Kyborg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kyborg je složenina slov kybernetický organismus, nebo též kyberneticky řízený organismus. Pojem poprvé použil Manfred Clynes a Nathan Kline v roce 1960. Kyborg představuje syntézu organických a mechanických částí. Mechanické součástky jsou obvykle nesnímatelné a jejich montáž nebo demontáž se provádí formou chirurgického zákroku. Pro kyborga je tedy definiční přítomnost obou složek: organické i syntetické. Vůle organismu, bytost v něm, může být zákrokem či výrobou kyborga částečně nebo zcela potlačena, avšak zda je toto potlačení vlastní vůle původního organismu považováno za další definiční požadavek, to je již předmětem názorových polemik.[zdroj?] „Klasičtí“ kyborgové, u nichž elektronické či mechanické součástky tvoří jejich významnou část, se vyskytují pouze ve sci-fi, nicméně technicky je (podle měkké definice) kyborgem již i člověk s endoprotézou, naslouchadlem, nebo srdečním stimulátorem, ba i pes očipovaný RFID,[zdroj?] a to už jen tím, že splňuje první definiční požadavek na přítomnost technologického prvku v těle. Jiní však namítají, že jde stále jen o pouhou protetiku, bez ohledu na její sofistikovanost, bez ohledu na kybernetickou úroveň, tedy jde stále jen o bioniku, protože (podle přísnější definice) stále chybí kybernetické řízení organismu, převzetí vlády nad ním, například pomocí neurospoje. Experimentální kybernetické protézy s napojením na nervovou soustavu sice již existují,[zdroj?] ale jejich senzorické možnosti, především hmatové, jsou výrazně horší než schopnosti přirozených končetin.

Současní kyborgové[editovat | editovat zdroj]

  • Za kyborga byl jako první na světě oficiálně vládou uznán konceptuální umělec Neil Harbisson (narozen 1982) po té, co si k lebeční kosti připojil mechanický audio-vibrátor s anténním připojením, jehož vibracemi do lebky si prý mění i barevnost vidění: Ačkoli jde jen o sonochromatismus, o převod světla na zvuk.
  • Profesor Kevin Warwick se zas prohlásil za kyborga po té, co se očipoval: Zavedl si do ruky čip ze vstupní karty ke dveřím.

Kritikové však namítají, že nejde o vznik kyborgů, nýbrž o uplatnění pouhých bionických pomůcek.[zdroj?]

Kyborgové v kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • Borgové – společenství v seriálu Star Trek, jsou vzorovým příkladem organismu ovládnutého technikou.
  • Viliam O´Mara – roboty operovaný muž ze Vzpoury mozků, ze speciálu ABC, byl příkladem chirurgicky ovládnutého člověka pomocí kybernetického zařízení, s omezenou vůlí, zato bez poškození na jinak stále ryze lidském těle.
  • Terminátor – model pro cestování časem je pokrytý živou kůží, jedná se o androida, zároveň však i o kyberneticky využitý organismus dle přísné definice.
  • RoboCop – kyborg vytvořený z tělesných pozůstatků policisty spojených nejmodernější technikou do podoby policisty budoucnosti, u kterého došlo k částečnému potlačení svobodné vůle a k výmazu původních vzpomínek.
  • G.I. Joe (Cobra vojáci) – nanotechnologie

Sporné příklady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo kyborg ve Wikislovníku