Diskuse:Kyborg

A není podle této definice kyborgem také člověk s brýlemi? -- Pastorius 20:49, 3. 5. 2005 (UTC)

Po pravdě ano. Anglická verze článku správně zmiňuje, že dokonce i oblečení můžeme chápat jako umělou součást, která dělá z člověka kyborga. Zatímco běžné brýle nemají "mechanické nebo elektronické součástky", vojenské infrabrýle ano a navíc rozšiřují možnosti lidských smyslů. Možná by se definice měla upřesnit nějakou zmínkou o tom, že zmíněné součástky by měli být částí těla a tvrdit, že to brýle vyřazuje ... každopádně srdeční stimulátor je dokonalý příklad kybernetického implantátu, rozumnou definici, která by ho vyřadila, sestavit nelze.

--Hkmaly 22:49, 3. 5. 2005 (UTC)

Bryle a obleceni jsou "beze zbytku snimatelne", takze bych je nebral jako protezy ... Kontaktni cocky asi taky, i kdyz ty uz by se skoro jako proteza brat daly, vylepsuji oko ... byt si je kazdy (skoro) dokaze nandat a sundat sam i bez chirurga. ---Bilboq 17:16, 28. 7. 2006 (UTC)

V románu Neuromancer měla jedna z aktérek (nevzpomenu si honem na jméno) skla implantovaná přímo do hlavy. V jedné reportáži z USA, bylo posměšně napsáno, že většina američanů už jsou kyborgové, protože jejich auto jim skoro přirostlo k noze a jediný pohyb který sami znají, je v kotníku. :-D Nicméně rozumné by bylo omezit se na výrok, že kyborgové se vyskytují jen ve sci-fi, aby si lidé s umělou chlopní po našem výroku nepřipadli blbě. :-/ (?) -- slady 21:13, 4. 5. 2005 (UTC)

To je hodně blbý argument.

1. Proč by speciálně v encyklopedii mělo být něco, co není pravda, jen aby se někdo necítil blbě ?
2. Proč by se měl někdo cítit blbě že je kyborg ?
3. Myslím, že z textu je jasné, že uvedené příklady (nebo ta umělá srdeční chlopeň) splňují pouze širší variantu definice.

Mimochodem, nedávno byl v televizi (TV Prima, Svět 2005) člověk, který byl označen za kyborga, protože měl zařízení umožňující mu rozpoznat barvy (byl barvoslepý). Předpokládám, že s tímto označením souhlasil ... a to to zařízení vypadalo, že jde sundat jen o něco hůře než brýle.

--Hkmaly 21:58, 4. 5. 2005 (UTC)

Bacha na slova! :-( Zpět k tématu...

Se srdeční chlopní to byl spíš žert. (Ale ne tak docela: Mimochodem, na jedné diskusi na Internetu byla debata, že slovo deviant by nikoho nemělo urážet, protože je to označení odchylky od většiny, nikoli nadávka někomu. -- Což je stejný případ, stejně se lidi mohou cítit uraženě.) Jde spíš o to, že v české řeči není slovo kyborg natolik běžné, aby se tak označovali i BFU.

Prvním člověkem, o kom se říkalo, že je kyborg, byl pravděpodobně profesor Warwick, jehož fotografie byla na titulní stránce časopisu Wired. Nechal si implantovat do levé paže mikročip jen proto, aby byl první na světě. Učí kybernetiku na univerzitě v Readingu. (Proč tu vlastně nemáme článek kybernetika?)

Označení kyborg by většina společnosti určitě u běžného člověka neuznala. Kyborg musí být něco, co se záměrně technizuje nad poměry (podobně jako Warwick). Proto ten termín vznikl ve sci-fi.

Většina lidí nosí brýle. Označit je za kyborgy může jedině vtipálek nebo skutečný nerd. A není to tím, že běžná prodavačka v trafice zná spíš slovo hypertenze, než slovo kyborg. Lidé prostě neuznávají Cyberpunk.

-- slady 22:32, 4. 5. 2005 (UTC)

Na jaká slova ?

1. Jazyk se vyvíjí. Pokud skutečnost neoznačíme správným termínem (kyborg), vytvoří se nesprávný ... v angličtině někdo razí fyborga, nechápu proč. V čestině bychom mohli dopadnout ještě hůř.
2. Ano, slovo kyborg zatím není dost běžné. Měli bychom s tím něco dělat než bude pozdě.
3. Každý obyvatel evropy nebo USA se technizuje nad poměry číny, indie nebo jihoafrické republiky.
4. Nemyslím, že by většina lidí nosila brýle. Možná, že většina starších lidí ano.
5. Podle mého názoru brýle ani auto nedělají z člověka kyborga, protože nejen nejsou napevno připevněné, ale ani se nenosí stále.
6. Zdá se, že jsem nedostatečně zdrůraznil minulý bod 3. Nebo možná tě napadá přesnější způsob jak to napsat ?

--Hkmaly 23:10, 4. 5. 2005 (UTC)

Ta slova byla: "blbý argument"! Ale neva.

Ad. 2. My s tím nemáme dělat vůbec nic. Wikipedie nemá nikoho měnit, má dávat přístup k informacím. Jinak řečeno: slovo "neotenie" také není zatím "dost běžné", ale nikdo se o to naštěstí nesnaží.

Ad. 3. Čína a Indie je technizovaná až dost. To že vyváží šmejd ještě neznamená, že nemají univerzity a mobilní telefony. Indie je větší vývozce softwaru, než si o tom může celá ČR nechat zdát.

Ad. 4. Možná nenosí, ale v telce zase říkali, že většina lidí má vadu zraku. Rozhodně si ale myslím, že většina lidí by brýle potřebovala, když vidím ten vkus v oblékání. :-)

Ad. 6. Nemám páru.

-- slady 23:25, 4. 5. 2005 (UTC)

Ad 2) A já si naivně myslel, že účelem encyklopedie je vzdělávat ... přístup k informacím je dneska přístup k internetu. Problémem je udělat v těch informacích pořádek. BTW, nevíš jakou licenci má ABZ slovník ?

Ad 3) Uznávám, že nejsem zrovna expert, ale měl jsem dojem, že většinu číny tvoří zemědělské oblasti a že technika je zatím jen v městech. Podobně v Indii se teprve nedávno začala stavět informační infrastruktura ... i když ... v téhle oblasti je 5 let dlouhá doba. Alespoň že s Jihoafrickou republikou jsem se trefil.

Ad 4) Vkusu v oblékání či v čemkoliv jiném brýle nepomůžou.

Ad 6) Tak holt budeme muset počkat na někoho s nápadem ...

--Hkmaly 23:45, 4. 5. 2005 (UTC)

Ad Ad 2) "Vzdělávat" neznamená vnutit lidem nějaká slova.

Ad Ad 3) No, a Indové si zase o nás myslejí, že jsme zaostalí.

Ad Ad 4) Když je tam smajlík, tak je to fťyp! :-)

Ad Ad 6) Tak joooo. ;-)

-- slady 00:13, 5. 5. 2005 (UTC)

Chvíli jsem přemýšlel, který kyborg by se nechal dobrovolně rozmontovat ... pak jsem si vzpoměl, co ten idiot EMH provedl 7 of 9.

Na nesnímatelnost opatrně - často se například kybernetická paže skládá z nástavce, který je napevno v rameni, a oddělitelného zbytku paže. Jak tohle dopsat do článku aniž bych ho totálně znepřehlednil ovšem nevím, takže to nechám tady jako poznámku. Montáž formou chirurgického zákroku je dobrá formulace, pokud člověk myslí na to, že nanosondy umí provádět chirurgické zákroky zevnitř.

--Hkmaly 13:35, 5. 5. 2005 (UTC)

Nejspis pro snazsi servis/vymenu. Ale aspon kus je v tele "natvrdo" ---Bilboq 17:16, 28. 7. 2006 (UTC)

Dvě poznámky:

1. Na ty nanosondy jsem myslel. Jak se dostávají nanosondy do těla? Přenášejí se snad vzduchem a lze je nadechnout?
2. S tou kybernetickou paží je to jasné. Chirurgicky se přidělá nástavec a je to tím pádem kyborg. Vezmeme-li totiž mezní příklad (všechno umělé, jen mozek zbývá), pak stačí chyrurgicky vložit mozek do jakési schránky, zbytek lze libovolně měnit.

Upřímě, královna plánovala použití nanosond šiřitelných vzduchem v díle Dark Frontier. Obvykle se ale do těla dostávají postupem srovnatelným s injekcí.

Jistěže většině lidí je to s tou paží jasné.

--Hkmaly 18:22, 5. 5. 2005 (UTC)

Sarkastická poznámka: Hodně v článku zdáraznit hlavně pasáž „v díle tom a tom“. :-) Protože to, že spisovatelé něco píší, a ono se to vztahuje i na obyčejné lidi, ještě neznamená, že se s tím lidé budou stotožňovat. Kyborgové jsou jen ve sci-fi. -- slady 20:54, 5. 5. 2005 (UTC)

Jeden háček: přinejmenším někteří lidé se s tím ztotožňují.

--Hkmaly 21:52, 5. 5. 2005 (UTC)

Právě že jen "přinejmenším někteří"! Nejde o obecně uznávanou normu. -- slady 23:37, 5. 5. 2005 (UTC)

vozickari

A co vozickari? Kdyz se vozickar pripasa k voziku, bude z nej kyborg?

Ciste technicky bych se nedivil pokud by "existoval" i klasicky klyborg na vozicku (pasovy pohon je nekdy jednodussi nez koncetiny)

Nezlobil bych se, kdyby definice něco takového tvrdila. Při individuálním posouzení bych trval na "festovnějším" připojení, nejspíše zahrnující přímý kontakt mezi kostí a vozíkem, připojení vozíku k nervové síti nebo obojí, ale cpát takové podrobnosti do definice ... -- Hkmaly 18:38, 28. 7. 2006 (UTC)

A co třeba prsní implantáty ?

Divím se, že autor opomenul zrovna jeden z nejrozšířenějších upgrade, který má přímou souvislost s ovlivňováním mysli (u opačného pohlaví)

To nemá s kyborgem co dělat. To by kdokoliv kdo má sešroubovanou nohu, nebo kovovou destičku v hlavě, nebo dokonce plombu na zubu mohl být kyborgem. Musí se jednat o něco složitějšího, než jen něco takhle prostého. Kdyby se třeba velikost těch prsních implantátů dala regulovat myšlenkou, to už by se o kyborga jednalo (Reginald 14. 1. 2011, 12:38 (UTC)).

Ach to zmatení pojmů. :-/ Jako většina argumentů vůbec: Protézy, šrouby, ba ani bionika ještě kyborga nedělají. A to bez ohledu, kolik těch úprav je, jak velkých. --Franta Oashi (diskuse) 20. 10. 2020, 03:50 (CEST)

Celkově zpochybněno

Článek je příšerný, nepřesný a pochybný. Zakládá se na vlastním výzkumu a je POV. Dále

• zcela bez věrohodných zdrojů (wp:OV, wp:ŽVV, wp:VZ)
• přesnost a POV – řada tvrzení je subjektivní a nepřesná či pochybná

Článek je na UO. --Wikipedista:BobM _d|p 23. 7. 2021, 07:31 (CEST)

Viz Wikipedie:Věrohodné zdroje#Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy --Wikipedista:BobM _d|p 31. 7. 2021, 10:59 (CEST)