1963 Praha) byl český matematik, který se zabýval zejména matematickou logikou a axiomatickou teorií množin. Je považován za zakladatele těchto oborů matematiky v Československu.

Byl synem filozofa Ladislava Riegera a jeho manželky Elišky, rozené Jarešové. Narodil se ve Švédsku, kde jeho otec v letech 1915–1919 působil – odtud pocházelo i jeho druhé křestní jméno. Po absolvování gymnázia (1931–1935) studoval v letech 1935–1938 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy matematiku a fyziku; jeho učiteli byli mimo jiné Vladimír KořínekVojtěch Jarník. Za protektorátu pracoval jako výpočtář v letech 1941–1943 v Národní bance v Praze a pak v letech 1943–1945 ve společnosti AVIA.

Od roku 1945 působil na vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství, z níž později vznikla Fakulta strojní ČVUT. V roce 1946 dokončil studium přírodních věd (rigorózní práce O uspořádaných grupách), v roce 1950 absolvoval půlroční studijní pobyt ve Varšavě. V roce 1951 byl jmenován docentem matematiky strojní fakulty ČVUT a působil tam jako vedoucí matematického ústavu až do roku 1958. Od roku 1951 přednášel zároveň i na Přírodovědecké fakultě UK (resp. na Matematicko-fyzikální fakultě, která se z ní v roce 1952 vyčlenila).

V roce 1953 se stal jedním z prvních členů nově založeného Matematického ústavu ČSAV.[1] Od roku 1958 už se věnoval především vědecké práci v tomto ústavu. V roce 1960 dosáhl titulu doktora fyzikálně matematických věd (doktorská práce A contribution to Gödel’s axiomatic set theory – Příspěvek k Gödelově axiomatické teorii množin).

V roce 1947 se oženil s Helenou Holingerovou, s níž měl dvě dcery: Jitku (* 1950) a Alenu (* 1956). Patřil do rodu Riegerů, potomků Františka Ladislava Riegera;[2] jeho osobou rod po meči vymřel. Je pochován na pražském Vyšehradském hřbitově.

Riegr se ve své vědecké činnosti věnoval zejména následujícím oblastem:

Úplný výčet jeho publikací má přes 50 položek, převážně se jedná o články ve vědeckých časopisech. Napsal i tři učební texty, jednu monografii (Algebraické metody matematické logiky, vydána až posmrtně v anglickém překladu "Algebraic methods of mathematical logic" v roce 1967) a jednu popularizační knížku (O grupách a svazech, 1952).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Rieger na anglické Wikipedii.

  1. Víra ve zdravý rozum se ukázala neopodstatněnou. Akademický bulletin [online]. Akademie věd ČR [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  2. LOUŽECKÝ, Pavel; DROCÁR, Jan. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. Rieger – základní údaje. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PECINOVÁ, Eliška. Ladislav Svante Rieger (1916–1963). Praha, 2006. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta. Vedoucí práce Jindřich Bečvář. Dostupné online.
  • HÁJEK, Petr. K nedožitým šedesátinám Ladislava Riegra. Časopis pro pěstování matematiky. Československá akademie věd. Roč. 1976, čís. 101, s. 417–418.