Lázeňský dům Machnáč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lázeňský dům Machnáč
historický pohled na budovu od severozápadu
historický pohled na budovu od severozápadu
Účel stavby

sanatorium

Základní informace
SlohFunkcionalismus
ArchitektJaromír Krejcar
Výstavba1930–1932
Materiálželezobeton
StavitelStavební firma Václav Nekvasil – bratislavská filiálka
StavebníkNemocenská pokladna soukromých úředníků a zřízenců v Praze
Poloha
AdresaĽudovíta Štúra 8, Trenčianske Teplice, SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lázeňský dům Machnáč (taky Léčebný dům Machnáč, původně Masarykův léčebný dům pro Nemocenskou pojišťovnu soukromých úředníků a zřízenců) je budova ozdravovny v lázeňském městě Trenčianske Teplice postavena podle návrhu architekta Jaromíra Krejcara v letech 19301932. Patří mezi nejvýznamnější díla funkcionalistické architektury na Slovensku a je prohlášen národní kulturní památkou. Od roku 2001 je léčebný dům uzavřený, opuštěný a chátrá.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Soutěž[editovat | editovat zdroj]

V roce 1929 proběhla architektonická soutěž vypsaná Nemocenskou pokladnou soukromých úředníků a zřízenců v Praze, tedy pojišťovnou s působností v celém tehdejším Československu. Jednalo se o jednu z největších soutěží v meziválečném období v Československu, kdy návrhy doručilo až 61 soutěžních týmů.[1] První cenu získal se svým návrhem monobloku Jaromír Krejcar. V průběhu následných projekčních prací však architekt původní symetrický koncept ze soutěže částečně přepracoval až do výsledné podoby, ve které byla ozdravovna postavena.[2]

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Stavbu prováděla od roku 1930 bratislavská filiálka stavební firmy Václav Nekvasil[3] za použití stavebních výrobků vysokého technického a materiálového standardu té doby. Speciální posuvně-skládací okna pokojů, která umožňovala naprosté odstranění bariéry skla mezi interiérem a exteriérem, dodala bratislavská firma Kraus[3]. Ozdravovna byla dokončena v roce 1932 a zařadila se mezi nejdražší objekty v poměru k obestavěnému prostoru v celém Československu[4].

Popis[editovat | editovat zdroj]

Urbanismus[editovat | editovat zdroj]

historický pohled z horní terasy

Objekt se nachází na jihovýchodním okraji centra města. Na východní straně k objektu přiléhá lázeňský park. Je situován na úpatí severního svahu přilehlých vrcholů pohoří Strážovské vrchy, mezi kterými je i vrch Machnáč, dle kterého nese sanatorium své jméno.

Architektura objektu[editovat | editovat zdroj]

Dům je uspořádán na půdorysném tvaru nepravidelného písmene T. Pětipodlažní ubytovací část je orientována podél severojižní osy s pokoji s výhledem k východu do lázeňského parku. Z objemu ubytovací části se směrem k západu vystupuje dvoupodlažní trakt společenské části se vstupem, která tvoří nohu pomyslného písmene T. Oba hlavní trakty jsou zakončeny střešní terasou – sluneční lázní se sprchou a pergolou. Ubytovací část byla uspořádaná formou dvoutraktu a poskytovala jednomístné a dvoumístné pokoje pro celkem 110 pacientů. Ve společenské části se na přízemí nacházela jídelna s navazující velkorysou terasou.
Objekt je vrcholným dílem Jaromíra Krejcara.[2] Uplatnil na něm principy funkcionalistické architektury a vytvořil vizuálně podmanivou kompozici hmoty i jednotlivých fasád. Východní fasáda objektu s balkóny je i díky skvěle zvládnutým proporcím velice působivá a je možné shledat jistou podobnost s fasádou internátu Bauhausu od Waltera Gropia.[2] Eleganci stavby pak podtrhují stavebně technické detaily, jako zaoblená nároží nebo detaily zábradlí odkazující k častému zdroji inspirace funkcionalismu – zaoceánským lodím.

Památková hodnota[editovat | editovat zdroj]

O výjimečnosti tohoto architektonického díla svědčí fakt, že mezi zapsané kulturní památky byla budova zařazena již v roce 1969, tedy pouhých 37 let od svého dokončení. V roce 1995 byl objekt rozhodnutím Ministerstva kultury Slovenské republiky prohlášen národní kulturní památkou.

chátrající východní fasáda

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 byl v objektu ukončen provoz a od té doby dům postupně chátrá, od roku 2012 vlastník - Keorlen Trade s.r.o., se sídlem v Uherském Hradišti nezabezpečuje vchod do objektu v havarijním stavu. Probíhají snahy o záchranu lázeňského domu a je i vedeno řízení o vyvlastnění objektu právě z důvodu jeho havarijního stavu. Toto řízení o vyvlastnění kulturní památky je první svého druhu v celém bývalém Československu. Zasazuje se o něj zejména Společnost Jaromíra Krejcara,jejich záchrannou akci podpořila i odborná porota CE ZA AR Slovenské komory architektů.[3] [5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠLAPETA, Vladimír. Českí architekti na Slovensku 1918 - 1938. Projekt. 1980. 
  2. a b c DULLA, Matúš; MORAVČÍKOVÁ, Henrieta. Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava: Slovart, 2002. ISBN 80-7145-684-5. S. 127-133. 
  3. a b c ZAIČEK, Martin. Liečebný dom Machnáč [online]. Spoločnosť Jaromíra Krejcara, n. o. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  4. VACULÍKOVÁ, Adéla. Dvacet let chátrání. Na Slovensku usilují o vyvlastnění a záchranu slavné funkcionalistické památky [online]. 2022-13-01 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  5. Společnost Jaromíra Krejcara - informace o současných vlastnících

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Krejcar, Jaromír. Lázeňský dům. Ozdravovna v Trenčianskych Teplicích. Praha, Knihovna sociální techniky, zv. 1, 1933
  • Dulla, Matúš; Moravčíková, Henrieta. Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava: Slovart, 2022. ISBN 80-7145-684-5
  • Teige, Karel. Práce Jaromíra Krejcara. Monografie staveb a projektů.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]